Čtenářka ToraToraTora trochu melancholicky, ale hlavně humorně vzpomíná na doby, „kdy stačilo na nechtěného prodejce zavolat cizineckou policii...“


Asi se nedá žít v průměrně velkém městě a nepotkat podomního nebo pouličního prodejce. Jo jo, bývaly doby, kdy nebyl týden, aby mi někdo nenabízel zaručeně pravý parfém od Diora, kameru nebo motorovou pilu. Tyhle figurky byly celkem profláknuté. Na padesát metrů jste věděli, že jestli tuhle paní odbudete, tak už takhle lacino Chanel nikdy nekoupíte a vyboulené bundy rusky mluvících mužů na parkovišti před marketem skrývaly jen zbraně marketingové nikoliv palné a to především foťáky a kamery s osmdesáti procentní slevou a zárukou pět minut. Jenže zatímco já si na ně zvykla stejně jako na předvánoční fronty nebo letní vedra (obojí stejně obtěžuje, každý s tím počítá a nic moc nenadělá) měli je v merku i strážníci. Co naplat. Dámy v pestrých šátcích se vrátili k méně nápadnému kapsářství a rudí bratři na stavby a do výkopů. Nahradili je jiní, mazanější. Namísto francouzských vůní a italského nářadí mě přepadávají na ulici s brutálně kvalitním pojištěním nebo nejbáječnějším tarifem mého života.

Zrovna jedna parta je tu dost aktuální. Vždycky ráno, když chvátám odložit dítě do školky, houfují se před pekárnou. Postávají s kávou v plastových kelímcích, nasávají nikotin jako zavalený horník kyslík a probírají strategii. Mají vždy černé obleky, naleštěné černé boty a ...to je zvláštní.....košile v barvách dětských cukrátek. Nevím, kde k těm obludně růžovým a sytě lila košilím shánějí kravaty, ale vždycky perfektně ladí. O hodinku či dvě později, když jsem na výpravě za proviantem, potkávám ty pocukrované havrany, jak útočí se svými nabídkami na pěší zóně v centru. Útočí ve třech. Vybírají si slabomyslné a seniory. Nejšťastnější jsou, když objeví slabomyslného seniora. Právě včera odpoledne jsem viděla, jak obklíčili jednu paní. Táhla za sebou tašku na kolečkách s nákupem, takže jim nemohla zdrhnout. Jeden po druhém sypali z rukávu argumenty, jak je všechno super a jednoduché a kolik ušetří a vydělá a jak bude za vodou. Měli mi dát Thálii za mimické vystoupení....dali by, kdyby viděli, jak jsem se snažila paní posunky a grimasami dát najevo ať zahne kramle. Když jsem šla okolo ní zpátky, právě tahala z peněženky kartičku pojišťovny a cosi jim podepisovala:(

Jehovistům stačí, když řeknete, že jste praktikující satanisti nebo hůř, scientologové. Ukrajinci s motorovkou zase, že zavoláte cizineckou. Ale na tyhle neplatí ani krucifix a pole česneku...

Už můžeme jen vzpomínat na doby, kdy po domech chodili dvojice „obchodníků" a zatímco jeden vychvaloval nádobí, druhý luxoval zásuvky...

Krásný den,
ToraToraTora

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Téma dne: PODOMNÍ PRODEJ

Pište mi své zkušenosti s tímto stylem prodeje. Podomní prodej ale chápejte spíše jako označení způsobu prodeje než faktickou zkušenost, že někdo zazvoní u vašich dveří. Zajímají mě historky o...

  • ... prodejcích podomních.
  • ... prodejcích na parkovištích.
  • ... prodejcích, kteří vám telefonují.

Naletěla jste jim někdy? Anebo jsou vaše zkušenosti s tímto způsobem prodeje spíše kladné? Vaše příběhy čekám na redakčním e-mailu!

Reklama