Není snadné odpovědět na otázku, co bychom dělaly, kdyby nám zbývalo půl roku života, ale vážíme si všechpříspěvků, byť krátkých. Tyto nám poslaly čtenářky Kvítko 59 a Jitka

Mít půl roku života před sebou - tak si uspořádám všechny resty, rozloučím se s milými lidmi a pokud to dovolí zdravotní stav, tak si užiji toho zbytku života...jak? To bych - no nevím

Kvítko 59

Řečeno slovy básníka: Smrti se nebojím, smrt není zlá...bojím se umírání? Dlouhého bolestného, kdy vás vidí vaši milovaní a trpí. V takovém případě je smrt vysvobozením, a pokud není jiná žádná šance, byla bych pro eutanazii.

Přála bych si smrt jako měli moji prarodiče. Děda ráno vstal jako rybička, došel si na záchod a když se vracel, padl na zem a byl na místě mrtvý. Moje babička zase umřela ve spánku. Dokonce se prý usmívala. Asi se jí zdálo něco hezkého. Taková smrt je přece krásná, pokud se o ní dá takto mluvit.

Vaše čtenářka Jitka

Co vy na to, milé ženy-in? Chcete se ještě některá vyjádřit k dnešnímu tématu? Napište nám, ještě máte čas

Na vaše příspěvky a názory se těšíme na adrese redakce@zena-in.cz

 

 

Reklama