Co strašného se stalo naší čtenářce s nickem selinka, že na to myslí už 24 let? To se mimo jiné dočtete v jejím příspěvku. Věřím, že uveřejněním svého životního trapasu, ze sebe konečně to strašné trauma setřese. to jí moc přeji a zárověň děkuji za příspěvek.

Milá redakce, již i některé žínky in poznaly, že já trapasy poměrně přitahuju .. ne že bych o to teda stála, ono se to jaksi samovolně děje.

Dnes jsem se například cítila poměrně trapně, když jsem zjistila, kterak o mně bývalý kolega vykládá, že jsem ho uháněla a zvala k sobě domů. K situaci došlo tak, že jsem o sobě coby nováček prozradila, kde bydlím, on na to prohodil, že tam to zná, neb tam má kamaráda, a já na to, že fajn, až tam někdy bude, můžeme zajít na kafe. A v ten moment jsem na něj zapomněla, protože pro mě to byla zdvořilostní fráze. Jak vidět, on na to nezapomněl ani po dvou letech a všude se tím chlubí. Tedy jaký je samec, že. Prvotní pocit „dám mu pár facek“ přerazilo „ále co, nebudu si s ním kazit den. Beru to tak, že jsem jednomu nedospělýmu klukovi pomohla zvýšit sebevědomí“.

Na svůj opravdu největší trapas se nicméně snažím už 24 let zapomenout .. stále marně. Jen velmi neochotně a nerada se k němu přiznám, ale jen pro to, že jsme si s Kuty slíbily, že až ho řeknu já, tak ona mi poví ten svůj nej trapas taky Uf, tak do toho.

Představte si partu mladých lidí ( 16, 17 let, jen já 10) večer na letním koupališti, mírný vánek, klid a pohoda ... a do toho se mi zkroutila střeva a já si nahlas ulevila. Chlap v lese by se za to stydět nemusel, já se styděla přímo neskutečně. S naivitou mládí jsem ještě nahlas zvolala „no brácho, že se nestydíš“, čímž jsem tomu nasadila korunu. Dodnes mě to straší ve snu

Trošku menší trapas jsem pak vyvedla v 15ti na pohřbu, kdy jsem řekla vdově „upřímnou soustrast“ a upřímně a ze srdce se usmála. Nebo před rokem na služební cestě ve Finsku, když jsem omylem vtrhla na pánský záchod, kde zrovna jeden pán močil. Já se leknutím málem počůrala, on močit naopak přestal. Co na mě volal, nevím, bylo to naštěstí finsky, ale hezké to určitě nebylo.

Těch trapných situací je mnohem, mnohem víc ... ale víc už se přiznávat nebudu

selinka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Já myslím, že ty vaše trapasy jsou docela roztomilé a nemusíte se za ně stydět. A ještě k tomu močícímu Finovi: nepoužil náhodou slovo „perkele“? To je jedno z nejprostějších finských nadávek a dalo by se to přeložit jako. No však víte, rýmuje se to.

Jste na řadě, milé ženy-in. Která z vás se pochlubí svým trapasem? Máte také takové něžné trapásky, nebo přijdete s těžkým kalibrem? Co nejtrapnějšího jste v životě zažila?

Napište nám na redakce@zena-in.cz

Reklama