Milá redakce a ženy-in,
zkušenosti s ubytováním v různých hotelových kategoriích mám bohaté. S humorem vzpomínám na hotel v Costa Rice, kdy jsem se po vybalení věcí v pokoji¨natáhla na postel, oči upřela na strop a ztuhla. Seděla si tam asi 40 cm velká zelená ještěrka. Pomalu, aby na mě neskočila a nesežrala mě :-), jsem se vyplížila z pokoje a utíkala na recepci s žádostí o výměnu pokoje kvůli „havěti". Recepční celkem bez problémů souhlasil, a když mi podával klíče od nového pokoje, suše prohodil, že jestli myslím ty ještěrky, tak ty jsou v každém pokoji, protože prolézají dírami ve zdech. Prý jsou to něco jako domácí mazlíčci. Se středo-americkou představou o domácích mazlíčcích jsem se sice neztotožnila, ale v pokoji jsem už zůstala a snažila se zapudit představu ještěrek sdílejících se mnou polštář...

Z pozdějších let mám vzpomínku na luxusní villu v bulharských horách, kam jezdíval bulharský prezident se zahraničními návštěvami. My jsme měli to štěstí" strávit v tom luxusním prostředí týdenní dovolenou, přestože děti nebyly povoleny, měli jsme tam čtyři. Když jsme se dozvěděli, kolik by nás stálo rozbití jednoho šálku servisu z jídelní soupravy, měli jsme sto chutí svázat dětem ruce a nohy. Tak jsme se snažili trávit co nejvíc času mimo naše prezidentské ubytování", vyvedené ve stříbře, exotickém dřevě a jiných luxusních materiálech. Závěr: Prezidentská sídla nejsou pro nás... (ani ještěrky tam neměli... :-))
Soutěž: ubytovna
Martas


Milá Martas,
díky za roztomilé postřehy ze zahraničích hotelů. Když si představím tu obří ještěřici, mám husí kůži, i když jinak uznávám, že jsou to docela roztomilá zvířátka. I jako domácí mazlíčci.

Reklama