.

Na skutečné přátelství jsem již přestala věřit...

Vztahy

Na skutečné přátelství jsem již přestala věřit...

 

Každý určitě v hloubi duše věří na to opravdové přátelství, jak se říká přátelství na život i na smrt. I já na něj věřila. Vlastně ani nevím, kdy se ta víra ve mně obrátila.
 

Když jsem byla malá holka, jedno takové přátelství jsem zažila, aspoň jsem si to myslela a myslím dodnes. Našla jsem si kamarádku, se kterou jsem byla jedna duše, jedno tělo. Tehdy to byl pro mě ten nejbáječnější člověk a život bez našeho přátelství jsem si nedokázala představit.

Moji rodiče mě ale vyvedli z omylu, když mi oznámili, že se stěhujeme, a to 120 km daleko. Naše stěhování bylo v rychlosti, aby otec stihnul nastoupit do nového zaměstnání. A já? Odjela jsem bez rozloučení a s bolavým srdcem.

Nikdo se mě na nic neptal a nikoho nezajímalo, jak se cítím. Vždyť přece dvanáctiletá holka si najde kamarády všude a na tohle všechno brzy zapomene. Chvilku jsem snad doufala, že mají rodiče pravdu a já znovu najdu tak skvělého kamaráda. Našla jsem ho jednou, najdu ho určitě zase. Bohužel to ale nebyla pravda.
 

Dnes je mi 22 a za téměř 11 let, které uplynuly od našeho stěhování, jsem nikoho takového nepoznala. Samozřejmě, že se najde někdo, s kým můžu jít na kávu a pokecat. Ale tomu opravdovému a čistému kamarádství se to nikdy nevyrovná. Vždy se tam najde nějaká ta neupřímnost, závist a předstírání.
  

A co má kamarádka z dětství? Za celou dobu jsem ji viděla dvakrát. Nevím vlastně, co jsem čekala. Ta blízkost, která kdysi mezi námi byla, nějak vyprchala. Jako kdybych mluvila s neznámou dívkou.

Proto jsem asi přestala věřit na to skutečné přátelství. Možná se to ještě změní a jednou ho opravdu zase najdu. Sice tomu už moc nevěřím, ale jestli se to stane, určitě Vám dám vědět.

 

 

   
12.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [9] evita_ij [*]

    Rikina: přesně tak, snad ve dvanácti umí člověk psát dopisy ne? Aspoň vysvětlit jím se dá hodně, když už ne udržet si přátelství....

    superkarma: 0 12.07.2005, 20:31:52
  2. avatar
    [8] kemy [*]

    tak hodně v hledání

    superkarma: 0 12.07.2005, 15:06:50
  3. [5] Rikina [*]

    Moje přítelkyně bydlí jedna 60km daleko a druhá 90 km. Vůbec to není důležité. Zvlášť dneska, kdy je tolik způsobů, jak být ve spojení. Ostatně i před 11 lety byly telefony a pošta, a 12letá holka snad umí napsat dopis, ne ? To je jenom výmluva na vzdálenost, když je člověk línej

    superkarma: 0 12.07.2005, 13:31:56
  4. avatar
    [4] Žábina [*]

    já mám svoji nejlepší kamarádku Marcelo taky daleko, až na Šumavě, což je 90 km od mého bydliště...

    superkarma: 0 12.07.2005, 12:39:24
  5. avatar
    [1] grice [*]

    Musím bohužel souhlasit,moje kamarádky bydlej 30 a 50km ode mě a už to je problém,vidíme se tak jednou,dvakrát do roka a už to není jak se říká to pravý ořechový Mám tady taky sousedky se kterýma můžu pokecat,ale ty maj svoje starý kamarádky a tak nějak mezi ně nikdy nezapadnu. Třeba se jednou zase najde ta správná kámoška do nepohody

    superkarma: 0 12.07.2005, 12:31:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme