Čtenářka Tora si není zcela jistá svou diagnózou, skoro to vypadá, že kdyby si mohla zvolit, rozhodně by nebyla tím skřivanem, kterým je dnes. Děkuji Vám milá Toro za Váš příspěvek. Rozumím, chápu. Pro zachování duševní rovnováhy je občas třeba udělat několik kompromisů…

Ležet do oběda bych nevydržela. Mám takový pocit marnosti. Nehledě na to, že sádlo zleniví a do večera je rozleželé tak, že ho nemůžu sklepat do té správné pozice.Nebo to tak alespoň zbytek dne cítím. Když se někdy stane...třeba po dlouhém tahu, vyčerpávající nemoci nebo náročné noci, že si přispíme, celý den mi to chybí.

Z obou výše popsaných dojmů mám tak zkažený den, že jsem si vypěstovala obsedantní strach ze zaspání a neodkládám ho ani o víkendu.
Jsem tedy skřivan...
Občas se stane, že junior pořádá v noci manévry. Pokud asistuji u jeho čuracích a žíznivých epizod v časných ranních hodinách, nemohu dlouho usnout. Přesně v okamžik, kdy si řeknu, že už nezaberu mne bací spánek hluboký jak hradní studna, ze kterého procitám zpravidla v čas, kdy většina slušných lidí již v pyžamu dávno neběhá.
Abych nezaspala, pro jistotu si již  většinou nejdu lehnout.
Ráno udělám stejně nejvíc věcí. Všichni ještě spí a já mám energie na rozdávání. I když je to spíš takový mimicko dramatický výstup, jak se snažím nikoho neprobudit.
Zrovna včera se syn šel ve čtyři  ráno napít. Ještě nedosáhne na vypínač a ve tmě se v kuchyni bojí utěrky. Má sebou plyšového parťáka, ale stejně chtějí, abych jim kryla záda. Takže mne vytáhnul z postele. Bylo mi jasné, že jestli si lehnu, vytuhnu. Tak už jsem se do ložnice nevracela. Uklidila jsem kuchyň, vyžehlila, vytřela, poskládala věci na chodbě a ještě přečetla několik kapitol a udělala snídani.
V práci jsem zjistila, že mi dělá problém sečíst 18+5, zapamatovat si dvě věci  i napsat souvislou větu.  Zkusila jsem kofein. Jenže to bych to instantní kafe musela šňupat, aby to se mnou něco udělalo.  Doma jsem pak v prenatální poloze zalehla ke zprávám a tak mne vlastně večer manžel našel.
Ačkoliv jsem díky své mánii „nezaspat“ páteří ekonomiky producentů kávy a občas v práci vypadám jak rozhýkaný prvňák, už ke mně nějak patří.
Jsem skřivan....s diagnózou.
Tora
Text nebyl redakčně upraven


Jak to máte se vstáváním?

  • Co, nebo kdo vás budí?
  • Vstáváte ráda
  • Nebo jste nerudná
  • Máte pravidelné rituály?
  • Je to zmatek nad zmatek?
  • Může se na vás mluvit?
  • 10x posunujete budík?
  • Mění se to časem?
  • Museli vás rodiče z postele tahat?
  • Taháte z pelechu vlastní děti?

Těch otázek jde vymyslet desítky, ale každá to máte jinak. Podělte se o své příběhy, úvahy, ranní fotografie i přání. Pošlete je na

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás dnes kolem 16. hodiny odměním.  Partnerem tématu ranní vstávání je projekt www.bebevyzva.cz  cena pro 1 čtenářku je snídaňový balíček sušenek BeBe Dobré ráno v hodnotě 350,- Kč

bebe

Reklama