Domácnost

Na pokraji života

 

Minulý týden jsme u nás v rodině zažili horor. Někomu to možná bude připadat malicherné, nebo možná až patetické, ale myslím, že každý, kdo má doma nějakého svého zvířecího miláčka, pochopí.

Pochopí, co je to strach, beznaděj a bezmocné sledování trpícího zvířete, kterému nemůžete pomoci… Rozhodla jsem se napsat náš příběh pro všechny páníčky čtyřnohých kamarádů. Jako varování. A také s pocitem, že třeba pomohu zabránit tomu, aby někdo prožíval to, co my před týdnem.

Máme sedmiletou kokršpanělku Barušku, která je naprosto rovnoprávným členem naší domácnosti. Nemusí pracovat, nemusí se učit ani vykonávat žádné jiné činnosti, kterými by si zasloužila stravu a byt, které jí poskytujeme... a přesto ji milujeme. Vrchovatě nás obdarovává svou láskou a oddaností a mě osobně také tím, že je to jediný tvor, který je ochoten se ke mně přitulit vždycky, když mám chuť se ňuchat a mazlit. Prostě zlatíčko.

Venčíme ji nejméně čtyřikrát denně a až do osudného úterý minulého týdne jsme ji občas pustili i na volno, aby se trošku proběhla a mohla si uspokojit své slídicí pudy.

A to se nám ošklivě vymstilo. Pravděpodobně v nějakém nestřeženém okamžiku si Baruška hbitě vyslídila nějakou zaručeně skvělou mňamku, kterou bleskurychle zblajzla, aniž by kdokoli z nás cokoli postřehl.

V jednu hodinu v noci mě probudilo úporné dávení… Musím podotknout, že za svých sedm let života Bára nikdy nic nevyvrhla zpět, a tak mě to, co jsem uviděla, doslova šokovalo. Neuvěřitelná kvanta blíže neidentifikovatelné hmoty se v pravidelných intervalech draly ven z jejích útrob a já jsem tu spoušť pomalu nestačila uklízet. Když už byly útroby prázdné, přišlo na řadu vysilující dávení plné krve. K dovršení všeho se přidalo i mohutné vyprazdňovaní “zezadu”, rovněž s velkou krvavou příměsí.

Bylo nám jasné, že je to vážné. Ve dvě v noci jsme vysíleného maroda naložili do auta a fofrem svištěli na veterinární pohotovost. Tam nás ale čekala cedule na dveřích, která oznamovala, že právě probíhá akutní operace, která bude ukončena přibližně ve čtyři hodiny ráno. Orosilo se mi čelo a vrhla jsem zoufalý pohled na svou milovanou fenečku, která opět bojovala se svými útrobami. Naštěstí byl na ceduli telefon na druhou pohotovost. Okamžitě jsme tam volali… a dozvěděli se, že i oni právě akutně operují. Na náš dotaz, co máme dělat, nám bylo sděleno, že musíme počkat, až operace skončí, že v tuto chvíli víc nemůžou.

Stáli jsme před nemocnicí poměrně v šoku. Hlavou se mi honily ty nejčernější myšlenky a cítila jsem úděsnou bezmoc z toho, že momentálně neexistuje nic, co by mohlo mé Barušce pomoci.

Znovu jsme ji naložili do auta a odjeli domů, kde jsme mínili přečkat následující dvě hodiny, než se uvolní některá z nemocnic.

Během těch několika hodin se Báry stav horšil a horšil. Vysíleně ležela, klepala se po celém těle, střídavě dávila a vyprazdňovala už jen téměř čistou krev a v očích měla bolest, smutek a takovou nějakou smířenost.

Hladila jsem ji, mluvila na ni a bylo mi strašně.

Konečně se v půl páté ráno uvolnila jedna z veterinárních pohotovostí a vyrazili jsme.

Doktor Barunku důkladně vyšetřil a sdělil nám, že pravděpodobně zblajzla něco otráveného, že se to často stává. Také nám oznámil, že je na tom hodně špatně a že ji musí okamžitě nasadit kapačky a tím pádem musí zůstat v nemocnici.

Možná se mi budete smát, ale v tu chvíli mi do očí vyhrkly slzy. Bára nikdy nebyla v cizím prostředí, aniž by tam nebyl alespoň jeden člen z její smečky. A teď jsme ji měli nechat nemocnou, bolavou a vysílenou v nemocnici. V prostředí, kterého se bojí a ze kterého má neuvěřitelný respekt. Když ji sestra odnášela, loučila jsme se s ní pohledem a nevěděla, jestli ji ještě někdy uvidím….

Když jsme odcházeli z nemocnice, až ven jsme slyšeli Baruščino smutné, žalující štěkání a kňučení, kterým se nás snažila přivolat zpět. Notnou chvíli jsme pak seděli v autě a přemlouvali se k odjezdu....

Nebudu to dále protahovat. Dopadlo to dobře. Den si poležela v nemocnici na kapačkách a pak už mohla domů do domácího ošetření. Místo dobrůtek baští rýži s kuřecím masem a jako bonus dvakrát denně antibiotika, která sveřepě odmítá a snaží se je vyplivnout.

Přežila to. Je v pořádku, zdravá a pomalu už nabírá zase své psí rozmary. Má ale smůlu. Dietku porušit nemůže a venku může jen na vodítku. To aby zase někde nevyslídila něco strašně dobrého….

Je to za námi a já vím, že něco podobného bych už nikdy nechtěla zažít. A tak jsem se rozhodla, že to napíšu sem. Pro všechny, kteří mají svého psího miláčka a kteří ho třeba také občas nechají běhat volně. Dávejte, si na ně, prosím, pozor. Chvíle nepozornosti a jedno psí oblíznutí se totiž může velmi snadno stát osudným.

   
01.04.2005 - Dům a byt - autor: Jaroslava Machálková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [107] saruz [*]

    bohužel takové věci se dějí pořád, je třeba mít psíky venku neustále pod kontrolou

    superkarma: 0 26.11.2012, 08:35:04
  2. avatar
    [106] elfos [*]

    Jsem moc ráda, že to Barunce dobře dopadlo, Merylko

    superkarma: 0 26.11.2005, 07:44:54
  3. avatar
    [101] Dudlajlama [*]

    Anubis: asi tak nejak , tak at nam ti chlupatci dlouho vydrzi

    superkarma: 0 04.04.2005, 21:12:45
  4. avatar
    [98] Riccione [*]

    Meryl, myslím, že se ti nikdo nemůže smát. Rozhodně nikdo, kdo má taky zvířecího kamaráda.
    Tak třeba mě až vhrkly slzy do očí... Jsem ráda, že to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 04.04.2005, 12:14:46
  5. avatar
    [97] Riccione [*]

    Meryl, myslím, že se ti nikdo nemůže smát. Rozhodně nikdo, kdo má taky zvířecího kamaráda.
    Tak třeba mě až vhrkly slzy do očí... Jsem ráda, že to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 04.04.2005, 12:14:39
  6. avatar
    [96] Riccione [*]

    Meryl, myslím, že se ti nikdo nemůže smát. Rozhodně nikdo, kdo má taky zvířecího kamaráda.
    Tak třeba mě až vhrkly slzy do očí... Jsem ráda, že to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 04.04.2005, 12:14:33
  7. avatar
    [93] Dudlajlama [*]

    Holubice: Taky si neumim predstavit, ze zvire trpi a ja premyslim, zda s nim pujdu k doktorovi, protoze by mne ty penize mohly eventuelne chybet

    superkarma: 0 04.04.2005, 08:40:43
  8. avatar
    [90] Zluta [*]

    avetka:

    superkarma: 0 04.04.2005, 07:25:23
  9. avatar
    [89] peguša [*]

    Tenhle příběh mě dostal. Nemáme sice žádné zvířátko, ale stejně zvířata miluju. Hlavně pejsky a kočičky. Takovou hrůzu bych zažít nechtěla. Není nic horšího, než beznaděj. Pohled na trpícího bližního, a je úplně jedno, jestli jde o zvířátko nebo člověka, je hrozný. Držím všechny palečky, aby se to už nikdy neopakovalo.

    superkarma: 0 03.04.2005, 16:57:35
  10. avatar
    [86] Dudlajlama [*]

    Mery, jsem rada, ze se z toho pejsinka dostala . Kazdy(tedy snad kazdy), kdo ma zvire a bere ho jako pravoplatneho clena domacnosti, vi to sve . Je to horsi oproti nam lidem, ze si nemuze postezovat. Nas zluty labrador mel behem dvou let tri velke operace, polykal sutraky, ktere se zasekly v zaludku a nesly dal, pri te treti mu malem ten zaludek prasknul. Kazda nase cesta se zverenou na veretinu je doprovazena mym stazenym zaludkem a noc predtim moc nepospim. Ted je mu dvanact a to je na velkeho psa dost, takze vim, ze ma pred sebou uz ne moc casu , i kdyz, treba me prekvapi jako nas byvaly pes, ktery pokoril neuveritelnou dvacitku .
    Slunecko, taky mame podobny model, cerny labrador svihnuty vlcakem, mimochodem, uzasna povaha.

    superkarma: 0 02.04.2005, 19:29:49
  11. avatar
    [83] evelyn [*]

    jeste, ze to dobre dopadlo, jsem se to bala docist . To neni nic banalniho, pro toho kdo ma, nebo mel nejakeho zvireciho kamarada, je cteni clanku hororove

    superkarma: 0 02.04.2005, 16:00:27
  12. avatar
    [82] elfos [*]

    Jsem moc ráda, že to dobře dopadlo

    superkarma: 0 02.04.2005, 07:30:53
  13. avatar
    [81] elfos [*]

    superkarma: 0 02.04.2005, 07:30:20
  14. avatar
    [74] sara.l [*]

    Meryl...tak ted doufám,že chápeš..proč pořád někde upozornuju na špatné zacházení se zvířaty....a taky na výrobky,které se testují na zvířátkách....taky miluješ svého pejska ....a představa,že by na tvé Barušce testovali nějaký přípravek na vlasy nebo novou rtěnku..by tě určitě dohnala k šílenství...zbytečně trpí tisíce zvířat...a je to úplně zbytečné ...přeju Barušce..dlouhý život a zdraví

    superkarma: 0 01.04.2005, 20:52:48
  15. avatar
    [71] whitekitten [*]

    Maduli: Tvůj názor je super, naprosto s ním souhlasím. je to pravda. Kdo nemá rád pejsky, nemá rád lidi, tak to zase hlásám já. A už jsem poznala, že je to v mnoho případech pravda.

    superkarma: 0 01.04.2005, 18:39:16
  16. avatar
    [70] Maduli [*]

    Milá Meryl je fajn zjistit, že nejsem sama, která naprosto zbožňuje svého miláčka. Před dvěma lety nám poprvé(a doufám, že naposledy) utekl náš jorkšírák. Manžel okamžitě utíkal za ním a přinesl rozcupovaný uzlíček v bezvědomí. Tak rychle jsme u veterináře ještě nikdy nebyli. Bohužel nám oznámil, že není schopen nám pomoct a poslal nás na veterinární kliniku do Hradce, kde našeho Merlina mohou napojit na kyslík. Samozřejmě jsme jeli a tam nám oznámili, že má 1% šanci na přežití. Ty nervy co jsme si vytrpěli po 48 hodin čekání zda nevznikne otok mozku nebo neselže nějaký orgán, se nedají popsat, ale dopadlo to dobře. Zabojoval, následné operace taky proběhly bez komplikací. Stal se zázrak a dodnes je tam náš miláček za 8. div světa. Překvapilo mě však kolik lidí nás odsoudilo za to, že jsme byli ochotni dát hromadu peněz "jen" za psa. Vysvětlovat někomu, že to má smysl je zbytečné. Zastávám názor, že pokud se nevykašlu na psa, který je na mě závislý, tak se nevykašlu na své děti, rodiče apod.

    superkarma: 0 01.04.2005, 16:50:57
  17. avatar
    [67] Jájja [*]

    Docela dost veterinářů, i v malých městech, mají v noci pohotovost na telefonu, i když nemají ordinační hodiny. Stačí se jen poptat.

    superkarma: 0 01.04.2005, 15:29:43
  18. avatar
    [66] Motty [*]

    Merylko, dostala jsem se k článku až teď. Naprosto přesně vím, jaký je tohle pocit, sama jsem s naším pejskem před lety zažila něco podobnýho, jen s tím rozdílem, že ten náš musel na operaci kyčle do Brna a celou cestu v autě nám probrečel, asi bolestí, ale určitě i bezmocí a zoufalostí, protože nevěděl, kam ho vezeme, nikdy předtím v autě nebyl. Museli jsme ho tam nechat a jet domů a taky jsme slyšeli až ven, jak uvnitř naříká.
    Jsem strašně ráda, že ten článek má dobrý konec a že je Baruška v pořádku a věřím ti, že teď po takový zkušenosti z ní asi venku ani nespustíš oči.
    Je mi jí strašně líto i teď, kdy už má to nejhorší za sebou

    superkarma: 0 01.04.2005, 15:26:10
  19. avatar
    [65] whitekitten [*]

    Milá Merylko, nemáš se vůbec zač stydět. Tvůj příběh není malicherný, naopak. Já mám už 4 pejsánka, chovám pejsky už 15 let. Dva jsem pochovala a byly to jedny z nejhorších okamžiků v mém životě. Na své dvě holky, které mám teď, si dávám velký pozor, ostatně dávala jsem pozor i na ty předešlé. Mám radost, že se Tvoje fenečka uzdravila a přeji Vám oběma ještě hodně šťastných společných dní.

    superkarma: 0 01.04.2005, 15:23:48
  20. avatar
    [64] vifina [*]

    Merylko za to se stydět nemusíš, protože já mám doma taky pejska fenku Pedynku (8let) trpasličí pudlík. Je to můj miláček bez kterýho se neobejdu, protože spí se mnou v posteli, pořád jí sebou někam beru či jí hladím i líbám!!!!(možná víc než svého ). Kolikrát dostane záchvat že se začne dávit, tak začnu lítat po baráku a brečet, ale vždycky to naštěstí přejde ( někdo to trvá 10 vteřin a někdy i 10minut). V tu chvíli se mě udělá tak zle a přepadne mě strach že se začnu klepat no prostě nervy. Nedokážu si vůbec představit že jí jednou mít nebudu a nechci na to vůbec pomyslet, protože je ten psík moje všechno a už nikdy takovýho psa mít nebudu a hlavně tu její povahu.

    superkarma: 0 01.04.2005, 14:51:54
  21. [63] teruna [*]

    my máme taky kokřici a běhá pořád na volno, tak to budeme muset dávat pozor, protože kdyby se Terče mělo něco stát, tak to bychom asi nepřežili, je to taky náš rozmazlený miláček.

    superkarma: 0 01.04.2005, 14:39:35
  22. avatar
    [62] Zluta [*]

    ach jo, mně by to stačilo jednou

    superkarma: 0 01.04.2005, 14:18:47
  23. avatar
    [61] Zluta [*]

    Tak to mě vážně Úplně si dovedu představit, co jste prožívali. Nám umřel před rokem náš milovaný , bohužel, v našem městě 24hod. pohotovost pro pejsky není, takže celou noc jsem se dívala, jak můj čtyřnohý miláček trpí a pomalu umírá. Vydržel ještě do rána, než nám otevřeli ordinaci a stihli jsme ještě nechat píchnout "poslední" injekci, ale byla to fakt muka! Měsíc jsem se z toho vzpamatovávala a prohlásila jsem, že již nikdy nic podobného, žádný že už k nám nesmí. No a za další měsíc jsme si z útulku vezli novou psí lásku Kikinku! Barušce i Meryl přeji spoustu krásných chvil a hodně a hodně zdraví!!!!

    superkarma: 0 01.04.2005, 14:15:37
  24. avatar
    [60] Zluta [*]

    Tak to mě vážně Úplně si dovedu představit, co jste prožívali. Nám umřel před rokem náš milovaný , bohužel, v našem městě 24hod. pohotovost pro pejsky není, takže celou noc jsem se dívala, jak můj čtyřnohý miláček trpí a pomalu umírá. Vydržel ještě do rána, než nám otevřeli ordinaci a stihli jsme ještě nechat píchnout "poslední" injekci, ale byla to fakt muka! Měsíc jsem se z toho vzpamatovávala a prohlásila jsem, že již nikdy nic podobného, žádný že už k nám nesmí. No a za další měsíc jsme si z útulku vezli novou psí lásku Kikinku! Barušce i Meryl přeji spoustu krásných chvil a hodně a hodně zdraví!!!!

    superkarma: 0 01.04.2005, 14:15:29
  25. avatar
    [59] Zluta [*]

    Tak to mě vážně Úplně si dovedu představit, co jste prožívali. Nám umřel před rokem náš milovaný , bohužel, v našem městě 24hod. pohotovost pro pejsky není, takže celou noc jsem se dívala, jak můj čtyřnohý miláček trpí a pomalu umírá. Vydržel ještě do rána, než nám otevřeli ordinaci a stihli jsme ještě nechat píchnout "poslední" injekci, ale byla to fakt muka! Měsíc jsem se z toho vzpamatovávala a prohlásila jsem, že již nikdy nic podobného, žádný že už k nám nesmí. No a za další měsíc jsme si z útulku vezli novou psí lásku Kikinku! Barušce i Meryl přeji spoustu krásných chvil a hodně a hodně zdraví!!!!

    superkarma: 0 01.04.2005, 14:15:14

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [58] papajjja [*]

    Doma máme taky pejska ,je to fenka a zaplaťbánbůh ještě nikdy nic otrávenýho nesnědla.Pamatuju si že když sme bydleli na sídlišti tak tam někdo cpal do jídla hřebíky a ty pak házel do křoví .Bylo to šílený!!!Jeden pejsek od nás z baráku to snědl a už se nedalo nic dělat.Umřelo tam na to hodně psů ,ale pak už to naštěstí přestalo. Dodnes nechápu jak to mohl někdo udělat !!!

    superkarma: 0 01.04.2005, 13:51:50
  2. avatar
    [55] Enya [*]

    Naši sousedi měli kočku Lucinku, která ráda lovila myši.Bohužel se jí to jednou nevyplatilo, sežrala , která předtím zase sežrala jed. Ten jed pak Lucince způsobil, že se jí začala pomalu rozkládat nervová soustava, hrozně se změnila, byla zlá, bojácná a strašně nahlas mňoukala.Než se ale přišlo na to, proč vlastně taková je, uběhlo několik měsíců a její stav se pořád zhoršoval. Pak už ji sousedi nechali utratit, moc se trápila, chudinka

    superkarma: 0 01.04.2005, 12:52:39
  3. avatar
    [54] Trinitty20 [*]

    Je to hrozné, Barunka měla štěstí. Mám doma labradorka, jsou mu dva roky, ale pořád má střeštěný nápady. Když ho venku pouštím tak mu dávám košík, protože by taky mohl ledacos vyčmuchat. Mám ho hrozně ráda, protože je fakt že když je člověku mizerně tak to milý stvoření opravdu pomůže. Všem pejskům jen to nej

    superkarma: 0 01.04.2005, 12:52:34
  4. [53] tweety0987 [*]

    Jeste, ze to dopadlo tahle dobre. Mam doma voriska, na ktereho nedam dopustit. Je jako moje . Od malicka trpi epilepsiji a od tri let pravidelne v zime na zanet ledvin. Takze jsme na veterine skoro jako doma. Na epilepsiji bereme denne prasky. Zanety ledvin lecime antibiotikama. Sice to leze do penez, ale je to moj

    superkarma: 0 01.04.2005, 12:22:32
  5. avatar
    [52] Ivana. [*]

    To se nám stalo v loni. kocour protože to byl chlapák tak pořád běhal za svými ctitelkami a někde něco snědl. Začal zvracet, průjmi a k tomu ještě rýma a kašel. týden každý den jsem s ním běhala k doktorovi na injekce. Už se pomalu lepšil, ale když jsem s ním měla jít naposledy už se neobjevil. Pak nám sousedka řekla, že jim vlezl do sklepa a tam umřel. Chudáček malej, byli mu teprve tři roky. Ale myslím si že vím, kdo tráví kočky u nás v okolí a jak ho při tom chytím tak mu zakroutím krkem.

    superkarma: 0 01.04.2005, 12:15:53
  6. avatar
    [49] berulinka [*]

    Chudinka barunka,ale dobře,že to tak dopadlo Mně umřel před dvěma měsíci milovaný voříšek z útulku,kterýho jsme měli 8 let,tak jsem si na začátku čtení pěkně poplakala Přeju ještě hodně radosti s Barunkou,my si taky v létě nějakou psí holčičku zase pořídíme

    superkarma: 0 01.04.2005, 11:54:24
  7. avatar
    [48] Žábina [*]

    Barunce hodně sil do uzdravení

    sice psa ani kočku nemáme, ale před několika lety jsem brečela, když jsme museli nechat utratit morče...

    takže tohle bych určitě prožívala úplně stejně

    superkarma: 0 01.04.2005, 11:39:05
  8. avatar
    [47] SARI [*]

    Náš je taky pěkný .Já za ním lítán jak honící aby někde něco neolizoval a tak.Zatím zaplaťpánbůh nic otrávenýho nesežral, ale jsme neustále ve střehu.Máme v blízkém okolí nerudného důchodce, tak na ty pozor.Jsou schopni všeho!!!Ale problém se nám taky nevyhnul.Měl vyhřezlou plotýnku mezi 2-3 obratlem.A to bylo teda něco.Pět dnů nám to trvalo, než šel na operaci.Mysleli jsme, že ledviny - trvpí na nachlazení.Měl hodně velký bolesti.Doma jsëm mu píchala injekce.Ledviny jsme vyloučili hned druhý den.Pak dr naznal, že bolesti jdou od páteře a nasadili jsme "obstřiky".Ty ze začátku - tak 2 dny - celkem obstojne fungovaly, ale ten pátý den to bylo úplně nejhorší.Úplně mu kapalo z čumáku, byl strnul a staženej bolestí, no hrůza.Hned jsme jeli do nemocnice, tam mu udělali vyšetření, zjistili, že mu ta plotýnka tlačí na míchu a to moc bolí.Hned ho operovali a následovala i hospitalizace.Za čtyři dny byl doma a hodně šťastný.A to je doteď!Díky, že jsou dnes už takovéhle možnosti.......

    superkarma: 0 01.04.2005, 11:28:38
  9. avatar
    [46] Aja [*]

    Meryl, hlavně, že je to už dobré...
    Naše pejsa jednou taky něco našla a pak jí hrozně otekla hlava. Vypadala jak baset kříženej se šarpejem. Hrůza a děs

    superkarma: 0 01.04.2005, 11:27:19
  10. avatar
    [43] Deja [*]

    Merylko, moc tebe i Barušku zdravím a jsem ráda, že vše dobře dopadlo. Kamarádka má také kokra a ven chodí jedině s košíkem, jen na chatě na zahradě má volný výběh bez vodítek a košíků.
    Také mám starost o naše psí holky a kočičí lásky. Teď se v naší vsi ztratilo už několik pejsků a říká se, že z nich měli jinokrajci bydlící v okolí dobrou hostinu

    superkarma: 0 01.04.2005, 11:16:59
  11. [42] Rikina [*]

    Kdysi dávno jedno z našich štěňat ovčáků sežralo návnadu na krysy, co se dává v paneláku do sklepů. Tenkrát nám doktor po telefonu poradil, ať do něj co nejrychleji nalejeme co nejvíc teplého plnotučného mléka. Jinak že on nemůže dělat nic, protože než bychom se k němu dostali, tak bude pozdě. Pomohlo to, štěně všechno vyzvracelo, otřepalo se a v pohodě. Vyrostl z něj pořádný hafan, a vůbec se nepoučil, taky by býval sežral, co viděl...

    superkarma: 0 01.04.2005, 11:00:07
  12. avatar
    [37] Jilnika [*]

    A víte někdo, co psovi dát, aby vyzvracel, co snědl? Poraďte. Když jsem to v podobné situaci rychle potřebovala vědět, našla jsem rady typu osolené mléko, jedlý olej nebo lžíci peroxidu vodíku. To mi přišlo dost šílené, ale v hrůze, že to nemůže ublížit víc než to, co už snědl, jsme zkusili slané mléko a trochu oleje. Já jsem jen při představě, že by tohle do mě někdo lil, ale se psem to vůbec nic neudělalo, to "něco" nakonec asi strávil a dodnes nevíme, co to bylo.

    superkarma: 0 01.04.2005, 10:31:27
  13. avatar
    [34] Lhasa [*]

    Merylko
    Náš Kubeš na tohle slídění dojel

    superkarma: 0 01.04.2005, 09:59:35
  14. avatar
    [29] ifka [*]

    Dovedu si představit, jak ti bylo. Nezažila jsme sice otrávení,ale to že jí nemůžeš vůbec nijak pomoci jen být s ní. ale to nechání v nemocnici a loučení, a ani netušíš, zda se svým miláčkem někdy uvidíš.já se setkala a ty taky. A slzy taky byly a hodně. A všech no dopadlo dobře.

    superkarma: 0 01.04.2005, 09:03:46
  15. avatar
    [28] Danuna [*]

    mám taky fenku kokra,ktera kdyz ji pustime taky sbira kde co.Taky mam hruzu.Dost casto zvraci protoze venku vzdycky neco najde.Resim ted jine dilema.Kastrace.Kdyz prej nechceme stenata.Je mi ji lito.Je ji teprve rok ale nez se dozit nadoru a pak ji videt v bolestech tak budu muset ucinit rozhodnuti.Nevite kdyz by mela stenata tak potom taky kastrace kdyby jsme chteli jen jednou stenata?

    superkarma: 0 01.04.2005, 08:57:47
  16. avatar
    [27] Susina [*]

    Meryl, jsem ráda, že je pejska už celkem v pořádku...

    máme od loňska dvě kočičky, naše miláčky, jsou zdraví, v pohodě, ale loni měl kocourek zánět dásní a viděla jsem manžela, s jakejma nervama chudáčka Matýska vezl do nemocnice a hodinu čekal venku v autě, než se Matýsek probere z narkózy... říkal, že nervama nebyl schopnej ani číst noviny..

    superkarma: 0 01.04.2005, 08:56:10
  17. avatar
    [26] betty2 [*]

    Tak koukám ze tu více lidí má Kokrspanelku, já taky je jí 5 let a jmenuje se Betty, Berusce preju jen to nejlepsí, protoze se presne dokázu vzít do té situace, asi bych byla uplne hotová, protoze Betty je také rovnoprávným clenem nasí rodiny a je jak moje díte. Opravdu vsichni pozor na své milácky, ne vsichni lidé jsou dobrí.

    superkarma: 0 01.04.2005, 08:55:59
  18. avatar
    [25] Marbulka [*]

    Kamarádky maminka má pudla a stalo se mu minulý týden to samé. Ne v tak velkém rozsahu, ale na zvracení krve taky došlo. Taky venku něco zblajznul.

    superkarma: 0 01.04.2005, 08:55:34
  19. avatar
    [24] j.a.n.a. [*]

    taky musím nači fenku kokra hlídat ,aby nezežrala na co přijde přeji Barušce hodně zdravíčka

    superkarma: 0 01.04.2005, 08:39:31
  20. avatar
    [23] Fripa [*]

    smutné, dojemné, ale naštěstí s dobrým koncem ať se Barušce daří.

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:57:34
  21. avatar
    [20] Luciš [*]

    Máme doma taky mlsnou kokří potvůrku. Jednou už se nám taky něco takového zadařilo, vyzvracela se ale dvakrát pod postelí a Fakt nevím, co bych dělala, je to nešťasná shoda náhod, že ani doktor nebyl hned k dispozici.

    Opravdu se nevyplatí je nechávat puštěné po parcích a okolo domů, snad i v lese, dokonce jak byly mrazy, tak se jedné naší známé utopil voříšek Je to už starší dáma po šedesátce a prostě neměla odvahu a zdraví pro něj slézt, brečela čtrnáct dní v kuse.

    Barušce hodně a zdravíčka, jsou to miláčci

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:52:07
  22. avatar
    [15] Haňulinka [*]

    Milá Meryl, máme doma kokršpaněla, takže vím o čem mluvíš. Opravdu sežerou vše, co kde najdou a to se mu jednoho dne vymstilo, sežral nějakou otravu a odnesl to tím, že měl akutní selhání ledvin. Dostával infuze arůzná antibiotika. Trošku se to zlepšilo,ale už bude mít doživotně také dietu. Je mu sice už 11 let,ale já si to neumím představit až nám jednou odejde do psího nebe.

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:49:39
  23. avatar
    [14] sharonka [*]

    Meryl, jsem ráda, že to dobře dopadlo . Máme doma necelé dva roky a už jsme zažili operaci a spoustu strachu, takže tě naprosto chápu. Hodně .

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:43:34
  24. avatar
    [13] Lilinka [*]

    Meryl,uplne chapu tvoje pocity...
    My mame bigla a to jsou psi opravdu ztresteni.Moji vinou se mu jednou,kdyz jsem nekomu otevrela vratka a nevedela jsem,ze hafan je venku, splasene vylitl ven a protoze bydlime u hlavni silnice, uslysela jsem dutou ranu a jeho zaknuceni.Krve by se ve me nedorezal!!! Pomalu jsem sla ven,bala jsem se,co uvidim,ale videla jsem psa,jak splasene leti pryc.Ridic auta byl taky vystraseny,ale mily,nabizel nam,ze nas hodi do nemocnice.BHylo mi ho moc lito. Hafana jsme sli hledat,strasne jsem se bala,ze ho najdeme nekde lezet uz mrtveho.Nastesti jsme ho nasli, sedet a klepat se pod jednim kerem. Nemohl chodit na jednu nohu,nalozili jsme ho a vezli do nemocnice. Byly to nejhorsi chvile myho zivota.V nemocnici ho doktor vysetril, zrentgenoval,vnitrni zraneni nenasel a noha byla jen narazena,jinak vporadku.spadl mi kamen ze srdce.
    Jen dodneska nemuzu pochopit,jak z takove srazky mohl vyvaznout uplne zdravy.

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:38:29
  25. [12] r1911 [*]

    KLárčí, to je mi moc líto.

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:25:17
  26. [11] r1911 [*]

    Malicherné? Patetické? Pro ty z nás, kdo má zvířata rád, jsou tyhle řádky moc ošklivým příběhem ze života, ač se šťastným koncem. Vždycky jsme doma měli zvířata, takže je mám moc a moc ráda. Před dvěma lety jsme s přítelem pohřbili andulku (možná se někdo bude smát, ale taky jsme to obrečeli, byl to náš mazel, který cizí lidi neměl rád a nás miloval). Teď máme už skoro pětiletého hafana a tak nějak se děsím okamžiku, kdy se s ním, tedy s jeho životem, budeme muset rozloučit. Doufám, že to bude až za hodně dlouho.
    Je pravda, že v poslední době se hlavně na sídlišti objevuje spousta pohozených "dobrot", tak jen doufám, že se někdy nestane, že by něco sebral a pokud snad ano, aby to nebylo otrávené. Protože potkat pak toho, kdo to nastražil, asi bych byla obviněna z ublížení.
    Tak ať se Barunce dobře daří.

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:22:40
  27. avatar
    [10] evusche [*]

    To máte štěstí, že v Praze existuje veterinární pohotovst....Tady na Litoměřicku, tam kam chodím já se svýma miláčkama je doktor ráno od 7 do 8, pak až odpoledne od 15 do 17 soboty a neděle neexistují...
    Takže jsme se teď, při posledním úrazu našeho kocoura rozhodli, že budeme jezdit o 30 km dál, do hůř vybavené ordinace (nemá tam ani RTG), ale za to slouží každý den od rána do večera a je to dobrej doktor

    superkarma: 0 01.04.2005, 07:15:29
  28. avatar
    [3] Gardina [*]

    Děs běs. Jsem ráda, že to dobře dopadlo . V poslední době chodíme s naší Agátou s košíkem, protože jako "správný" zlatý retrívr sežere, na co přijde. Je neuvěřitelné, co lidé hází kolem paneláků, možná i v dobré víře, že tím udělají zvířátkům radost .

    superkarma: 0 01.04.2005, 00:33:38
  29. avatar
    [2] Hanela [*]

    Merylko.... to musely být dlouhé hodiny
    Naštěstí to všechno dobře dopadlo

    superkarma: 0 01.04.2005, 00:29:40
  30. avatar
    [1] Gardina [*]

    Děs běs. Jsem ráda, že to dobře dopadlo . V poslední době chodíme s naší Agátou s košíkem, protože jako "správný" zlatý retrívr sežere, na co přijde. Je neuvěřitelné, co lidé hází kolem paneláků, možná i v dobré víře, že tím udělají zvířátkům radost .

    superkarma: 0 01.04.2005, 00:25:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme