Strachů mám hned několik, bojím se jezdit autem, bojím se o zdraví svých i jiných dětí. Taky mám strach, že ve svém věku mohu přijít o práci, následně o byt atd.


Ale hrozně ráda se bojím při napínavých filmech, nezapomenu na jeden, který dávali velmi dávno v televizi, myslím, že se jmenoval Svědek na zabití. Ten byl tak napínavý, že jsem se bála ještě druhý den. Znáte to mrazení až v žaludku, bojíte se a přesto se díváte, a když o skončí, je vám líto, že ten konec nastal, bála byste se klidně dál.


Potom se ještě velmi ráda "bojím" na padáku! Je to adrenalin, který mě přinutí znovu se nechat připoutat na padák a nechat se vytáhnout do výše. Poprvé jsem se snažila hlavně to udýchat, potom už jsem si nahoru vzala fotoaparát a fotila jsem. Jen jsem se bála vzít nahoru digitální foťák, aby mi nespadl do moře, takže fotky, které přikládám, jsou přefoceny, takže kvalita nic moc. Na prvním snímku jsem já a na druhém Onasisův ostrov Scorpios.

Pak mám ještě strach letět balonem, na který mám už lístek, ale stejně nakonec poletím a budu fotit.
Přeji všem co nejmíň těch nedobrých strachů a co nejvíc těch příjemných.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hysteria


Milá Hysterio, děkujeme za příspěvek a hlavně za fotky. Při představě, že visím na padáku a ještě u toho fotím to velké nic pod sebou, jímá mě děs a hrůza. Přeji Vám ještě hodně úspěšných seskoků! Každopádně je to první příspěvek o tom, že bát se můžeme i s chutí.
Pište mi o Vašem strachu. Kdy jste se nejvíc bála? Kdy jste měla stažené půlky hrůzou?! Jsem zvědavá a stále sleduji schránku na redakce@zena-in.cz

Reklama