afterlife

Dnes, zvlášť až se setmí, si budu představovat onen svět. Jak to tam asi vypadá? A existuje posmrtný život? Je nebe a peklo? Někde jsem četla, že ve skutečnosti není žádná duše tak špatná, že by se do něj dostala.

Moje fantazie

Představuju si ohromnou zelenou louku, nad ní blankytně modrou oblohu a zlaté sluneční paprsky, které ozařují tiché zádumčivé postavy procházející se pomalým krokem po hustém krátkém trávníku. Nikdo nemluví, nikdo se neusmívá, ale všude panuje absolutní klid a mír.  Ty postavy jsou bez výrazných emocí a světských tužeb, jsou ztělesněním moudrosti .  

Děda to věděl

V dálce poznávám svého dědu, kterého v osmdesáti třech letech porazilo auto a on se, než zemřel, rok trápil převážen se zlomenými kyčlemi z jedné nemocnice do druhé. Nakonec ho operovali, on dostal zápal plic a přišlo vysvobození. Mezi tím prožil jednu klinickou smrt, o které mi pak ještě stihl vyprávět. V řadě stálo několik adeptů na smrt a někdo, zřejmě Bůh, každému přidělil barevnou briketu. Děda dostal černou, a ten někdo mu řekl, že se sice ještě probere, ale ne na dlouho. A po týdnu skutečně děda zemřel.

Babi, tys tomu dala

Teď se ke mně blíží babička, která zemřela, když mi bylo devět let. Šla tehdy na chalupě v jižních Čechách na žampiony, kde ji zastihla bouřka a ona si na hlavu proti dešti natáhla igelitový pytlík. A pak dostala na té louce infarkt, pytlík jí spadl přes obličej a ona se udusila. Našli ji jiní houbaři až po několika dnech, byla prý celá černá a kolem ní byl velký zválený kruh trávy. Její smrt byla asi hodně těžká, vyšetřovala ji i kriminálka. Moje maminka (její dcera) se tenkrát zhroutila a musela dokonce na pár měsíců přestat chodit do práce. Ještě teď si vzpomínám, že celou tu dobu jen brečela.

Svíčky za dušičky

A tak každý večer z prvního na druhý listopad zapálím za oknem všem svým mrtvým po svíčce. A jedna hoří i za všechny naše zvířecí kamarády, kteří už leží v hlíně na zahradě. Jeden dalmatin, kocour, dvě morčata, tři křečci, andulka a pár myšek. A jen doufám, že se jednou na té louce potkám i s nimi. Hrozně bych si to totiž přála.

afterlife

POZOR!! SOUTĚŽ!!!

Pojďte si zasoutěžit o tři pěkné ceny!

Na koho či na co dnes vzpomínáte vy? Chodíte na hřbitov, nebo vás to otravuje? Myslíte si, že nás po smrti ještě něco čeká, nebo ne? Svoje odpovědi, úvahy, fantazie i holou realitu písemně i formou obrázku posílejte dnes do 16. hodiny na adresu:

 

redakce@zena-in.cz

 

 

Reklama