Reklama

Zážitek, který si nechcete nikdy zopakovat, se přihodil v pražském metru čtenářce Militce. Když souprava zastavila, nastupovala s dcerkou, jenže holčičce uvízla noha v mezeře mezi vagonem a nástupištěm...

Další tematický článek zaslala čtenářka Militka. Téma zní: Zážitky z hromadné dopravy. Číst dál ovšem nedoporučuji slabším náturám.


Militko, ještě, že to takhle dopadlo!
Po přečtení dnešního tématu jsem hned věděla, o čem budu psát.
Prvních 20 let svého života jsem bydlela v Praze, takže je logické, že pro mne hromadná doprava = Praha.
Bez metra, autobusu, či tramvaje jsem si svůj život vůbec neuměla představit.
Dobře si pamatuji na důchodce, kteří nám mladým nemohli přijít na jméno, když jsme si nedej bože sedli na místo pro invalidy.
Lidé také uměli ztrpčit život maminkám, které sebou přepracovaly kočárek s dítětem. Dodnes slyším vyčítavou větu, proč jezdím s kočárkem během dopravní špičky.
Ráda vzpomínám na období během tzv. Sametové revoluce, kdy k sobě cestující začali být naopak velmi mile ohleduplní.
Když se dnes občas vrátím do Prahy a nasednu do MHD, připadám si jako v muzeu plném kamenných soch. Třeba je to jenom můj pocit!?
Ale abych se vrátila k mému zážitku.
Minulé léto jsme já a moje desetiletá dcera vyrazili na týden k mým rodičům na návštěvu do „zlaté kapličky".
Protože nám počasí přálo, vydali jsme se společně s mým bratrem na návštěvu pražské ZOO. Čekala nás cesta metrem a pak ještě autobusem.
Přijelo metro, otevřely se dveře a my trpělivě čekali, až všichni nejdříve vystoupí. Dcera chtěla nastoupit jako první, já jsem mezi tím byla zabrána do rozhovoru s bratrem.
Malá chvilka nepozornosti! Dcera se totiž nedívala pod nohy, protože už předem pátrala očima po místě k sezení. A náhle se to stalo. Noha jí zajela do škvíry mezi nástupištěm a vagónem.
Krve by se ve mně nedořezal! Všichni, kdo byli poblíž, jí hned pomáhali nahoru. (Asi jsem to s těmi sochami přehnala.)
Dcera měla odřenou nohu a byla trochu v šoku.
Přesto všechno jsme dorazili do ZOO, kde jsme hned po vstupu navštívili ošetřovnu, kde se dcery ujala ochotná zdravotnice.
Dodnes si z dcery občas děláme legraci, že jí tenkrát ošetřila ošetřovatelka opic.

Militka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 8. února 2011: Zážitky z hromadné dopravy

  • Máte nějaký komický zážitek z hromadné dopravy?

  • Máte nějaký smutný zážitek z hromadné dopravy?

Sem s nimi! Posílejte mi své příběhy k tématu na redakční e-mail, uveřejněný níže. Nemusí to být jen zážitky komické či trpké, pište mi i o svých nespokojenostech, tedy věcech, které se vám na hromadné dopravě nelíbí. Prostě si trochu zanadávejte! Záleží na vás, co mi o hromadné dopravě napíšete. Pokud ale chcete získat pěkný dárek, totiž knížku vyloženě tematickou: Jak si zachovat chladnou hlavu autorky Barbary Beckhamové z nakladatelství MOTTO (viz obrázek níže), ať je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

jak