.

Na lyžích za piráty a indiány

Cestování

Na lyžích za piráty a indiány

Přeskáče, lyže, helmy, oteplovačky, rukavice, alespoň dvoje pro každého ... pro čtyřčlennou rodinu to znamená výprava jak na na severní pól. A strach, že se děti po prvních krůčcích na lyžích stejně zaseknou a budou chtít zpátky do chaty. I když toho staršího už máme ozkoušeného, lyžuje už od loňska. A tak se bojím spíš o prcka.

Tentokrát jsme se rozhodli vyzkoušet vyhlášené rodinné středisko v rakouském Tyrolsku se složitým názvem Serfaus-Fiss-Ladis. Kamarádka tam prý jezdí s dětmi každý rok, do různých hotelů, pro začátek nám ale doporučila babyhotel Laurentius, abych přece jen měla jakožto matka snazší práci alespoň po lyžování.

cestování

Ubytování vypadá super, dětská herna, hlídání dětí v době jídel, bazén s tobogánem. Tak tohle vypadá slibně. Teď ještě co lyžování. Hned po příjezdu, ještě bez skipasů, se vydáváme obhlédnout terén. Vybíráme sáně z asi 30 různých, které jsou v hotelu volně k dispozici, a vyrážíme. Počasí nám přeje, sněhu je dost a předpověď dokonce slibuje sluníčko. Ke sjezdovce to máme asi 300 metrů. Tedy přesněji k pomě, která lyžaře přiblíží na sjezdovku a k lanovce. Táta se starším synem vzali lyže a pán je sveze i bez skipasu, my s prckem na saních holt musíme pěšky. Ale není to daleko.

cestování

Teď je na řadě velké rozhodování – má smysl kupovat skipass pro všechny na 4 dny, nebo jen jeden, o který se budeme střídat, protože mrně stejně nevydrží venku? Nakonec to risknem a kupujeme skipassy pro celou rodinu na 4 dny. Snad nebudeme litovat.

Hned je využíváme a jedem kabinovou lanovkou nahoru. Cesta dolů na sáních je docela divoká, ale Kubu to naštěstí docela baví, a ti dva lyžaři jsou hned ve svém živlu. Ještě aby ne, šipka u sjezdovky hlásá „Fisser Höhlenwelt“, tedy svět v jeskyni. Jedeme tam.

Asi 2 metry široká cesta mezi stromy a během prvních pár metrů drak. Z huby mu jde kouř a přísně na nás kouká, jen o kousek dál přijíždíme k zamřížované jeskyni se samotným pekelníkem. Oči mu červeně svítí tak, že by se tu zlobivé děti mohly snad i chtít polepšit. Nad hlavami nám letí čarodějnice na koštěti a při výjezdu z jeskynního světa ven projíždíme bránou obrů, kteří na nás pořádně zařvou. Jen člověk nesmí u strašidel moc dlouho postávat, aby se opravdu nezačal bát. Prostě zážitek, jen na těch sáních to zastavování a rozjíždění není zrovna nejpohodlnější. Příště pojedeme taky na lyžích.

cestování

Lyžaři vyráží ještě vyzkoušet další svahy, my bereme sáně a pomalu se vracíme do hotelu, Kuba už se nemůže dočkat bazénu a tobogánu, tak abychom to stihli ještě před večeří.

Další den už jsme líp připraveni a všichni máme lyže. Vyrážíme znovu do strašidelného světa v jeskyni (vlastně je to v lese, ale to nevadí). A pak do Bertího dětského světa. Berta je kráva, maskot místního střediska, který se stará o všechny dětské atrakce a lyžařské školy a má tady obrovský areál plný malých sjezdovek, koberců, které dětičky vyvezou nahoru, houpaček, iglú, kolotočů, slalomů apod. 4letý lyžař vydrží jen chvíli a chce zase na velkou lanovku, zato my s prckem asi máme jasno, kde strávíme většinu dne. Chvilku lyžování, jízda na koberci jde Kubovi na jedničku. Pak odpočinek na kolotoči, u horských „hudebních nástrojů“. Návštěva igloo, stavba sněhuláka. Chvíli na skluzavku. Pak sníst svačinu na lavici ve tvaru draka a zase chvíli lyžování. Přijdu si tu jako v pohádce. Ani jsem se nevšimla, že už je doba oběda a naštěstí se nevšiml ani malý lyžař. Takže řádíme dál, až než se k nám přidají kluci. Znovu na kolotoč z duší tažených po sněhu, na zvonkohru, do iglú a na klouzačku a konečně se dostává na řadu i jídlo. Příště musím zabalit větší svačinu, abychom nemuseli z pohádky tak spěchat.

cestování

Před večeří musíme ještě v hotelu stihnout bazén a hernu. Pak večeři pro děti a šup s nimi k tetám na hlídání. A my se můžeme v klidu najíst. No, ne tak úplně. Kuba ještě v klubíku moc dlouho nevydrží, ale Luky si to užívá. Po večeři ještě tanečky pro nejmenší a honem spát, to by bylo, aby po takovém dni neusnuli okamžitě.

Třetí den nás táta s Lukym berou na lyžích do indiánské vesnice. Je to svět jak z kovbojky. Až k obrovskému ohništi a dvěma vysokým teepee dojedeme na lyžích, je to přímo u sjezdovky. Do saloonu ale už musíme jen v přeskáčích. Je tu střelnice, totem i kánoe. V teepee zrovna sedí celá skupina lyžařské školy, prý mají svůj den na divokém západě.

My vyrážíme dál. Už mě dost bolí záda, protože prcek jezdí zatím jen s mojí pomocí, ale hlavně, že jezdí. Na začátku jsme se báli, jestli vůbec bude lyžovat, takže tohle je obrovský úspěch. A máme pro něj další lákadlo. Je tady ještě pirátská loď. Takže znovu lanovkou nahoru a po modré sjezdovce jedeme hledat piráty.

cestování

Musím uznat, že mají parádní výhled, jen nevím, jak se taková pirátská loď dostala tak vysoko. Pravda, teče pod ní potok, kouzelným bytostem opravdu stačí málo... Táta navíc stihl na loď schovat před naším příjezdem poklady (v našem podání vždy nějaká dobrota). Takže kluci u pirátů dokonce našli čokoládové zlaté peníze.

Teď ale honem pryč, než si piráti všimnou, že jim část pokladu zmizela. A navíc, je čas na oběd, tedy spíš už jsme ten čas promeškali, ale aspoň na chatě u dětského světa nebude tak plno. Mimochodem právě tady prý přišli jako první s nápadem udělat specielní dětskou restauraci. Po jídle ještě trochu ježdění na svazích u krávy Berty a klasické kolečko v hotelu před večeří.

Tentokrát už v dětském klubu zůstává i Kuba, takže večeře skutečně proběhne bez vyrušování a pobíhání za dětmi. Lukyho dokonce ani večer nemůžeme z klubu dostat. Prý musí dodělat ty korálky a zažehlit je, zítra večer už jedeme domů, takže to musí stihnout dneska. Tak jdem s Kubou ještě vedle do herny, aby si to mohl starší brácha dodělat.

Serfaus-Fiss-Ladis

Poslední den „velcí“ kluci zvažují výpravu do vedlejšího Serfaus. My jsme totiž ubytováni ve Fiss, jenže vedle mají další atrakce pro děti. Třeba medvědí sjezdovku, murmiland nebo zvířecí park. Nakonec ale rozhodnou, že je to přeci jen daleko a vydávají se znovu do strašidelné jeskyně, k indiánům a pirátům a my zase k Bertě, do jejího lyžařského světa. Dneska tady mají děti z lyžařských škol taneční den, takže se kuba přidává. Pak jdeme lyžovat a na pauzu zase na kolotoč a pohrát si do iglú. Najednou mě zaujali bundy lyžařského areálu Lipno. Nedá mi to, abych se s pány nedala do řeči. „Tohle bude na Lipně za 5 let,“ slibuje nadšeně pán. Prý se přijeli inspirovat, co udělat pro děti i u nás. Tak to jsem zvědavá. Sice jim k tomu budou chybět ty okolní vysoké kopce, ale na podobný dětský svět to vlastně není potřeba. Užíváme si to, a ani nemusíme vyrážet někam vysoko. I když, přeci jenom mi to nedá, a když za námi přijedou kluci. Vyrazím sama alespoň na krátkou obhlídku okolí. Takže se dostanu třeba až na vyhlídku s restaurací ve skleněné kostce „Crystal Cube“ nebo pod obří lanovou dráhu, po které lidé jakoby letí dolů do údolí „Fisser Skyswing“. Tak to bude něco pro naše kluky někdy příště. Ale přece jenom, ještě si na to pár let musejí počkat.

   
19.03.2015 - Zahraničí - autor: Klára Křížová

Komentáře:

  1. [1] ZdenaZ [*]

    vypadá to pěkně ale ne pro mě

    superkarma: 0 19.03.2015, 08:17:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme