Reklama

Dobrý den,

jednou jedeme takhle busem a napadlo nás, co takhle jet stopem do Francie. No jo, ale to není tak zajímavé, a tak jsme si koupili kolobrndy z leteckého hliníku a za měsíc na nich vyrazili s batožinou na zádech z naší vísky až na pobřeží Atlantiku. Vlaječky naší rodné ČR zapíchnuté na viditelném místě, šoupajíce a odrážejíce se nohama  v kombinaci se stopem jsme se vydali vstříc dobrodružstvím. Rachot koloběžek probral celou ves a záclonky se jako vlnobití na moři hemžily ospalými obličeji. Naši fanoušci nás hned z kraje popovezli s důrazem, že vše musíme po návratu povyprávět.

Vezl nás i chlap v žigulíku, co s ním chtěl jet do Černobylu na exkurzi... tak jsme potkávali zajímavé lidičky a druhý den ráno jsme již dýchali čestvý vzdoušek od Atlantiku. Můj muž mě, pomačkanou a nevyspalou, požádal tehdy o ruku (pak jsme hledali hodinu v písku prstýnek). Posléze jsme se pomalu ale jistě sunuli na kolobrndách po Francii směrem k Čechám. Občas se nám připekly podrážky při brždění z kopce, občas nám za pasem trčela bageta, když ji honem nebylo kam dát, a občas jsme se svezli i stopem. Jela jsem vzadu s umělou nohou, psem, kuframa i v kufru.

Těmi nejlepšími auty a i těmi, co technickou už dlouho neměly. Francouzi byli báječní, vstřícní, a dokonce pohostinní, přespali jsme i ve starém stylovém domečku pěstitele vína, jehož rodiče vlastnili krásný zámeček. Nejkratší stop trval asi půl minuty. Francouz nás narval s báglama do kufru a o 100 m dále nás vysadil, že tady budeme mít lepšího stopa. Když jsme jeli na koloběžkách, fandil nám kde kdo, lámanou francouzštinou jsme prohodili i pár zdvořilých rozhovorů, a když nám v jedné vsi přinesli vodu na občerstvení, tak jsme s plnou polní na rozloučenou, mávajíce s úsměvem, kolobrndili do kopce, aby jako viděli, jací jsme kabrňáci. Za zatáčkou jsme se svalili polomrtví do příkopu a vydechovali asi 20 minut.

Bylo to 6 dní neuvěřitelných senza zážitků a dobrodružství. Dneska už bych do toho nešla, ale stálo to za to! Tedy všechny expedice mého muže i s mým mužem stály za to!

S pozdravem

Eliana


Tak tohle je nádherná akce! To by snad stálo i za napsání knihy :) !

redakce@zena-in.cz