Zřejmě jste o lehce kontroverzní výstavě Human Body už slyšeli. Představuje lidské tělo do těch nejmenších podrobností. „Exponáty“ ale nejsou vyrobené uměle, jsou to opravdová lidská těla.

body

Lidská těla, která prošla složitou a velice náročnou preparací a následnou konzervací, aby se stala objekty zájmu, zkoumání, a do jisté míry i estetického zážitku. O humánnosti a etičnosti této výstavy se vedou spory, ale to bych nechala stranou.

Jedno vím jistě: Z vlastní vůle bych se na výstavu Human Body nikdy nevypravila. Ale dostala jsem vstupenky jako dárek, a dárky se přece neodmítají.

Paradoxně se výstava konala v objektu výstaviště, obklopená pouťovými atrakcemi Matějské. Cynik by řekl, že na žádné pouti nesmí chybět „obludárium“.

Tak jsem se mírně rozechvěle v doprovodu svého přítele do toho „obludária“ šla podívat. Už příchod k němu byl trochu strašidelný. Kličkovali jsme kolem vyhořelého křídla průmyslového paláce, doprovázeni blikajícími světly kolotočů, až nás konečně snadno přehlédnutelné cedule přivedly na místo.

No co, mám rámě, o které se mohu opřít, a přinejhorším odejít, pokud mi pohled na „oživlé“ mrtvoly nebude dělat dobře.

body

Kupodivu jsem vůbec necítila žádné zhnusení, kterého jsem se obávala

Naopak, těla v různých sportovních pozicích působí spíš jako sochy. Že to byli živí lidé, si vlastně moc nepřipouštíte. Jediné, co jsem opravdu nemusela, byly rozpůlené hlavy ve vitrínách a ženská postava. Bílé prsní žlázy bez kůže opravdu nejsou moc ke koukání.  

Za velké pozitivum považuji přítomnost mediků v bílých pláštích, kteří nejsou jen „hlídači“ exponátů, ale hlavně užitečnými průvodci, kteří vám se zájmem odpoví na jakékoliv dotazy. Jako budoucí lékaři z vás setřesou poslední zbytky trémy nebo ostychu z lidského těla.

Díváte se na ně se zájmem a obdivem, jaký je to neskutečně složitý mechanismus. Objevíte nový svět, nebo snad dokonce vesmír, který se skrývá i pod vaší pod kůží, a nejednou si uvědomíte, jak je  zranitelný.

body

Na výstavě se samozřejmě nesmělo fotografovat, což jsem respektovala. Ale přece jen, v jednom nestřeženém okamžiku jsem neodolala.

 

10.3.–10.6.2012

Křižíkův pavilon, Výstaviště Holešovice, Praha 7

Otevírací doba:

NeČt    9:00–19:00

So    9:00–21:00

Cena vstupenky 300 Kč

Reklama