Reklama

Každý občas uděláme něco, čeho litujeme, co bychom chtěli vrátit, udělat jinak. Jenže čas vrátit nejde. Tedy pokud to nezkusíte právě na Hromnice.

Tak tento úvod jsem si pouze vypůjčila ze stejnojmenného filmu Na Hromnice o den více, kde den opravdu vrátit šel. Ve skutečnosti je to samozřejmě nesmysl, den nikdy nevrátíme. Ani na Hromnice.

Na Hromnice „o hodinu“ více

Svátek Hromnic je v mnoha náboženstvích vysvětlován různě. V čem se ale všichni shodují je to, že 2. února se půlí zima a začíná něco nového. Na Hromnice by měli mít hospodáři zkrmenou polovinu sena, obilí a brambor. To se týkalo zásob jak pro rodinu, tak i pro zvířata. Na Hromnice - půl krajíce a půl píce.
Od zimního slunovratu se den prodloužil opravdu o cca hodinu. Takže na Hromnice ne o den, ale o hodinu více.

Svátek Hromnice

Svátek Hromnice původně souvisel se slovanským Bohem hromu a blesku Perunem, který ohlašoval jeho příchod „po zimním spánku“. Základ tohoto svátku je však židovský. Každá Židovka přinesla 40. dne po porodu do chrámu svého prvorozeného syna a podala oběť za očištění ovečku. Také Panna Maria s Josefem naplnili 40. dne po Ježíšově narození tento příkaz Zákona. V tu chvíli sem přišli proroci, starý Simeon a Anna, a ti podle Ducha Božího, který je vedl, rozpoznali v dítěti Ježíšova Mesiáše, v dějinách Izraele proroky předpovídaného a Židy očekávaného. Simeon nazval Ježíše „světlem k osvícení pohanů a k slávě izraelského lidu“.

hromnice

Svátek Hromnice se v církvi nazýval podle židovské tradice svátkem „Očišťování Panny Marie“, ale v minulém století dostal název „Uvedení Páně do chrámu“. V ten den se shromáždí věřící před začátkem liturgie před vchodem do kostela, kněz posvětí svíce a s nimi v rukou pak věřící slavnostně vstupují do chrámu. Tento obřad připomíná Simeonovo proroctví, jehož oči viděly „světlo k osvícení pohanů“.

Věřící si pak odnášejí posvěcené svíce domů a rozsvěcují je při modlitbě, zvláště při nebezpečných bouřích a „hromobití“. Proto dostaly název „hromničky“. Podle nich se pak zpětně slavnost nazývala lidově „Hromnice“. Taktéž umírajícím se dávala hromnička do rukou. Světlo svíce jej mělo provázet na cestě do věčnosti.

hromnicka

Pověry

Proč se tedy traduje na Hromnice o den více, kdo ví. Snad by si to tak lidé přáli, stejně jako uvedení či neuvedení některých pověr a pořekadel v realitu.

Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více
Na Hromnice kalužky, budou jabka i hrušky
Na Hromnice zimy polovice
Hromnicích déšť – na jaře sníh; o Hromnicích sníh – na jaře déšť
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce
Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom

Pořekadla také často zmiňují, že pokud je na Hromnice hezky, svítí slunce, pak bude ještě dlouhá zima. Pokud je pošmourno, prší, pak je to dobře pro sedláka, jaro se blíží. Kdo ví, jak to bude letos. Sluníčko sice svítí, ale zima je jak v Rusku.

A ještě jedna věc souvisí s tímto dnem. Ve spoustě krajů se až do Hromnic nechávala veškerá vánoční výzdoba. Teprve dnes by se odstrojovaly stromečky a sklízely jesličky.

Ale nevím, nevím, no řekněte samy, má ještě někdo z vás doma vánoční stromeček?

zdroj: wikipedie

Čtěte také: