Na první pohled to byla dokonalá dvojice. Ale pod zdánlivou „slupkou“ pohodičky a klidu tikala časovaná bomba domácího násilí.

Bydleli ve vedlejším apartmánu. On evidentně starší, ale velmi udržovaný, svalnatý a štíhlý muž. Ona pohledná, štíhlounká, tichá. Každé ráno brzy vstávali, chodili běhat, pak si šli zaplavat, a když ostatní teprve vstávali, už seděli u dokonale prostřené, zdravé snídaně, s knihou v ruce. Moc spolu nekomunikovali. Jejich zraky byly zahleděny do tlustých knih a bedlivě něco studovaly.

Večer se hodili do gala a šli do městečka. Tak to šlo pár dní, bez sebe nedali ani ránu, pilně sportovali, četli, zdravě se stravovali. Až jednou seděl na terase sám. Jeho manželka, přítelkyně nebo partnerka byla pryč. No co, třeba spí, nebo si čte uvnitř... nestarali jsme se.

Ale k večeru jsme ji potkali samotnou u městečka. Na zádech měla malý batůžek a působila smutně. Tak vlastně působila stále. Večer nepřišla. Nebyla ani u snídaně. Asi se pohádali a trucuje. Třeba si našla jiné ubytování, když jsme ji potkali s tím batůžkem.

To se občas stane.

„Co říkáte tomu maléru vedle vás,“ zeptal se bez skrupulí náš delegát.
„Vůbec o ničem nevíme, co se děje?“
„Včera byla tady u mě a plakala, že jí vzal pas, peníze a mobil a neví, co má dělat. Chtěla si zavolat, aby pro ni někdo přijel na letiště. On ten její partner je strašný uzurpátor a na té dovolené se to projevilo naplno. Chudák holka, taková hezká, milá, má to zapotřebí? Dokonce je u něj zaměstnaná ve firmě, tak se bojí, co bude dál. Půjčil jsem jí i nějaké peníze, aby měla na jídlo a na ubytování. Ten večer spala někde venku na pláži...“
„A to se po ní nesháněl?“ ptali jsme se.
„To je zvláštní, právě že vůbec, asi si myslel, že přileze ke křížku... Ale ona je hrdá. Co my tady nemusíme všechno řešit...“ posteskl si tak na oko, protože ho to evidentně bavilo a vytrhlo z běžné delegátské nudy.

Krátce před odjezdem se zřejmě nějak usmířili. Zase seděla na svém místě, zahloubaná do své knihy nebo myšlenek. Nemluvila. Vypadala jako duchem nepřítomná i na letišti.

Nechtěla bych být v její situaci a nejednou jsem si uvědomila, že podobné chvíle jsem kdysi také zažívala... A jaký je to dar mít fajn partnera!

Čtěte také:

Reklama