Reklama

Kuty

Básniček znám spousty,ale jednu mám nejraději,naučila jsem se ji ve školce a od té doby si ji pamatuji nejen já ,ale i můj táta.A ted už ji umí i Jurajda,sice si tam občas přidá nějaké svoje slovíčko ,ale o to je to lepší.

Tak tady je:
Naše bílá kočka čilá,
na stoličku vyskočila,
pak si očka vyčistila ,
aby byla celá bílá.
Černá čichá pod pokličkou ,
očichává co je v mlíčku,
uskočila poklička,
kočka spadla do mlíčka.


Hezký den přeje Kuty

Heligona

Z dětství mi utkvělo spousty básniček. Přikládám jednu, se kterou mě paní učitelka vodila po škole a já musela asi ve třech cizích třídách recitovat, co jsem se naučila:

Našla rýma Kateřinu
hepčíííí.
Vlezla za ní pod peřinu
hepčííí.
Zavolali pro doktora
hepčííí,
doktor řekl, že je chorá
hepčííí.
Než jí napsal medicínu
hepčííí,
sám vám od ní dostal rýmu
hepčííí.
A že bylo k polednímu
hepčííí,
šel k notáři na hostinu
hepčííí.
Stojí jídlo na podnose
hepčííí,
notáře už šimrá v nose
hepčííí.
Než si lehl do postele
hepčííí,
kýchalo už město celé
hepčííí.
A tím vším vám byla vinna
hepčííí
jedna malá Kateřina
hepčííí.

Další báseň jsem si přečetla ani nevím kde, ale dost ráda bych si ji z hlavy vyhodila:

Jedna bedna číslo jedna,
jedna bedna číslo dvě,
potkaly se koncem ledna
na taneční zábavě.

Chovaly se neposedně
nezbedně a zvědavě,
jedna bedna druhé bedně
tancovala po hlavě.

Vytřásly si dřevo ze dna
a tak jsou teď v opravě,
i ta bedna číslo jedna
i ta bedna číslo dvě.

Heligona.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Tak na bednu už nezapomenu! Díky :) :)