Reklama

dog

Bezdůvodně kašlající pes. Soustavně kýchající micinka, sotva se přiblížíme nadosah. Věčně rozškrábaná kůže našeho zvířátka a vylínalé mapy na srsti. Dušnost. Co za tím vším vězí? On/ona je snad na mě alergický/á!

Nejste daleko od pravdy. Nejen páni tvorstva mohou trpět civilizačními chorobami. Také na našich domestikovaných zvířecích společnících se velmi často negativně podepisuje nezdravé životní prostředí a škodlivé civilizační faktory.

Paní Markétu trápí zdravotní problém jejího irského setra Toma. Mladý, teprve čtyřletý pes si náhle začal intenzivně škrábat celé tělo:

„Náš irský setr Tom si letos na jaře náhle začal »bezdůvodně« drbat kůži. Žádné prostředky nezabraly a trvá to v podstatě dosud. Samozřejmě jsme byli u veterináře, vyzkoušeli všechno možné, ale jeho stav se v zásadě nemění. Teď už má na těle vylysalá místa skoro bez srsti. Od neustálého lízání má i rozbolavěné tlapky, a také mu zapáchají uši,“ popisuje Markéta pejskův problém.

„Zkusili jsme škálu hypoalergenních šamponů, bral i antibiotika, po kterých to trochu přešlo. Pravidelně ho také odčervujeme, nosí obojek proti blechám a klíšťatům. Chvíli se zdálo, že potíže mizí, ale bylo to jen přechodné. Co za tím vězí?“ ptá se Markéta.

„Náš veterinář nám sice doporučil kortikoidy, ale hledáme jiné řešení, protože mají vedlejší účinky. Je nám Toma moc líto, protože drbáním tráví většinu dne a už ho ani nedokážeme nijak zabavit. Není ještě jiná možnost, jak škrábání zmírnit?“ hledá radu na Tomův problém Markéta.

Požádali jsme o radu pražského veterináře MVDr. Jiřího Filipa. Podle něj se nejspíš jedná o alergii:

V dnešní době už civilizační nemoci nejsou jen »člověčí« výsadou. Potíže se svěděním kůže (pruritem) se u různých domácích zvířat v současné době objevují velmi často. Příčin, proč se pes drbe, může být celá řada.

Dlouhodobé svědění, na které nezabírá běžná léčba, bývá způsobeno nadměrnou reakcí imunitního systému, takzvanou alergií nebo atopií. Alergie je příčinou celoročního drbání se stejnou intenzitou, u atopie lze rozeznat takzvanou sezónnost. Onemocnění se začne projevovat zjara, v létě vrcholí a na podzim začnou příznaky opět ustupovat.dog

Mezi nejvíce postižená místa patří slabiny, podpaží a boky. Srst bývá od drbání vydřená, na kůži se objevují zarudlé svědící pupínky, z nichž po prasknutí vytéká čirá tekutina. Nezřídka nacházíme i záněty spojivek a vnějších zvukovodů.

Protože se onemocnění objevilo na jaře a později jeho intenzita přechodně slábla, jedná se v Tomově případě spíš o atopii neboli alergickou inhalační dermatitidu. Tu způsobuje reakce na alergen. Tím bývají nejčastěji pyly z prostředí, které zvíře vdechne, nebo se dostanou do kontaktu s jeho kůží. Neustálým drbáním si pak zvíře samo poškozuje kůži a napomáhá tím k šíření zánětu.

Správná diagnóza

Při určení těchto kožních onemocnění je velmi důležitý popis průběhu onemocnění, hlavně je nutné přesně určit, kdy se zvíře drbe nejvíce. Majitel proto musí důkladně prohlížet kůži zvířete. Na postižených místech je nutné provést seškraby kůže, pro vyloučení parazitární invaze. Někteří parazité však rychle unikají, proto je k jejich záchytu nutné použití lepicí pásky. Je nutné z olysalých míst odebírat i vzorky chlupů.

Prvním krokem při řešení svědění je vždy odblešení preparátem s repelentním účinkem, protože alergie na bleší kousnutí je nejčastějším původcem svědění. Jestliže nedojde ke zlepšení, měla by následovat lokální terapie slabě antibakteriálními šampony, protože v některých případech pomůže odstranění alergenu z kůže.

Léčba

Při objevení hnisavých neštoviček (pustul) při prohlídce pacienta je třeba nasadit antibiotickou terapii. Ta by měla trvat alespoň měsíc nebo týden po odeznění klinických příznaků zánětu.

Ne vždycky si je majitel postiženého zvířete jistý sezonním výskytem změn. V těchto případech je třeba zařadit takzvanou vylučovací (eliminační) dietu, protože i alergie na některou složku krmiva může způsobit urputné svědění kůže. Toto krmení je třeba podávat psovi 4–6 týdnů. Pes během tohoto období nesmí pozřít při krmení nic jiného, což vyžaduje i disciplínu ze strany majitele.

Po celou dobu diety psa pravidelně koupeme a můžeme podávat antihistaminika. To jsou léky, které ruší účinek histaminu, jednoho z »působků« uvolněných z buněk při alergické reakci. Histamin však nehraje v alergické reakci psů hlavní roli, proto blokování jeho účinků nemá většinou velký efekt a používá se pouze jako doplněk léčby.

Pokud selže dieta, antibiotické terapie i lokální léčby šampony v kombinaci s antihistaminiky, přichází na řadu sérologické vyšetření. Tímto vyšetřením lze odhalit pouze některé alergeny nebo skupiny alergenů.

dog

Podzim – ideální období pro testování

Další možností určení konkrétního alergenu je intradermální alergický test. Provádí se vždy na podzim nebo začátkem zimy, kdy příznaky odeznívají a kůže je méně drážděná. Vyšetření spočívá v aplikaci sady několika vybraných alergenů do předem vyholené kůže.

Jestliže odhalíme příčinu svědění, pokračujeme v léčbě opakovanou aplikací nitrokožních injekcí, s postupně narůstajícími dávkami alergenového proteinu podle výsledků sérologického vyšetření nebo alergického testu. U psů má tato metoda úspěšnost 70–85 %.

Může se stát, že žádnou konkrétní příčinu nenajdeme a svědění přes veškerou léčbu nepřestává a musíme se uchýlit k podávání kortikoidů. Dlouhodobé podávání kortikoidů by mělo být úplně na konci našeho snažení. Začínáme s vyšší – imunosupresivní dávkou, kterou postupně snižujeme na nejnižší možnou, stále ještě funkční dávku. Snížit dávku kortikoidu na minimum nám může pomoci i jeho kombinace s antihistaminiky.

Jestliže jste již se svým pejskem vyčerpali všechny výše uvedené možnosti diagnostiky, nezbývá asi opravdu nic jiného než kortikoidy. V opačném případě zkuste se svým veterinárním lékařem prodiskutovat ostatní možnosti a jejich dostupnost ve vašem okolí.