Bulvár

Na chlapy jsem trochu přísnější, říká instruktorka surfování Lenka Sedlářová

Lenka Sedlářová je jedinou Češkou s instruktorskou licencí prestižní surfařské organizace ISA. Potkat ji můžete ve vlnách ve Španělsku, Francii nebo na Lanzarote. Začínala jako závodnice na snowboardu, ale před časem podlehla oceánu a koníček se pro ní stal práci snů.


Jak vypadá den instruktorky surfování? Ve filmu to vypadá jako kombinace dobrodružství a romantiky.Romantika to každopádně je, ty západy a východy slunce jsou jednoduše nádherný. Můj den je pokaždé jinej, záleží v jaké destinaci zrovna jsem. Vše se odvíjí od vln a všechno se podle vln plánuje, nezáleží jen na jejich velikosti, ale hlavně na přílivu a odlivu. Dalo by se říct, že ráno vstanu se svítáním, jdu si zasurfovat a užít si vlny... dopoledne máme lekci s lidmi, kteří přijeli na kemp, potom siesta, nějaký výlet po okolí nebo odpoledne na pláži, kdy třeba fotím nebo natáčím kempery jak jezdí a večer jdu většinou unavená z celého dne spát brzy, abych ráno mohla vstát a jít si sama zajezdit. Někdy se ale stane, že nám oceán vlny nepošle, a tak místo brzké večerky je večírek.

surf

Jak těžké je naučit někoho surfovat? Co je pro instrukturku nejsložitější předat studentům?
Naučit se surfovat není vůbec jednoduchá věc, zvlášť pro suchozemce. Jde totiž především o to, vyznat se v oceánu a poznat tu správnou vlnu, která se dá chytit. To je základ k úspěchu a zároveň jedna z nejtěžších věcí. Naučit se správně vstávat je i o tréninku na pláži, takže se to dá trénovat kdekoliv... a samotná jízda... ta je o tom jezdit a zkoušet a hrát si s rovnováhou a stabilitou... Surfaři říkají, že vlny jsou jako ženy, čekáš na tu pravou a když žádná dlouho nejde, vezmeš co jde. :) Myslím, že nejtěžší asi je donutit lidi čekat na ty správné a nebrat hned všechno, a zbytečně se tak nevysilovat pádlováním...

surf

Poznáš už na první lekci, kdo se postaví na prkno za pár dní a na konci surf-tripu sjede vlnu a kdo se celý kurz bude plácat v pěně u břehu?
To ani ne... První den se dá určitě poznat, kdo má dobré cítění pro vlny a má tak velkou šanci se hned začít stavět. Ale nepoznám jak rychle to půjde dál, jaký bude progress. Dá se očekávat, že kdo má zkušenosti ze snowboardu nebo skejtu, tak bude mít trošku ulehčenou práci, protože nebude mít problém stát na surfu natočeně. Při surfování se ale vlna tvoří přímo pod tebou, takže je to něco jiného, než na co jsme zvyklí z ostatních sportů. Na surf-trip jezdí spousta lidí, kteří běžně nesportují a stejně krásně surfují. Sem tam se mi stane, že si myslim, že tento člověk se bude trápit, než mu to půjde a pak jsem jenom překvapená.

surf

Učíš i chlapy? Zvládnou potlačit ega a poslouchají tě?
Učím i je, nevidím v tom moc rozdíl. Ale někdy jsem na ně trošku přísnější, protože to myslim s nimi dobře. :) Chlapi se tolik nebojí velkých vln a mají větší sílu, ale pádlování je taky o technice. Každý, kdo jde se mnou do vody, chce poradit, jak na to nebo co dělá špatně, většinou jsem hned schopná říct něco, co člověku pomůže, na co si dávat pozor... ten pak zjistí, že to fakt funguje a chce poslouchat dál. :) A naopak se můžou víc snažit, když na ně kouká holka, ne?! (směje se)

surf

Já vím, že sama surfuješ jen pár let a udělala jsi obrovský pokrok. Jak se ti to podařilo?
Surfuji jen čtyři roky. Za to, jak jezdím, teď může určitě surf-trip.cz, kde pracuji. Já jsem byla samouk, naučila jsem se jezdit sama, ale potom, po roce, co jsem surfovala, jsem odjela se surf-tripem do Španělského Langre, zjistila jsem, co jsem dělala všechno blbě a začala se učit jezdit správně. :) Dělala jsem všechno možný kolem surfového kempu... a hlavně jsem byla pořád mezi lidmi, kteří surfingu rozuměli.

Nejvíc ale dělá to, že jsem pracovala mezi výbornými surfaři a já měla tu čest, že jsem překládala jejich lekce do češtiny, a pořád poslouchala, jak se to vlastně má dělat správně, až mi to nějak začalo jít...

Jsi držitelka prestižní licence mezinárodní asociace ISA, což je organizace pořádající mimo jiné Světový pohár. Přibliž nám, co znamená projít jejich instruktorským kurzem.
Aby se člověk stal surfovým instruktorem, musí projít dvěmi kurzy, které musí splnit. Když jeden nesplníš, nemůžeš učit. Jsou to kurzy surfingu a oceánského plavčíka. Tyto kurzy jsou ve Francii a trvá to čtrnáct dní. V surfovým kurzu se učí metodika, bezpečnost, vše možné o materiálech, o počasí a jak souvisí s vlnama, o vlnách a nestačí se to jen naučit a napsat test, ale taky člověk musí dokázat, že umí jezdit a hodnotí se jeho jízdy. Bylo toho hodně a program byl skoro pořád, ale hrozně moc mě to bavilo a naučilo, dalo mi to věci do souvislostí. Byli tam Češi, Slováci, ale i Angličani, Švédi, Francouzi, Němci, z Maroka, z Reunionu, z Tahiti, z Guadaloupe... bylo super poslouchat historky, jak se kdo dostal k surfingu, jak chodili už jako malí za školu surfovat, a taky pro mě velká zkušenost surfovat s lidma, kteří hned skáčou do barelu (pozn. red.: barel je název pro vlnu, která vytváří dutinu, tunel, když se láme) a sledovat jejich přístup nejen k vlnám. Celkem nás bylo patnáct lidí, z toho dvě holky a byla to pro mě úžasná zkušenost.

surf

Oceánský plavčík je o tom, že se učíš nejen první pomoc, ale musíš plavat, běhat, vyzkoušíš si všechny možný situace, topíš se, vytahuješ lidi z vody, se surfem bez surfu... Je to fakt dobrý si tím projít a dalo mi to hodně. Závěrečný zkoušky probíhaly tak, že jsme furt běhali, plavali a když vylezeš vyřízený z vody, tak se tě začnou ptát - jak bys koho oživoval nebo jakou pomoc by si poskytl v té a té situaci. Makačka prostě.

Jak se holka ze Šumperka dostane mezi surfaře?
Vždycky mě bavily bordové sporty a moje surfování začalo v Jeseníkách a v Orlických horách. :) Dostala jsem se mezi partu lidi, kteří už surfování zkoušeli a vyprávěli o tom... a pro mě se to stalo snem, který jsem si jednou chtěla splnit... Jedno léto jsme vyrazili na brigádu do Francie v obytné dodávce. Za peníze, co jsme si tam vydělali, jsme pak chvíli cestovali po Francii a Španělsku, měli jsme jeden surf, který jsme si vzájemně půjčovali a učili se. Po tomhle létě jsem odjela na Erasmus na Kanárské ostrovy a zjistila jsem, že chci surfovat, cestovat a poznávat jiné kultury a destinace a krásná místa na Zemi.

surf

Znáš vlny v hodně destinacích. Která je tvoje srdeční a proč?
Srdeční destinací je Španělsko. Miluju tam okolí, a také jsem tam poprvé stála na surfu a jela... Ale taky Srí Lanka je úžasná, divoká, pořád ne tak turistická... byla jsem tam půl roku, bydlela v surf-trip baráčku, který je hned u pláže a nebyl týden, kdy by mě tam něco nepřekvapilo. Hlavně jsou tam všichni strašně usměvaví, ochotní a to dělá strašně moc.

Být celý den s klienty, neustále ve střehu, hlídat je ve vodě, to musí být docela fuška fyzicky i psychicky. Jak relaxuješ?
Je to velká zodpovědnost, o tom žádná. Taky když vidím, že někdo nedodržuje zásady bezpečnosti na pláži, tak jsem celkem ostrá, ale jinak to nejde. Já vlastně jsem s lidma na pláži, ale i s nimi bydlim v surf-trip domech. Takže jsem mezi lidmi úplně pořád. Někdy je to náročný. Potom, když dojedu domů do Čech, tak si úplně užívám večery doma, rodinu a klid.

Hodně cestuješ, máš čas i sama na sebe?
Třeba poslední rok jsem byla měsíc ve Francii, dva měsíce ve Španělsku, zase měsíc ve Francii, dva týdny v České republice, šest měsíců na Srí Lance, měsíc v Česku a pak to začalo zase... Francie - Španělsko, teď sedim v letadle z Lanzarote do Španělska...surf

Čas sama na sebe mám a nemám, mám super práci, cestuji, surfuji, ale nemám vůbec víkend, nebo den volna, jsem pořád mezi lidma, jsem tu hlavně pro ně a když prostě potřebuju vypnout nebo restartovat, tak si jdu do vody zasurfovat. Tam se s nikým moc nebavím, nechci a užívám si ten klid a ticho...

Co tvoje rodina na Moravě, nebojí se o tebe, de facto tě skoro nevidí.
Rodinu mám úžasnou, naštěstí mě podporují a přejí mi to. Samozřejmě mi někdy chybí, nejspíš i já jim, ale v dnešním světě Skypu to není takový problém. Rodiče za mnou byli na Srí Lance, poprvé za mnou někam vyjeli, takže i z toho jsem měla velkou radost.

Tvůj přítel Oťa je také insturktor surfování, radíte si navzájem?
Určitě! Někdy máme dny, kdy se nebavíme o ničem jiným než o surfování! Když se ponoříme do tématu, tak s náma moc není řeč... Otík mi ukázal velké vlny, vždy mě podporoval a hlavně mě naučil trpělivosti, protože ta je u surfingu potřeba. Za to mu moc děkuji! Někdy se o mě bojí, já o něj, ale to k tomu prostě patří.

Závodíš v surfování?
Nezávodím, do teď jsem neměla na to čas. Jednou asi určitě pojedu mistrovství Čr a Slovenska, ale spíš abych se potkala s kamarády, kteří milují tenhle sport taky a viděla je jezdit, ale ne proto, abych se umístila nebo tak... A co se týče dalších ambicí, suchozemci budou pořád suchozemci, nemůžeš mít načtený oceán jako někdo, kdo u něj vyrůstá.

Jaké jsou tvoje surfařské a osobní sny?
Přála bych si, aby nás pořád bavilo dělat to, co děláme a abychom jsme si toho stále tolik vážili. Hlavně abychom byli všichni zdraví a spokojeni se svým životem a ničeho nelitovali.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí :-)

   
29.08.2014 - Rozhovory - autor: Lucie Ulmanová

Komentáře:

  1. [3] Helena Svatková [*]

    Také bych nenašla odvahu do toho jít, i kdybych byla mladá.Sml23

    superkarma: 0 29.08.2014, 12:28:07
  2. avatar
    [2] ToraToraTora [*]

    Aneb, jak se holce z Šumperka stal koníček prací a práce koníčkem. Moc hezké povídání a fotky. Sml67

    superkarma: 0 29.08.2014, 09:40:59
  3. avatar
    [1] rendvo [*]

    Surfování by mě asi bavilo, aspoň bych to někdy chtěla zkusit.Docela závidím, já bych asi do toho jít neměla odvahu. Sml16Sml16Sml16 Přeji hodně štěstí Lence až pojede to mistrovství ČR a Slovenska.

    superkarma: 0 29.08.2014, 00:50:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme