Přinášíme vám seriál článků o řepkovém oleji a jeho využití. S touto zemědělskou plodinou je ale spojena řada mýtů. Co si o nich myslí odborník Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., SPZO?

1.    Řepkový olej je podřadné kvality.

Řepkový olej neměl v minulosti pro potravinářské využití vhodnou kvalitu. Souviselo to s vysokým obsahem kyseliny erukové, která je z pohledu výživy nepříznivá. Původní, značně vysoký, obsah kyseliny erukové (cca 45 %) byl však úspěšným šlechtěním v 70. letech minulého století velmi výrazně snížen. Od roku 1975 se v České republice pěstují tzv. bezerukové odrůdy řepky. Obsah kyseliny erukové v jejich oleji nesmí být podle příslušné normy vyšší, než 2 %. Reálné hodnoty se však pohybují nejčastěji na úrovni několika desetin procenta a kyselina eruková je v takto nízkém obsahu pro lidské zdraví naprosto neškodná. Mezi odborníky na celém světě jednoznačně převládá názor, že řepkový olej je z hlediska skladby mastných kyselin a jejich vzájemného poměru jedním z nejzdravějších rostlinných olejů. Podle některých kritérií dokonce řepkový olej překonává i vysoce ceněný olej olivový (např. v nižším obsahu nežádoucích nasycených mastných kyselin či naopak vyšším obsahu preferovaných omega 3 mastných kyselin).

olej

2.    Pyl z kvetoucích porostů řepky způsobuje alergie.

To může být v případě senzitivních jedinců pravda, ovšem je třeba uvědomit si i několik souvisejících skutečností. Alergie je přehnaná reakce organismu na nějaký podnět (alergen), jemuž se imunitní systém nepřiměřeným způsobem brání. Alergií je mnoho typů a mohou vzniknout kdykoliv během života. Člověk může být alergický prakticky na cokoliv, a proto se jedná o jednu z nejrozšířenějších chorob. Jednou z nejčastějších alergií je tzv. polinóza, alergie na pyl. Současná evropská populace je citlivá mnohem více, než kdy v minulosti, na velmi široké spektrum alergenů. Pyl kvetoucích rostlin je pouze jednou z mnoha skupin alergenů. Řepkový pyl nepatří mezi alergeny zásadní a nešíří se na velké vzdálenosti, neboť pylová zrna řepky jsou poměrně těžká a hrudkují se. K bližšímu kontaktu citlivých jedinců s pylem tak dochází jen v těsné blízkosti polí. Ačkoli pyl řepky není příliš potentním alergenem, vyskytují se alergici, přecitlivělí pouze k řepce (v nedávné rakouské studii se jednalo o 4 ze 4468 pacientů). Řepka je v terénu velmi nápadná díky výrazné barvě květu a specifické vůni, která nemusí být každému příjemná. Např. pšenice a jiné druhy obilnin kvetou také, dokonce na několikanásobně větších plochách než řepka a vytvářejí více srovnatelně alergenního pylu. Ale protože nemají tak výrazné květenství, mnoho lidí ani nenapadne dávat si do souvislosti jejich kvetení se svými případnými alergickými potížemi.

(Věda pro praxi/27.1.2000/strana 6/Medicína 1/VII).

3.    Jaký je rozdíl mezi „nízkoerukovými“ a „bezerukovými“ odrůdami řepky?

Současná terminologie připouští jak pojem nízkoerukové, tak bezerukové odrůdy řepky a jedná se prakticky o totéž. Česká potravinářská legislativa však používá pouze termín řepkový olej nízkoerukový. Vždy musí být splněna norma obsahu max. 2 % kyseliny erukové.  Reálně se obsah kyseliny erukové pohybuje mezi 0,3 – 0,5 %.

Eruková kyselina je ze zdravotního hlediska nežádoucí složkou řepkového oleje. Proto byl cílevědomou prací mnoha šlechtitelských týmů v Evropě a v Kanadě obsah této mastné kyseliny snížen na zlomek původního obsahu, který původně činil cca 45 %. Od roku 1975 se v České republice pěstují tzv. bezerukové odrůdy řepky. Termín bezerukové odrůdy byl a stále je oficiálně používán, přestože přesně nevystihuje současnou realitu. Po roce 1975 se totiž takto začaly označovat odrůdy, u nichž byl obsah kyseliny erukové snížen z původní téměř poloviny všech mastných kyselin na hodnotu nepřevyšující 5 %. Jednalo se o tak výraznou změnu a významné vylepšení dietetických vlastností řepkového oleje, že byl zaveden právě termín bezerukové odrůdy. Obsah kyseliny erukové se díky dalšímu šlechtění dále snižoval a v oleji ze současných odrůd řepky nesmí být vyšší, než 2 %. Reálné hodnoty kyseliny erukové se však pohybují nejčastěji na úrovni několika desetin procenta a někdy jsou to obsahy běžnou analytickou technikou neměřitelně nízké. Ať již se setkáme s pojmy bezerukové či nízkoerukové odrůdy řepky, jedná se vždy prakticky o totéž. Kyselina eruková v takto nízkém obsahu lidskému zdraví neškodí.

4.    Řepka vyčerpává a ničí půdu.

Pravý opak je pravdou! Řepka je velmi vhodnou plodinou k přerušení intenzivních obilnářských osevních sledů. Velký význam má řepka také díky návratnosti organických látek v podobě posklizňových zbytků zpět do půdy. Vysokou předplodinovou hodnotu řepky po pšenici si zvlášť cení němečtí pěstitelé, což potvrzuje i skutečnost, že po snížení dotací na pěstování řepky o 36 – 40 %, se plocha řepky v Německu nesnížila v porovnání s řadou zemí EU.

Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., SPZO

Řepkový olej představuje nutričně velmi hodnotnou potravinu, a přesto není jeho význam českými spotřebiteli dostatečně doceňován, což vyplývá z dat o spotřebě řepkového oleje pro potravinářské účely.

Na podporu spotřeby řepkového oleje zahájil v září 2012 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin informační kampaň „Řepkový olej – olej nad zlato“. Úkolem tříletého projektu podporovaného EU je zvýšit povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje a zvýšit jeho spotřebu. Více informací k celému projektu je k dispozici na webových stránkách www.olejnadzlato.cz.

Reklama