Nevím, jak vy, ale vždycky jsem považovala myslivce za moudré muže, ochránce lesů a zvěře. Zřejmě pod dojmem pohádek. Postupem času zjišťuji, že skutečnost je méně poetická, řečeno eufemisticky. Tento příběh hovoří za vše.

Jak prosakují na veřejnost případy smrtelných „nehod“ v řadách myslivců, či zkazky o zastřelených domácích zvířatech, začíná mít jejich neposkvrněný obraz vážné trhliny.

myslivec

Zákaz popíjení alkoholu během honiteb možná snížil počet postřelených kolegů, ale to nic nemění na tom, že zbraň v rukou (s prominutím) hlupáka je nebezpečná vždycky. Je nástrojem moci a zastrašování. To mi nikdo nevymluví, i kdyby se stokrát oháněl mysliveckým zákonem. Kolikrát už jsem slyšela o zastřelených kočkách, či psech. Ano, tato zvířata považují myslivci za škodnou, ale proč kozu?

Posuďte sami.

Jedna velká milovnice zvířat si koupila zemědělskou usedlost s rozlehlým pozemkem poblíž lesa. Splnila si tak svůj sen založit malou kozí farmu. Přestože pozemek řádně oplotila, jedna nenechavá koza našla skulinu v plotě a vydala se do světa. Chovatelka šla kozu hledat, ale jako by se po ní slehla zem.

Neztrácela tedy čas a zašla za místním myslivcem s prosbou, aby kozu nestřílel, kdyby ji náhodou viděl, ale řekl jí, kde se nachází, a že si pro ni zajde.

Myslivec cosi zabručel, ale vypadalo to slibně. Jistě ocenil její snahu, že nechce dělat místnímu mysliveckému sdružení potíže s potulujícími se zvířaty v honitbě. Myslela si

Žel, nestalo se tak, jak si představovala. Myslivec sice kozu objevil, a dokonce ji majitelce osobně přinesl, ale bez hlavy, kterou si ponechal jako trofej, a jednoho stehna. Asi na guláš.

Majitelka zvířete byla rozhořčena a řekla, že si bude stěžovat na mysliveckém sdružení.

Načež ji dotyčný uzemnil odpovědí, že klidně může, ale nemá šanci uspět. Odstřel zatoulaného zvířete byl nejen v souladu se zákonem o myslivosti, ale dokonce i jeho povinností.

A tak nezbylo milé chovatelce než se smířit s tím, že občas nějaká všetečná koza přijde k úhoně.

Tento příběh mnou hluboce otřásl a jen mě utvrdil v negativním postoji vůči této skupině lidí. I když uznávám, že všichni nejsou stejní. Ale proč mezi sebou trpí členy, kteří poškozují dobrou pověst myslivosti?

Zákon je jedna věc, ale neškodilo by trochu lidskosti?

Jak zní zákon? Co myslivec může, ale co je jeho povinností? To se dočtete ZDE.

Reklama