Snad každý z nás alespoň jednou v životě řekl ta známá slova: Všechno je v háji”, Cítím se na nic” a podobně. Bohužel pro některé z nás jde již o zaběhlé a běžně používané fráze. Když však člověk myslí negativně, automaticky se tak cítí.
  
Jeden můj známý Američan mi řekl zajímavost, které jsem si do té doby nebyla vědoma. Když se zeptáte Američana, jak se má, odpoví, že skvěle, a provokuje tím svým bezstarostným úsměvem dle známého rčení: Keep smilling!” Ale pokud se zeptáte Čecha, následuje odpověď typu: Blbě”, Nic moc”, Pěkně na houby”, Mizerně” a v lepším případě: Jde to” Takže se nabízí několik alternativ: Česko je zahlceno v problémech se topícími lidmi, nebo prostě myslíme negativně. 
  
Nedávno jsem se setkala s kamarádkou a svěřila se jí se svými problémy. Řekla mi, že mým největším problémem je, že myslím hodně negativně, což se odráží i na mém životě, a bohužel má pravdu. Nic přece není předem ztraceno a naděje umírá poslední! Je lepší těšit se z toho, že vám něco vyjde, a pak být chvíli zklamaní, než celou dobu smutnit, že to stejně nevyjde. Navíc, když člověk vyzařuje pozitivní energii, tak se mu ta energie vrací.

Vše vypadá mnohem černěji, pokud si to vy sami černé představujete. 
  
Může se stát, že se zamilujete do té nesprávné osoby a pak se trápíte, že o vás nemá zájem. Ale hlavu vzhůru! Je to jeho chyba, že o vás nemá zájem. Každé střetnutí s nějakou osobou má svůj význam a něčím vás obohatí nebo ponaučí, tak to berte jako další zkušenost na cestě k tomu pravému.

Mějte ráda samu sebe! Jestliže se máte ráda a cítíte se sama se sebou spokojená a krásná, tak vyzařujete pozitivní energii a sebevědomí, a to muže i lidi kolem vás přitahuje. Rozhodně více nežli ztrápený a zdeptaný výraz. 

Berte věci z té lepší stránky! Každá mince má rub i líc a je pouze a jen na vás, kterou ze stran si vyberete! Vzpomínám si, jak jsem v rámci dobrovolnické organizace strávila odpoledne v dětské nemocnici na onkologickém oddělení. Povídala jsem si s 16letou dívkou. Důsledkem ozařovaní neměla vlasy ani obočí. Její tělo bylo natolik vysíleno, že byla doslova připoutána na lůžko a nebyla schopna si ani dojít na záchod. Zcela mne zaráželo, jak dokázala na svoji nemoc zapomenout a normálně se se mnou bavit o přátelích a koníčcích. Chvíli nato přišla její máma. V televizi zrovna běžel teleshopping s reklamou na vložky do bot na hubnutí. Nikdy nezapomenu, co tehdy její máma řekla: Ti mají ale problémy, viď?” V ten moment mi přejel mráz po zádech a já si s hrůzou uvědomila, jak je vše v porovnání se zdravím banální.

Naše problémy jsou schopny dorůst pouze do těch výšek, kam jim dorůst dovolíme!

Reklama