Cestování

Mysleli, že pašuji drogy z Karibiku!


Dobrodružství - slovo, které v každém z nás vzbuzuje vzrušení a opojný pocit nebezpečí. Ve chvíli, kdy jej prožíváme, se modlíme o přežití a strachem ani nedýcháme. Pak to ale pomine a my pocítíme ten úžasný pocit, že jsme přežili. Hrůzostrašný příběh se tak promění na vtipnou historku, kterou bavíme své okolí. Jednu takovou vám teď budu vyprávět.

Uplynuly zhruba tři roky, co jsem se svými rodiči a sestrou letěla navštívit karibský ráj - Dominikánskou republiku. Nebudu vám tady popisovat, jak krásné to tam bylo, protože o tom mé dobrodružství nebylo. Deset dní uteklo jako voda a my se vraceli zpět do Německa, odkud jsme do Česka pokračovali autem.

Vše začalo mým naprosto stupidním nápadem, že budu cestovat jako velká lady. Obula jsem si střevíčky na úzkém podpatku, takže na každém schodě, ať už do letadla nebo z letadla, jsem se propadla a zasekla. Suverénně jsem tak brzdila všechny, kteří šli za mnou. Nakonec jsem tedy musela jako totální blb chodit po špičkách. To byly pouze boty. Oblékla jsem si bílé tílko s tyrkysovými proužky, ke kterému mám ve stejné barvě látkovou kabelku. Nechci vás zatěžovat detaily o mém šatníku, ale právě ona zmíněná, perfektně sladěná kabelka to celé vyvolala. K tomu se ale ještě vrátím.

Seděla jsem v letadle a poslouchala latinsko-americkou hudbu, když přišla letuška a nabídla mi jídlo. Instantní hranolky a neidentifikovatelná omáčka mne zrovna moc nenadchly, a tak jsem s radostí uvítala tátův milodar v podobě trvanlivého párečku. Let trval necelých deset hodin a já nevěděla, kolik času zabere další cestování, tak jsem si nechala druhou půlku lahodného párečku na „horší” časy a zastrčila ji do své vysoce moderní kabelky, která k mému neštěstí nemá žádné zapínání.

Po špičkách jsem jako naprostý retard slézala schody z letadla a znavena letem jsem se plížila k bráně, vedoucí do terminálu. Měla v průměru asi tři metry a těmi se snažilo procpat velké množství lidí. Konečně jsem se dostala na řadu a prošla bránou. Už jsem se blížila k rodině, když jsem ucítila, jak mi někdo silně zmáčkl rameno. Zkroutila jsem se bolestí a otočila se, abych zjistila, co děje. Stál tam! Dva metry vysoký, v uniformě a s pohledem Terminátora, vraždicího stroje. Jednou rukou mi stále svíral rameno a v druhé držel na vodítku vlčáka.

Podívala jsem se na toho psa a všimla si, že má čumák zabořený do mé kabelky. Otočila jsem se zpět na policajta a vyděšeně čekala, co bude dál. Začal na mě řvát cosi německy. Přestože jsem v té době byla ve druhém ročníku německého gymnázia, nerozuměla jsem mu ani slovo. Naprosto v tranzu jsem si představovala, jak mě vyslýchají v zrcadlové místnosti a já jim nic nerozumím. Rozhlédla jsem se po terminále. Veškerý pohyb v ten moment ustal. Všichni jen stáli, koukali a pobouřeně si na mě ukazovali, šeptajíce: Tak mladá a už pašuje drogy!” Policajt se mi snažil vytrhnout kabelku z ruky, ale já byla tak v šoku, že jsem se s ním o tu tašku automaticky začala přetahovat. Pak jsem si to uvědomila. Párek! Ten prokletý párek! Komisař Rex se nechal stejně jako já zlákat masovou vůní. S novou nadějí jsem se marně snažila policajtovi vysvětlit, že mám v kabelce párek.

Celé to bylo velice groteskní. Já, tahajíc za jedno ucho tašky, jsem stále opakovala: Ich habe salám.” Policajt tahal za druhé ucho a řval na mě. Vlčák si vesele čenichal uvnitř tašky a vrtěl ocasem. Vyděšeně jsem se podívala na rodiče, kteří stáli kousek od nás. Smáli se mi. Já umírala strachy a oni mi ani nepomohli!

Nakonec po několikaminutovém boji o kabelku policajt zvítězil a s triumfálním výrazem ve tváři mi ji násilím vytrhl. Otevřel tašku a s obrovským zklamáním vytáhl páreček, který tak překazil jeho povýšení. Nevrle ho vrátil zpět a kabelku mi dal do ruky. Ani se mi neomluvil! 

Jako zpráskaný pes jsem se došourala k rodině a děkovala bohu, že policajt v té kabelce nic nenašel. Bylo to pro mne alespoň ponaučením a nyní vím, jaké hrozivé důsledky to mohlo mít, kdyby mi tam někdo ty drogy doopravdy podstrčil. Jak jsem se ale zmínila na začátku: Bylo to dobrodružství, které se mým přežitím změnilo v historku, a tak doufám, že jsem vás jí aspoň trochu pobavila.

Ocitla jste se někdy v situaci, kdy jste byla bezbranná? Stalo se vám něco podobného?

   
27.07.2007 - Zahraničí - autor: Aneta Horáčková

Komentáře:

  1. [15] Draco [*]

    No děvče tak snad jsi z toho vyrostla, hrát si na lady když na to nemáš, otravovat ostatním lidem život a nechat se málem odprásknout kvůli půlce párku puberťačka jak vyšitá (tehdy)

    superkarma: 0 03.08.2007, 09:36:14
  2. avatar
    [14] edith1975 [*]

    mně to docela pobavilo, ale příjemné to asi v tu chvíli nebylo.

    superkarma: 0 30.07.2007, 21:31:52
  3. avatar
    [12] paníliška [*]

    Jako zpráskaný pes jsem se došourala k rodině a děkovala bohu, že policajt v té kabelce nic nenašel.
    Co tam tedy měl najít?

    superkarma: 0 28.07.2007, 15:17:04
  4. avatar
    [11] Suzanne [*]

    Hezký
    Já jsem dneska taky jela jako socka v letadle: koupila jsem si cibulový kolečka u Burger Kings, najednou ohlásili, že náš let letí dřív A já, oblečena jako dáma, letěla s hranolkama a cibulí do toho letadla, ještě se mi kouřilo z kabelky

    superkarma: 0 27.07.2007, 23:26:58
  5. avatar
    [9] paviocko [*]

    No, hraje si na dámu a strčí si párek do kabelky... hmmmmmmm...
    Když je hlad, dá se najíst i jídlem v letadle :o)))

    superkarma: 0 27.07.2007, 11:00:52
  6. avatar
    [7] femme [*]

    bezbranná a naštvaná jsem byla, bezbranná proto, že jsem na letišti pořád pískala, i když nikdo nemohl přijít na důvod proč a naštvaná proto, že se na to moje opakované procházení skrz bránu dívalo celé osazenstvo letadla nakonec se na to přišlo, dělaly to dráty v mé podprsence

    superkarma: 0 27.07.2007, 10:27:02
  7. avatar
    [6] marketa.brenikova [*]

    7kraska: proč ten nabroušený "tón"? , chybička se občas vloudí.

    superkarma: 0 27.07.2007, 10:20:11
  8. avatar
    [5] oalison [*]

    Teda sorry, ale na každém letišti je možnost se najíst, že bych si strkala párek do kabelky, tak to je teda hnus. A že by v letadle co letí skoro 10 hodin nabídli k jídlu pouze hranolky s omáčkou mi taky moc nepřijde. Já zatím letěla jenom dvakrát, ale pokaždé jsem dostala sýrový sendvič a čokoládovou tyčinku a to byla jenom hoďka letu.

    superkarma: 0 27.07.2007, 09:24:08
  9. avatar
    [4] Lesana [*]

    7kraska: jasně, že VZTAHY. Autorka doplatila na svůj VZTAH K JÍDLU - kdysi se neofrňovala nad jídlem v letadle, nemusela v kabelce tahat párečky...

    superkarma: 0 27.07.2007, 09:19:29
  10. [2] 7kraska [*]

    Co to cpete do rubriky VZTAHY? Tam prece patri vztahy s milencema, snoubencema, manzelama, tchynema atd. Se snazite dosahnout vice zaklikani od ctenarek?

    superkarma: 0 27.07.2007, 07:20:29
  11. [1] 1Mona [*]

    No, když vyměníš hranolky za párek a ještě ho půlku hodíš do kabely, tak se nediv.Co by za to děti v Somálsku daly!

    superkarma: 0 27.07.2007, 00:30:24

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme