Zdraví

Myslela jsem, že mě adoptovali

Dobré ráno všem ženám-in!

Jako puberťačka jsem si někdy myslela, že mě naši snad museli adoptovat. Připadalo mi, že s těmihle nemožnými dospěláky přece nemůžu mít vůbec nic společného, ani jediný gen!
Teď je mi třicet, mám vlastní rodinu a s údivem začínám zjišťovat, že se v mnoha věcech chovám jako moje matka. Stejným způsobem stelu postele a rovnám nádobí do skřínek, jsem úplně stejně háklivá na vlasy ve vaně, a když hubuju moje dva kluky za binec v pokojíčku, používám dokonce ty samé výrazy. Nevím, do jaké míry je to dědičnost a do jaké výchova, ale přesně si pamatuju, jak jsem si v patnácti říkala: Tak tohle já NIKDY dělat a říkat nebudu!!! A už je to tady...

Máma už bohužel není naživu, zemřela před pěti lety na rakovinu. Kdyby byla, asi bych si s ní o spoustě věcí ráda popovídala. V posledních letech jsem ledacos pochopila... už vím, že vždycky musí být někdo, kdo dělá všechny ty nepopulární věci, třeba nutí děti do úklidu a do čištění zubů. V duchu se jí omlouvám. Tak sorry, mami, už jsem v tom taky. A stejně jako ty rovnám boty v předsíni, protože mi najednou tak nějak vadí, když jsou naházené na jedné hromadě.

Alena


Milá Aleno, nevím, jestli vás vaše maminka může slyšet, ale jestli ano, určitě je z vašeho vzkazu docela naměkko. A nebojte se, ona jistě věděla už tenkrát, jak to dopadne a že jednou „naberete rozum". Díky za příspěvek.

   
22.01.2007 - Zdraví - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Cinderela [*]

    Tak já měla maminku jako metr,vše byl hřích,vše nové-špatné.Nebyla schopna přijmout,že se doba i lidé mění.Mě za vše otloukala jak píšťalku a nesměla jsem nikdy vyslovit svůj názor.Podřizovala jsem se do doby,než jsem si začala uvědomovat své já.Sice jsem ji příliš nepopuzovala,ale stále ve mně rostlo přesvědčení,že taková ke svým dětem nikdy nebudu.Zkrátka vše,co se mi na mamince nelíbilo, si dodnes pamatuji.A myslím,že můj syn nic z výchovných prostředků mé maminky nepoznal.Vzpomínám na maminku stále,byť už je 20 let po smrti.

    superkarma: 0 22.01.2007, 19:23:38
  2. avatar
    [7] aiša [*]

    sou věci které dělám automaticky,a až pak si uvědomím ,ježiši takhle to dělala maminka nebo tatínek

    superkarma: 0 22.01.2007, 14:29:02
  3. avatar
    [5] Ada1 [*]

    "Tak ty nechceš jíst? Vzpomen si na děti z Biafry" tot hláška mé mamky, ke mně tak před 25 lety
    "Tak ty nechceš jíst? Vzpomen na děti v Somálsku" - toť já, ke svým dětem, dnes
    "Ono se ti to jednou vrátí na vlastních dětech.."

    superkarma: 0 22.01.2007, 11:45:59
  4. avatar
    [4] Luciš [*]

    Taky jsem si to myslela, do doby než jsem zjistila, že mám konstituci jako otec a ksicht a vlasy jako máti. Dneska, když chytnu do ruky čb fotku mou nebo máti tak v osmnácti se žvárem v ruce, nepoznám, jestli jsem to já nebo ona

    superkarma: 0 22.01.2007, 11:01:36
  5. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    koloběh života a právě odříkaného,největší krajíc chlebíčka

    superkarma: 0 22.01.2007, 11:01:31
  6. avatar
    [1] cmelda [*]

    :D taky jsem jiz na ta mista dosla, kdy rodicum svatozar nasazuju za to moje mladi ... :D a obdivuju je, ze tim se mnou prosli bez ujmy na jejich i mem zdravi

    superkarma: 0 22.01.2007, 10:26:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme