V životě není všechno černobílé, a když se dva lidé rozejdou, bývá to vina obou. A je zbytečné, když si pak bývalí partneři vyčítají, kdo za co může, proč to takhle dopadlo, proč ten druhý (ne)udělal to a ono...

Je ale pravda, že při pohledu zvenčí se některé věci mohou zdát jiné, než jaké doopravdy jsou. A někomu to těžko vysvětlíte. „No, nezažívám teď zrovna příjemné období, někteří lidé mě odsoudili. Ale aspoň se ukázalo, kdo je opravdový kamarád. A taky to hodně vypovídá o charakterech lidí...,“ říká k tomu devětadvacetiletá Jiřka, která se před třemi měsíci rozešla s přítelem Markem. Žili spolu pět let, mají skoro tříletého syna. A Jiřka si myslela, že jejich vztah je pěkný, tedy kromě několika posledních měsíců.

věrnost

Přečtěte si také:

„Nevím, tak půl roku předtím, než jsem odešla, už to mezi námi nefungovalo. Cítila jsem, že Marek o mě přestal mít zájem, vůbec s námi trávil čím dál méně času a býval dlouho v práci. Snažila jsem se chovat normálně kvůli malému, nechtěla jsem, aby vyrůstal bez táty. A navíc jsem měla Marka pořád ráda, i když jsem si všimla, že se začal chovat jinak. A až teď mi všechno došlo...

Před třemi měsíci jsem zjistila, že mě Marek podvádí. Bylo to bolestné zjištění, a ještě víc trapné. To jsem totiž přijela domů s malým od babičky dřív, než jsem řekla, a nemohla jsem se dostat domů, bylo zamčeno, v zámku klíč. Zvonila jsem, až mi Marek přišel otevřít. Divil se, že už jsme doma, byl nervózní. Honem mě tlačil do obýváku, vyptával se, jak jsme se měli, a pořád koukal na dveře od koupelny. No a na věšáku byl cizí kabát - dámský. Bylo to opravdu trapné.

Abych si zachovala důstojnost, řekla jsem jen, ať ta žena odejde, ale on ať si sbalí věci a jde taky pryč. Odešla ale jen ona, Marek řekl, že je to i jeho byt a že nikam nepůjde, ať se odstěhuju já, když s ním nechci být. Pár dní jsme se tam dohadovali, až jsem samozřejmě nevydržela napětí, a taky mi bylo líto malého, že to musel poslouchat, a odstěhovala jsem se k rodičům. A začínám znovu...

Lovení žen je jeho koníček

Pořád jsem si říkala, že to mohl být jednorázový úlet, jak mi Marek tvrdil, že bych mu měla odpustit a zkusit to znovu. Jenže jak jsem začala zjišťovat, u Marka to rozhodně úlet nebyl. Podváděl mě celou dobu, co jsem s ním žila, „uhánění žen“ měl jako koníčka a sport zároveň. A ze mě dělal celou dobu hlupáka, protože se tím před svými kamarády a kolegy v práci rozhodně netajil.

A teď vím jistě, že i s ženou, kterou jsem nachytala u nás doma, mě podváděl delší dobu. Nedávno jsem ji poznala, prý s ní chce Marek žít. Je to žena, kterou jsme potkali před dvěma lety na rodinné dovolené na Krétě, kde byla taky s manželem... Už tehdy si na ni musel vzít telefon. To je náhoda, co, že si na ni náhodou po dvou letech vzpomněl? Každý člověk, který se nad tím logicky zamyslí, pozná, že se museli scházet.

A nejhorší je, že Marek nic nepřizná. Pořád mi do očí tvrdí, že mě nepodváděl, až na tu jednu výjimku. Jediné, co mě mrzí, je, že jsem to nepoznala dřív. Ztratila jsem s ním pět let života. Ale zase mám Davídka, toho mi už nikdo nevezme.“

Další zajímavé články:

Reklama