Bulvár

Myši mají pré aneb jak se všichni do hodiny opili

Bydlela jsem s babičkou, a ta se jako každý rok chystala na Vánoce i Silvestra k tetě do vzdálené vesnice. Barák byl prázdný a Silvestr se blížil. Podotýkám, že se to stalo asi před deseti lety, to mi bylo ještě nějakých dvacet.

Už na Štěpána jsme se domluvili, byli jsme parta, chodili jsme spolu na diskotéky, do kina, na hory atd., letos budeme na Silvestra u tebe, tedy v domku babičky. Jelikož jsem měla večer ještě nějakou práci, vše začalo až ve 22:00. Bylo nás asi 7, čtyři kluci a tři holky, jestli si teď někdo myslí, že si to kluci užili, tak ho musím zklamat.

Všichni jsme si sedli ke konferenčnímu stolku a začalo se pít, kluci přinesli Johnnyho Walkera a asi se chystali nás opít, jelo se dokola, jeden panák za druhým, jen já jsem jaksi zdržovala, přece jen jsem chtěla být trochu při smyslech, když už se akce koná u nás doma.

No tím, že se začalo až ve 22:00, chtěli asi něco dohonit, výsledek byl, za hodinu byli všichni ožralí, kromě mě, ale i já byla v náladě. Když nastala půlnoc, všichni spali, pokoušela jsem se je vzbudit stylem: Děcka, vstávejte, je Nový rok! Na obloze se něco zablýsklo, kolem mě všichni mrtví, jen jeden z nich se pokusil napít šampáňo, které však skončilo na stěně.

Když se kolem druhé hodiny ranní probudil jeden z kámošů, zašel na záchod, tam se mu udělalo jaksi nevolno a obsah jeho žaludku skončil na zemi, ne v záchodě, jak by se každý domníval, když už tam tedy došel, ale okolo záchoda. No já měla radost.

Když všichni odešli k ránu, ptali se mě, co bylo o půlnoci, já jim vykládala, že jsem slavila Nový rok jaksi sama, když oni tvrdě spali. No na úklid jsem taky byla sama, babička se měla na druhý den vrátit, sice mi zbyly asi čtyři tácky s chlebíčky a jednohubkami, několik flašek šampusu a zbytky Johnnyho Walkera, každý z chlapců totiž přinesl jednu flašku, ale co z toho, to jeden člověk sám nesní a slepice už jsme neměli.

No už bych takovou akci doma nikdy nepořádala. Dalo mi to hodně úsilí vrátit vše do původního stavu. Hlavně ten záchod a stěnu. Babička sice nic nepoznala, ale pro mě z toho vyplynulo další ponaučení do života: „Nikdy nikomu neříkej, že máš prázdný barák!"

Magdajx


Děkujeme za pěkný příspěvek :).

A co Vy, ženy-in, řekly jste někomu, že máte prázdný barák? :) Podělte se s námi o své zážitky na redakce@zena-in.cz!

   
20.02.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] evadolezalova [*]

    Pravdu díš, Magdi . Ale zas na druhou stranu - ty vzpomínky ti nikdo nevezme a je lepší se vyblbnout v mládí, než na stará kolena, když má člověk rodinu

    superkarma: 0 20.02.2007, 12:49:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme