Reklama

Tak já se podělím hned s jednou asi týden starou historkou…

V úterý 29/12 jsem cestou do práce dostala s autem smyk na kluzké silnici a co čert nechtěl, skončila jsem v poli na střeše.

Jak jsem se tam dostala – to se mě neptejte,bylo to strašně rychlé.

Po pár vteřinách ticha mě přepadl pocit, že musím okamžitě z auta ven! (známe to z filmů, auta explodují apod.) Vylezla jsem po čtyřech jako zajíc – bočním okýnkem. To je dost nepochopitelné při velikosti mého pozadí J.

Venku už zastavil mladý muž, který jel proti a shodou okolností to byl policista vracející se po 24h službě domů.

Choval se faktasticky, okamžitě se o mne postaral, zavolal  sanitku, posbíral mi po poli rozházené věci z kabelky – prostě profík! Tímto mu veřejně děkuji a jsem moc ráda, že takoví policisté u nás jsou.

Nestalo se mi naštěstí nic moc vážného – žádné zlomeniny apod., jeom z hlavy mi tekla krev proudem – ale já to naštěstí neviděla, tak jsem se nemohla hroutit… J

Sanitka mě odvezla do Vinohradské nemocnice – na ambulanci, kde mi hlavu sešili (injekce na umrtvení nějak nefungovala nebo co), změřili tlak (90/50)  a vyslali mě se zřízencem na RTG s tím, že pak mám počkat v čekárně na výsledek, jestli nemám prasklou lebku popř. krvácení do mozku.

Tak jsem si v čekárně sedla do koutku, vlasy slepené krví, bundu i košili špinavou, a čekala jsem. A čekala a čekala no nechali mě tam 3hodiny.

Lidi na mne koukali jako na zjevení, co tam dělám, pak mi začalo docházet, co se vlastně stalo, dala se do mě zimnice a nakonec jsem se dala i do nekontrolovaného pláče. Nedokázala jsem se ovládnout, tak jsem aspon zalezla na WC a seděla na zemi v koutku…

No, nikdo si toho ani nevšiml, nikdo se nezeptal – ani pacienti, ani sestra, prostě člověk neexistuje… Když jsem se jakž takž dala dohromady, zkusila jsem uprosit sestru, jestli by to nešlo nějak urychlit, jestli by se na ten snímek mohl někdo podívat a pustit mě domů aspon se umýt a převlíknout, hodit se do klidu… Tak jsem dostala vynadáno, že to je ambulance, že musím čekat až přijdu na řadu….

Fakt bezva přístup, kdybych opravdu krvácela do mozku, možná by si večer všimli, že jim tam někdo leží mrtvý…

Bourala jsem v půl osmé ráno a domů jsem se dostala po 13h – fakt bezva. Stehy z hlavy už tam vytáhnout nepůjdu, vytáhl mi je včera večer manžel doma.  

Jo jo, ambulance – to je dost horor asi všude…

Myše

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Tedy to snad není možné! Za to bych jim tam všem nechala lízat zmrzlé zábradlí! To je trestuhodné chování. Myše, díky Bohu, že Ti nic vážnějšího nebylo. Míša

A jak se kdy zachovali lékaři a sestry k vám? Můžete nám dnes celý psát na redakce@zena-in.cz