Bulvár

Myše: Odpouštět je lidské. Prý.

Tak to já jsem opravdický člověk tak na tři životy dopředu…

Odpouštím všem všechno, všechny křivdy, které se mi udály se snažím odpustit  a pochopit, některé ovšem nelze zapomenout.

Svému muži jsem odpustila vždycky všechno, už když jsme spolu začali chodit, tak vždycky přišel s minimálně hodinovým zpožděním. Tak jsem  se zařídila podle  toho a připravovala se o to později…

Že vždycky zapomínal na moje narozeniny i na Valelentýna… no, ruku na srdce, chlapi rádi zapomínají….

Odpustila jsem mu i to, že odjel na „dovolenou“ do Thajska, když já čekala naše první dítě.

No budiž, těhotné by lítat neměly a natož tak daleko. Hůř se mi skousávalo, že odjel na dva týdny na Tahiti druhý den po mém návratu z porodnice, ale taky jsem odpustila…

Těžké pro mě bylo, když jsem zjistila, že má milenecký vztah se společnou kamarádkou a nehodlá ho skončit – v té době jsem čekala druhé dítě… Taky jsem mu to odpustila….

Ale nezapomenu nikdy.

Ještě několik „přítelkyň jsem přežila, než se „ucho utrhlo“ a já odešla.

Dnes už jsem po druhé vdaná, vypadá, že štastně, můj muž je povahově naprosto odlišný, tak to snad vyjde.

Stále odpouštím a omlouvám všechny křivdy okolo a doufám, že to samé odpustí okolí mně.

Myslím si, že odpouštět je správné. Odpustit a vyrovnat se zlou zkušeností a uzavřít to pro sebe. Jenom tak se člověk neužírá zlem celý život. A nenaučí se nenávidět.

Tož tak je to se mnou, no.
Myše

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Co dodat? Děláš dobře. Ono je to hlavně o tom, že pokud neodpustíme, neuděláme vlastně krok kupředu, stale se točíme po minulosti, zatíženi něčím zlým. A to ubíjí předně nás! Nejde-li to, nejsme-li schopni odpustit, raději je lépe odejít, protože pak už to zůstane za námi. Lived – odžito. Krásný den, Myše! Myša :)))

Co byste dokázali, nebo co jste již zvládli někomu odpustit? Piště mi na redakce@zena-in.cz, své vlastní zkušenosti, názory a příběhy.

Jak je slíbeno, losuje se dnes, protože máme opravdu silné téma, každé dvě hodiny jeden váš e-mail k tématu.

   
19.03.2010 - Blog redakce - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [6] Vivian [*]

    ToraToraTora — #5 Když "odpouštíš" a v duchu si říkáš, že mu to stejně nikdy nezapomeneš, tak to není žádné opravdové odpuštění... Odpustit znamená pustit, definitivně to nechat plavat, vypustit to z hlavy, ze života...

    superkarma: 0 20.03.2010, 12:41:07
  2. avatar
    [5] ToraToraTora [*]

    křivdu lze pochopit, přijmout odpustit, ale zapomenout...to by byla chyba.

    1. na komentář reaguje Vivian — #6
    superkarma: 0 19.03.2010, 11:48:24
  3. avatar
    [4] 13042000 [*]

    Myše, když se podíváš do zrcadla, nevidíš na hlavou svatozář? Přeji ti hodně životní síly.

    superkarma: 0 19.03.2010, 11:45:45
  4. avatar
    [3] enka1 [*]

    dadma — #1 To si taky říkám,jenže na druhou stranu neumím přát někomu něco zlého...začarovaný kruh

    superkarma: 0 19.03.2010, 09:51:58
  5. avatar
    [2] myše [*]

    jo jo, vidím to stejně. Na Boží mlýny trochu věřím a víc doufám...

    superkarma: 0 19.03.2010, 09:49:19
  6. [1] dadma [*]

    Odpouštět se asi má ,ale zapomenout některé křivdy nejdou.Ale když člověk odpustí, vyrovná se s křivdou, je mu lépe,již ty špatné věci zasune v mysli někam dozadu a žije se lépe.

    Ale věřím na to ,že ten kdo někomu hodně ublížil, že na toho taky dojde.

    1. na komentář reaguje enka1 — #3
    superkarma: 0 19.03.2010, 09:26:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme