Bulvár

Můžu tě mlátit - mě taky bili

Při sledování šikany se logicky stavíme na stranu oběti. Je to přirozená reakce. Nevědomky však nahráváme malému agresorovi - on pomoct nepotřebuje, je tedy silnější. A o tomu jde. Přitom může být ještě nešťastnější než sama oběť.

Existuje jasná vazba mezi utrpěným násilím a vlastní agresivitou. Je to začarovaný kruh: 25 až 40 procent dětí vystavených násilí předává tuto zkušenost dál. Z obětí šikanování se tak stávají potencionální násilníci.

 

Sylvia Clare z linky krizové pomoci proto varuje: „Neměli bychom se soustřeďovat jen na oběti, protože tím vytváříme jen další lidi s mentalitou oběti: "Stal jsem se obětí šikanování.´"Pak se tím identifikují, namísto toho, aby se identifikovali jako "Já jsem člověk, a před časem měl šikanovali.´ Považujete-li se za oběť šikanování, nikdy se toho nezbavíte.“

 

Začarovaný kruh

Násilníci šikanují jiné proto, protože mají pocit, že jsou slabí, a reagují na vlastní strach ve své mysli. Máte doma malého agresora? Pak vám bohužel musíme připomenout, že problém bývá nějčastěji v rodině.

Pamatujte, že ať je mu pět nebo patnáct, vždycky jde o moc. Agresoři přehrávají svou vlastní zkušenost v jiném prostředí, kde mají pocit, že jsou schopni získat moc, o niž přišli v jiné situaci. Paradoxně se tedy nesnaží v první řadě někoho zraňovat. Spíš zneužívají jiné, aby sami měli pocit moci. A tím nejvíce zraňují sebe.

 

Prvním krokem k řešení obecného problému šikany, by tak proto mělo být pochopení tendencí násilníků, kteří jsou vlastně citově zmrzačeni.

„Musíte si uvědomit, že násilníci jsou lidé, kteří mají strašně velký strach a komplex méněcennosti. Lidi, kteří jsou vyrovnaní a mají ohledně sebe samotného dobrý pocit, takoví lidé jiné lidi nešikanují," říká Sylvia Clare.

 

Napříč předsudky

Měli bychom překonat pocity nenávisti a umožnit agresorům získat pocit moci a sebeúcty, aby nemuseli zneužívat jiné lidi k tomu, aby měli pocit, že jsou lepší a silnější než ostatní.

Není proto řešením násilníky separovat ve specializovaných školách, kde by se násilí ještě koncentrovalo. Tím by se problém jen prohloubil a vychovali bychom si tak budoucí, řekněme například vrahy. Byli by tak od společnosti stále více odcizeni a jen v sobě více posilovali přesvědčení, že jsou obětí.

 

Podle zkušeností Sylvie Clare „je nesmírně důležité donutit lidi, aby čelili důsledkům svého vlastního chování. Delikventi se musejí setkat se svými obětmi, které zranili či poškodili, a musejí lidským způsobem uznat škodu, která byla následkem jejich chování. Ale zároveň musejí mít podporu k tomu, aby své chování mohli změnit. Tato podpora musí být pozitivní a konstruktivní, ne trest.“

 

Při řešení šikany se proto věnujme oběti i násilníkovi. Pro oba je nutná psychologická pomoc. Jinak se kruh násilí nikdy nepřeruší.

     
   
23.09.2004 - Společnost - autor: Herta

Komentáře:

  1. avatar
    [17] Alousek [*]

    Muzu vyletet z kuze, kdyz nejakej parchant nekoho zamorduje a pak o nem tzv. psychologove reknou:on je chudak, on mel takove spatne detstvi a on za to vlastne ani nemuze.Poslou ho na nejakou lecbu, kterou mu zaplatime z nasich dani a kdyz vyleze tak udela zase nejakou hruzu.
    Taky ale vim, ze ne kazdy rodic se s tebou pusti do debaty, kdyz mu reknes, ze jeho dite je grazl.

    superkarma: 0 23.09.2004, 17:10:40
  2. avatar
    [16] kubikm [*]

    mám dobrou zkušenost jak s dětmi, tak i psem - víc než přísnost a bič zmůže pochvala
    dceru jsem seřezala jen jednou, to už jsem chodila o berlích a ona mi utekla do silnice - 2,5 let jí bylo - od té doby stačilo říct silnice a na místě stála...tak možná v nějaké takové situaci to má smysl, ale jinak ne

    superkarma: 0 23.09.2004, 16:07:55
  3. avatar
    [15] evusche [*]

    alifie_: no občas ani rodiče toho agresora netuší, proč on to dělá, tak se s nimi dát mluvit. Horší jsou rodiče, kteří mají děti jen proto, aby dostali sociální dávky to je aspoň můj názor

    superkarma: 0 23.09.2004, 12:01:59
  4. avatar
    [13] Žábina [*]

    Mickey Mouse: promiň, ale to je jako když tě někdo okrade...a ty ho budeš ještě litovat ? on je vlastně chudák ,že ho NĚCO přinutilo, aby takhle jednal....tak s tím teda nesouhlasím ...

    superkarma: 0 23.09.2004, 11:21:21
  5. avatar
    [12] Suzanne [*]

    pajda: Aby si on i okolí uvědomili, že ON je ten divný a špatný

    superkarma: 0 23.09.2004, 11:18:53
  6. avatar
    [11] evusche [*]

    chtěla bych se zeptat...a co řešit přímo s rodiči agresora? No, ono to asi nepůjde, pokud rodiče budou rozumově někde tam, kde ten agresor, že?

    superkarma: 0 23.09.2004, 10:49:11
  7. avatar
    [10] pajda [*]

    medved: po osobní zkušenosti souhlasím, na agresora musí být silná ruka...ale kupodivu se osvědčuje i jiná metoda - označit JEDNOZNAČNĚ agresora, že ON je ten nemocný, který potřebuje psychoterapii, protože ubližovat jiným není v pořádku...zabírá to 100%, pokud je to důsledné.

    superkarma: 0 23.09.2004, 10:23:27
  8. avatar
    [9] medved [*]

    nejsem si uplne jista, ze agresivni chovani vuci jinym lidem (detem) je dano jen chovanim okoli vuci agresorovi a ze nejaka "terapie" pomuze...znam deti, k nimz se rodice chovali skvele a presto z nich vyrostli grazlove...nektere veci jsou dane v cloveku a je mozne je max oslabit, ale ne zlomit prijde mi proste jako utopie, ze si agresor rekne...chudacek obet, ta musela trpet ...souhlasim s mamcou, ze tihle lide rozumi jen hrozbe trestu ....nerikam, ze to plati pro 100% pripadu, mozna by nekdy nejaka terapie pomohla, ale stresovat dal kvuli vyleceni nasilnika obet mi prijde jako silny kafe

    superkarma: 0 23.09.2004, 10:20:42
  9. avatar
    [8] pajda [*]

    mam-ča: tys ovšem měla kliku, že tam ten brácha byl...u nás to nefungovalo, protože naopak agresor měl staršího bráchu...jinak vzít oběť z kolektivu nebo od ní agresora izolovat je řešení pro jedno jediné dítě, ale agresor si najde další...navíc školu obvykle "uklidní" fakt, že než se provalí další šikanování, je půl roku nebo i déle klid, takže ty dva případy pak už nikdo nespojuje.

    superkarma: 0 23.09.2004, 10:16:18
  10. avatar
    [7] mam-ča [*]

    Mickey Mouse: Ano, přiznávám. Nejsem schopna takový problém řešit. Moje dítě si totiž šikanu vyzkoušelo na vlastní kůži v MŠ. Protože byl ze všech dětí nejmenší, nejhubenější, a nosil brýle s okluzorem, stal se vítaným terčem pro fyzicky zdatného "agresůrka". Brýle mi nosil dvakrát do týdne rozbité v hrsti, tu od rozbitých brýlí roztržené obočí, tu "jójo" pod okem. Učitelka to řešila tím, že nám navrhla "vyřazení dítěte z kolektivu". Super nápad ! Tohle "ubližované" dítě pro ní bylo problémové. Takže jsem byla s jedním dvojčetem doma, a druhé normálně chodilo do školky.
    Být v domácnosti, bylo i před lety docela luxus. Takže jsme to vyřešili jinak : Krom dvojčat máme také o dva roky staršího syna. Ten si na milého "agresůrka" počkal, a řekl mu, že jestli na jeho bráchu ještě sáhne, tak mu vymaluje xicht.
    Od té doby byl klid, a náš obrýlenec se zase vrátil do školky.
    Takže věřím spíš metodě "Na hrubý pytel hrubá záplata.

    superkarma: 0 23.09.2004, 10:01:26
  11. avatar
    [6] Luciš [*]

    Mě jich není líto ve smyslu lítosti k oběti, ale vím, že za to nemůžou, když je třeba fotr mlátil. Nejhorší ale je, že jejich rodiče jsou stejní a není síla, co by napravila ty mladé.

    superkarma: 0 23.09.2004, 09:58:32
  12. avatar
    [5] Suzanne [*]

    Ale tady se jedná o děti a u těch se ještě můžeme pokusit změnit vzorec chování. Když budeme mít soucit s těmi "blbečky", kteří terorizují ostatní děti, můžeme jim pomoct a pak z nich třeba jednou nevyroste velkej dospělej prevít. Takhle je to myšleno.

    superkarma: 0 23.09.2004, 09:48:16
  13. avatar
    [4] Mickey Mouse [*]

    mam-ča, žábina: "Není mi jich líto" je vpodstatě stejná mentalita, jako má násilník. Pokud nejste schopné cítit s násilníkem, nemůžete problém řešit.

    superkarma: 0 23.09.2004, 09:39:22
  14. avatar
    [3] Žábina [*]

    mam-ča: souhlas, taky mi jich není líto ...

    alifie_: ne s každými rodiči je možno se domluvit ...

    superkarma: 0 23.09.2004, 09:24:43
  15. avatar
    [1] mam-ča [*]

    Asi nejsem dost dobrý psycholog, ale rozhodně bych tu „oběť“ šikanování nepředhazovala znovu agresorovi. Už tak má ta oběť z toho pochroumanou dušičku. A agresory nejsem schopna tolerovat, natož litovat.

    superkarma: 0 23.09.2004, 08:53:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme