Dvě třetiny respondentů si v průzkumech veřejného mínění myslí, že by mělo být v politice více žen. Co od toho čekají? Především větší sociální cítění při rozhodování o každodenním životě, poctivější přístup k tzv. prorodinným zákonům, více věcnosti… Vyplývá to z role, jakou většina žen v životě má.

Jenže politika je stále nedobytná pevnost ovládnutá muži, či z nemalé části ženami, jež pod tlakem získávají ryze mužský přístup k věci, případně se od nich čeká nekritická poslušnost. Jak tuto situaci změnit?

Původně více názorových proudů se zužuje do jednoho, který by se dal nazvat neformální koalicí za kvóty či zipový systém na kandidátních listinách do voleb. Že má zastánce a zastánkyně skutečně napříč politickým spektrem, potvrdila i panelová diskuse, kterou v informačním centru Evropského parlamentu v Praze uspořádalo Fórum 50 %. Vyjma političky ODS v ní zasedly kandidátky všech významných politických stran.

Jana Hubáčková (EDS), Kateřina Jacques (SZ), Marie Jílková (KDU-ČSL), Kateřina Konečná (KSČM) a Zuzana Brzobohatá. Všechny si notovaly v potřebě kvót, případně jiného podobného systému, jak odstranit skleněný strop, jenž brání ženám dostat se k zákonodárnému procesu.

Co kandidátky do EP řekly…

Jana Hubáčková
„Kdybych byla volební pozorovatel v České republice, nikdy bych nemohla do svého dotazníku napsat, že to byly volby, které byly free and fair. Výsledky, které vyplývají z českého volebního systému, nejsou vůči české populaci reprezentativní. Měli bychom do něj zanést prvky, které by toto „free and fair" zajistily.“ Připustila, že původně jí byl podobný názor cizí, střet s politickou realitou jí ho ale upravil.

Zuzana Brzobohatá
„Já sama jsem byla »dovolena« v rámci kvóty v našem okresu a hodně mi to usnadnilo můj vstup do politiky a motivovalo mě to v tom, abych v ní zůstala.“

Kateřina Konečná
„Po sedmi letech v politice musím říci, že mi ženy v politice chybějí... Není možné se ve Sněmovně bavit rozumně o takových věcech, jako jsou sociální práva žen, jako je jejich podpora v mateřství. Jen když se podíváme na slavné porcování medvěda během schvalování státního rozpočtu, tak tam rozhodně najdeme více fotbalových stadionů než dětských hřišť… Naše strana má proto mimo jiné doporučení dávat do každé trojice alespoň jednu ženu."

Marie Jílková
„Výroky Cyrila Svobody jsou poměrně známé a extrémní. Ať už od toho, že žena patří k plotně, po ten, že by se vlastně kvótám nebránil. KDU-ČSL je vůbec trochu paradoxní stranou – v členské základně je 53 procent žen a i většinu elektorátu tvoří ženy. Přesto tzv. ženská témata vnášejí do agendy takřka bez výjimky muži a přesto má strana po krajských volbách pouhých pět zastupitelek.“

Kateřina Jacques
„U nás platí doporučení uplatňovat zipový systém. V každé trojici jeden, respektive jedna opačného pohlaví… Je to vždycky velká diskuze o tom, jak skloubit na jedné straně regionální a na druhé genderový aspekt, a pak samozřejmě celou řadu dalších. Podle mě je ale genderový aspekt vůbec nejdůležitější.“

Podle ředitelky Fóra 50 % Lenky Bennerové je jedině dobře, že si političky berou téma kvót za své. „Je to velký posun od dob, kdy nám političky soukromě říkaly o různých diskriminačních praktikách, ale oficiálně se k této problematice nevyjadřovaly – ať už z loajality ke straně, nebo proto, že se bály reakce veřejnosti.“

Kvóty nejsou proti mysli ani TOP podnikatelce

O kvótách nemluví jen političky a aktivistky či sympatizanti myšlenky rovných šancí. Majitelka firmy Cora Anna Šťastná, která zvítězila v soutěži asi 1300 firem vlastněnými ženami titul Česká žena, si myslí, že by ženám měla být dána větší podpora nabourat stereotypy.

„Myslím si ale, že je chyba, že ženský element je v politice tak málo zastoupený. Moje služby jsou více ženskou záležitostí. A můžu říct, že bez některých mužů bych se nerada obešla. Mají mužský element, jiné myšlení. Někdy jsme hlasitější při projevování svých názorů, ale pak se to někde setká a má to pozitivní výsledek. Každý máme jiné výhody a není dobře, když je to jen mužská nebo ženská záležitost,“ argumentovala brzy po vyhlášení České ženy v jednom z rozhovorů pro média.
Jak jsou na to jinde…

Jak je to jinde...

Například ve skandinávských zemích přesahuje podíl žen na politice hranici 40 procent, považovanou za práh rovnoprávnosti, v arabských zemích nepřesahuje desetinu.

V parlamentech mnohý států subsaharské Afriky je více žen než v USA nebo v ČR.

K velkému posunu v minulých letech došlo díky zavedení kvót především v již zmíněných arabských zemích (i palestinský Hamás má zavedený zipový systém ) a v Latinské Americe.

Ve Švédsku jsou vě většině stran samozřejmostí. „Může za to větší zapojení ženy do politiky. Vlastně prakticky každý Švéd je v politické straně," tvrdí europoslankyně Jana Hybášková. 

A co si o kvótách myslíte vy?

Reklama