Reklama

Bavíte se s partnerem o tom, kolik chcete mít dětí? A máte stejný názor? Někdy totiž může být problém, když se názory partnerů na počet dětí úplně liší. Muži totiž většinou víc dětí nechtějí.

kidsTo ovšem neplatí v manželství paní Veroniky, která má s manželem Pavlem dvě dcery, desetiletou a dvanáctiletou. Veronika chodí do práce, holky jsou už celkem samostatné, všichni bydlí v pěkném rodinném domku se zahradou. Všechno se zdá ideální... jenže: Pavel neustále Veroniku přesvědčuje, aby měli ještě jedno dítě. A Veronika už žádné nechce.

A tak jsou u nich doma na denním pořádku hádky o třetím dítěti. „Fakt mě to unavuje. Nevím, jak už mám Pavlovi říct, že třetí dítě opravdu nechci. Neustále mě přemlouvá, prosí, slibuje, že mi bude pomáhat, někdy i „vyhrožuje“, že když teda nechci já, tak si najde nějakou jinou. To snad nemyslí vážně, ale je fakt, že už jsem mu ve vzteku několikrát řekla, ať si na to třetí dítě najde nějakou jinou matku... Že já už teda třetí dítě rozhodně mít nebudu.

Na jednu stranu Pavla chápu, chtěl by syna. A který chlap ne? Mě to samozřejmě taky mrzí, že nemáme kluka, ale co s tím teď můžu dělat? Copak se to dá nějak ovlivnit? Prostě se nám narodily dvě holky. Pavel je miluje, což o to, ale stejně má pořád v hlavě, že chce ještě syna. A nedá mi s tím pokoj. Už o tom debatujeme asi tři roky a je to pořád stejné.

Chci mít taky svůj život

Na moje argumenty Pavel vůbec nereaguje. Nezajímá ho, že mi za rok bude čtyřicet a už se necítím ani na těhotenství, ani na péči o mimino, je mu jedno, že mě baví práce, kterou bych na pár let musela zase opustit. Ale hlavně - nechtěla bych se znovu vrátit k tomu, že budu zase tři roky (nebo víc) uvázaná doma, každý večer, celé dny, nebudu si moci zajít na pivo, když se mi bude chtít, nebo na kafe s kámoškou. Život s miminkem je prostě úplně jiný než ten, který mám teď. Tohle chlapi asi nikdy nepochopí!

Prožila jsem si v pohodě s dcerami celkem šest let. A bylo to krásné, nikdy jsem toho nelitovala. Věnovala jsem se jen jim, vařila jim zdravě, kreslila si s nimi, jezdily jsme si po výletech... Chtěla jsem jim dát to nejlepší, a myslím, že to vyšlo. Ale teď, když už jsou větší a tolik mě nepotřebují, mám konečně zase i nějaký svůj život, jsem taky žena, ne pořád jen matka. Navíc když vydělávám, máme víc peněz, takže můžeme jet v létě na dovolenou k moři, nebo můžu holkám koupit boty, aniž bych počítala, jestli mi stačí peníze.

Tohle všechno už jsem Pavlovi říkala mockrát. Tvrdí, že to chápe, ale stejně se vždycky zeptá, jestli si to nechci rozmyslet. Už nesnáším tu jeho větu: „Třetí miminko by ti hrozně slušelo...“ Ale žádné třetí prostě nebude. Vyřešila jsem to rázně asi před dvěma týdny - rozhodla jsem se pro antikoncepci (nitroděložní tělísko), aby to Pavlovi konečně došlo. Trošku se děsím chvíle, až mu to řeknu, ale musím. Svůj názor nezměním. A Pavel se bude muset smířit s tím, že se mnou syna mít nebude.“

Více článků v našem magazínu: