„Ale jo, neuvařila jsi to zase až tak špatně, ale Petra měla to kuře chutnější.“ „Prosím tě, co pořád proti Pavlovi máš? Petra ho měla vždy moc ráda, nechápu, co ti na něm vadí.“ Jak vypadá vztah dvou mladých osob, z nichž jeden neustále vzpomíná na svou expřítelkyni? Má vůbec taková dvojice naději na budoucnost? Co nás nutí, abychom své současné partnery srovnávali s bývalými? Je to snad věčný boj s větrnými mlýny?!

Krásná mladá dáma Michala (32) doposud prožívala šťastné období. Před pár týdny ji její přítel Petr (35), se kterým skoro rok sdílí společnou domácnost, požádal o ruku. Učinil tak na romantické dovolené, kterou jí zakoupil k prvnímu výročí jejich vztahu. Oba mají perspektivní zaměstnání, které je naplňuje, a jsou rozhodnuti pro společnou cestu životem, kterou snad brzy budou sdílet i s plodem jejich vzájemné lásky. Příliš krásné, až možná nechutně dokonalé, že? Vadou na kráse, která by v současnosti potřebovala zásah plastického chirurga, je ovšem Petrova expřítelkyně - Petra…

vv

„Neustále mě s ní srovnává, ničí nám vztah, můra jedna,“ začíná svůj příběh Michala. „Když jsem začala s Petrem chodit, věděla jsem, že na něj musím opatrně. Rozešel s totiž se svojí velkou láskou Petrou, se kterou byl skoro deset let. Už od začátku mě upozornil, že s Petrou jsou velcí kamarádi a rozešli se na základě společné dohody,“ říká Michala, které prý na tom nepřišlo nic divného, naopak. „Bylo mi jasné, že člověka, s kterým sdílíme společný život deset let, jen tak nevymažeme z paměti. Byla jsem ráda, že se nerozešli ve zlém. Petr není žádný sukničkář a já jsem byla šťastná, že jsme narazila právě na něj,“ vypráví Michala.

„Pokud si dobře pamatuji, začali jsme si s Petrem asi půl roku po jejich rozchodu. Takže jsem s ním i řešila důvody, proč se rozešli, a dá se říct, že jsem mu byla oporou a oba dva jsme se pak do sebe zamilovali. Tedy doufám, že oba,“ znejistí Michala. „Doufám, že kdyby mě nemiloval, tak by mě snad nepožádal o roku, že. Je ale pravda, že neustále srovnávání s ní mě už pěkně štve. Jeho ex je s námi pořád. Každý den se o ní aspoň jednou zmíní ve smyslu, že Petra to dělala jinak, Petra tohle, Petra tamto. Už mi to pěkně kape na hlavu!“ svěřuje se Michala, která podle svých slov začíná v poslední době pochybovat, zda vůbec měla se sňatkem souhlasit.

„Když mě Petr požádal před měsícem o ruku, byla jsem nadšená. Myšlenky, že by miloval někoho jiného, nebo že by myslel na svou ex, mě vůbec nenapadly, byla jsem moc šťastná. Pravda ale je, že s Petrou jsem srovnávána už od začátku – jeho kamarádi ji měli raději, lépe vařila, lépe se oblékala, dokonce i v posteli mi říká, co by bylo lepší a jak to dělala Petra. Upřímně, nesnáším ji. Má mého budoucího manžela neustále v šachu, omotaného kolem svých prstů a já se o něj nehodlám dělit,“ vypráví podrážděná Michala s tím, že před nedávnem dala Petrovi ultimátum. „Řekla jsem mu, že pokud si mě opravdu chce vzít, tak ať už pošle svoji bejvalku konečně tam, kde má být, a pořád mi ji nepředhazuje. Udělala jsme mu scénu, že už to nehodlám trpět, a ať si mezi námi vybere, že pokud s tím nepřestane, vrátím mu prstýnek, s větrnými mlýny bojovat nehodlám,“ ukončuje svůj příběh rozhodně Michala.

Jak případ tohoto vztahového trojúhelníku vidí odborník? Zeptali jsme se psycholožky a trenérky osobního rozvoje PhDr. Michaely Peterkové, která provozuje svou vlastní internetovou poradnu.

„V tomto případě si myslím, že Petr vidí v Michale svou bývalou partnerku, a když mu to nevyšlo s ní, chce být s někým, kdo mu bude jeho ex nejvíce připomínat. Tomu napovídá Petrova faktická snaha tlačit Michalu do chování své expřítelkyně. Může také navíc jít o takzvaný „trucpodnik“ – Petr by mohl chtít své bývalce ukázat, že i bez ní si poradí a je schopen si najít jinou, kterou navíc pojme za svou ženu. Vztah Michaly s Petrem by mohla držet vnější pouta, jako například společná hypotéka, děti a podobně. Uvnitř už to ale nevypadá moc optimisticky, protože Petr nebere Michalu takovou, jaká skutečně je. Petrova motivace s ní být ve vztahu je nejspíše mírně patologická.“

fff


„Srovnávání je základní lidská vlastnost a nikdo z nás jí tedy neujde, stejně tak jakovětšinou neujdeme žádným EX. Boje s nimi jsou obecně marné, je třeba je přijmout jako fakt, jsou-li v rozumné míře, či se zdravě nas… a jít od takového člověka pryč. Michala to podle mého nemá nikterak zapotřebí, vzal bych do zaječích, dokud je čas,“ uzavírá celý případ MuDr. Pišvejc.

Čtete také:

Reklama