Ahoj Ženo-in,
já vlastně ani nevím, jak začít, ale opravdu bych chtěla vědět, jestli mám takové trápení jen já, nebo je nás v tom více. S partnerem se známe osm let, po dvou letech jsme se vzali a narodila se nám dcera. Už v době těhotenství se frekvence milování snižovala a snižovala, až jsme se nemilovali vůbec.
Brala jsem to, že se manžel bojí, aby mi neublížil a právě proto si milování neužívá. Těšila jsem se, až skončí šestinedělí, a umírala touhou po jeho náruči a úžasném milování. Ale opak byl pravdou. Až teď později si uvědomuji, že jakákoliv komunikace vycházela vždy z mé strany a že jsem nepokládala otázky, které by problém řešily, ale takové, se kterými můj manžel jen souhlasil. Takže když jsem mu “nabídla”, že naše milování spíš není, než je, protože má strach, že jsem těhotná, kývnul.
Později jsem mu “nabídla”, že se nemilujeme, protože kojím a jeho to pak nevzrušuje, opět souhlasil. Nikdy jsem z něj nedostala vlastní názor, vlastní odpověď. Pokud jsem mu nic “nenabídla”, jeho odpověď zněla: nevím. A tak jsem se coby pětadvacetiletá vrhla na autoerotiku a uspokojovala se sama.
Jednou při erotickém filmu, když manžel spokojeně chrupkal v ložnici, jindy ve sprše. A po každém takovém orgasmu jsem si řekla, že takhle to dál nemůžu vydržet, že prostě potřebuji chlapa. Jsem přeci příliš mladá na celibát.
Později, zřejmě, aby měl můj muž klid, se občas uvolil, ano, opravdu to tak teď s odstupem času cítím, uvolil se k jakémusi rychlému sexu, při kterém dospěl k vyvrcholení on, a já utřela nos. Zatímco on spokojeně a uspokojeně spal, já si pomáhala sama.
A mé protesty? Přeci jsme se milovali, tak co bych chtěla víc? Co?! Třeba při předehře sundat alespoň tričko, třeba nemyslet na to, co zítra u
vařím, ale být opět tou vášnivou milenkou, která touží a po které někdo touží. Frekvence našeho milování se ustálila na zhruba jednou za čtvrtletí. Někdo drží pětiletky, my máme čtvrtletí.
Když chci komunikovat, je mi řečeno, že neví, proč nemá chuť, a že ho to nebaví pořád poslouchat. Tak jsem přestala o tom mluvit, ale změna žádná. Přeci mi nemůže nikdo tvrdit, že třicetiletý chlap nepotřebuje sex! Ten můj zřejmě ne. Později při jedné hádce z něj vypadlo, že jsem mu kdysi měla říct, že jsem ho při prvním společném milování necítila a to zapříčinilo všechny naše problémy.
A teď co s tím? O odborné pomoci nechce ani slyšet, nechce o tom mluvit, a hlavně se nechce milovat. Ale já nechci žít život bez sexu, nebo si to po každém takovém pokusu o něj dělat sama...
Klára
Nový komentář
Komentáře
Karcoolka: Já myslím, že už to je vyřešený. To že jsem ho viděla a mluvila s ním ... Nedokážu ho opustit, vlastně nechci. Ještě to s ním zkusím, jen budu opatrnější.
Karcoolka: No jé je. V 18ti to bylo jiné kafe.
Člověk si pobrečel, a co? bude jinej no. Teď už se vidím ve svateních šatech, časem bříško, mímo ... Perfektně vycházím s jeho rodinou, babičky mě zbožňujou, tchánovci mě mají rádi, se ségrou jsme jak sestry. V neposlední řadě ho miluju a on mě taky, proč by jinak se mnou byl, že?
Karcoolka: Jo včera tam byl a zůstal do rána.
Říkal, že mě miluje, nedokáže beze mě být. Potřebuje mě. Ale že jestli se chci rozejít, nebude mi dělat problémy, všechno si mám nechat (PC, auto, ...) 
Karcoolka: Myslela jsem to jinak. Nevím, jestli mezi nima došlo až k sexu jako takovému. Prostě jen že mezi nima něco bylo. Chápeš? Miluju ho pořád a strašně moc. Jsme spolu skoro tři roky a za tu dobu jsme bez sebe byli dohromady tak 14 dní, takže si těžko dovedu představit, že bych ho najednou neměla.
Karcoolka: Neměl čas se nějak zachovat, vzbudila mě o půl druhé v noci sms, že se ta slepice pochlubila. Vzbudila jsem ho, řekla jsem mu, že jedu dát ..... přes hubu a on ať vypadne. Oblíkla jsem se, sedla do auta a jela. Vrátila jsem se až ráno v sedm, byl pryč a dostala jsem sms, že to není pravda a že s vystěhuje v pondělí. Odjela jsem na víkend k jeho ségře. Včera psal, že se moc omlouvá, ale že mu to stěhování nevyšlo, moc práce, takže asi dneska.
Karcoolka: Neřekla to mě, ale mé opravdové kamarádce, jelikož věděla, že ona mi to řekne. Připadá mi, že chtěla abysme se rozešli a on byl s ní. Ale to má smůlu, jak řekl kamrád, ta je dobrá tak najedno, a jinak je nepoužitelná. Docela si zavařila, jsou na ní naštvaný od nás téměř všichni. Navíc nebylo to poprvé, minimálně třikrát, vždycky jsem se to nějakým způsobem dozvěděla, jak říkám, je úplně blbá. Když jsi vzpomenu jak jsm jí to chtěla odpustit ... Já nevím jestli spolu spali. V těch prvních dvou případech ne, ale teď nevim, neptala jsem se jí, v tu chvíli mi to bylo jedno. Jsm schopná "zapomenout", ale musí ke mě být upřímný.
Karcoolka:
Nenastěhoval se k ní. Nevím sice proč to udělal a zrovna s ní, taky byl opilej, bylo to po tom fotbale ve středu, ale vím, že s ní by nikdy nebyl. Je u rodičů. Promluvit? No jo to bych i ráda, jenomže je to těžký, když to pořád zapírá.
Karcoolka: Kdyby aspoň nebyla tak blbá. Hned jak se opila, hned to vykecala. Přece když už něco takového udělám, tak držím hubu a modlím se, aby se to neprovalilo. Kort u nás, jsme vesnice. A ještě ty kecy, jak jí to hrozně mrzí že je jí ze sebe špatně atd. Myslela jsem, že jí tu hubu rozmlátim, a to se neperu. Ale tohle bylo i na mě moc.
Karcoolka: Taky je super, že ona byla moje kamarádka, známe se v podstatě od narození,bydlí totiž hned vedle. Nejradši bych tam hodila granát za plot.
katchabinka: O víkendu jsem byla u švagrové, tak to bylo docela v pohodě, ale doma je to děs. Vzhledem k tomu, že celej barák předělával on, vidím ho tu všude. Navíc pořád choděj sms od kamarádů, jak mi je a tak. Taky se bojim toho až ho uvidím.
Mylady: když s milencem či milenkou nic neřešíš, je to jistě zábavnější
dneska si myslím, že jsem byla zbabělá
olafka: až na to, že prachy cpou domů, a druhou využívají na sex.
Mylady: já to neřeším, fakt, já ho přechodila
katchabinka: mí kolegové tvrdí, že je to prostě nuda mít pořád stejnou ženskou
a najít si někoho jinýho se zdá být tak snadné
olafka: to je dobrý. Na to, že se pomalu řeší přechod, je to super.
evitka:
já to takhle měla dvakrát (za 18 let,s mužem jsem nespala vůbec
milenci byli výborní
ale psychicky mě deptalo vést dva životy
tak jsem se vrátila k muži, sex máme jednou, dvakrát za týden, občas se přemůžu
a řeknu - vstup zakázán - příště chce víc
taky je mi přes 50
láskyplné pohlazení ničím nenahradíš
katchabinka: Víš, mít děti je fain. Každý jednou zestárne a někdo blízký mu tady zůstává, není to takový nějaký zbytečný. Můj muž mi doma pomáhá a zvládli jsme všechno. Ale tohle si každý chlap musí uvědomit. Musí to být vyvážené. A proč mladý holky nesouloží doma s partnerem fakt nevím. Asi s tím svým nejsou spokojený, nebo si něco dokazují, těžko říct.
Mylady: to je prave to, ze to je otazka rozhodnuti a vule kazdeho jedince. Nevidim nic spatneho na tom v dnesni dobe nemit deti ani manzela. I kdyz se to v nasi spolecenosti jeste porad tzv. nenosi .. Rodina se bohuzel stala pokrivenym obrazem toho, k cemu vlastne mela puvodne byt a na jakych principech fungovala. Jisteze se da vsechno zvladnout ale koneckoncu proc ? My tu prece nejsme od toho, abych behali na trati a dostavali odznacky za vykonnost. I kdyz to tak nekdy vypada.
Pochopitelne vim, ze clovej je tvor spolecensky a nerad zije sam. ale ... :)
Kazdopadne... otazka visi porad ve vzduchu.. proc tak pomerne velky procento mladych holek nesoulozi doma s partnerem ? to by me dost zajimalo.
mark_x: v sobotu po ránu je to fakt lepší i pro mě
katchabinka: určitě, ale svoje místo manželství, děti atd. má. Dá se přece zvládnout všechno. Ale fakt, že záleží na manželovi. A být pořád sám, nevím.....