Oplany

Máte rádi Ladův kraj? Potom by se vám líbilo i ve vesničce Oplany, která leží asi deset kilometrů východně od Hrusic. Není to ale jen krásné prostředí, čím se mohou Oplany chlubit, je to i jejich starostka Vladislava Moravčíková, která byla Poštovní spořitelnou zvolena Starostou roku 2009.

Jaké to je pro ženu starostovat? Taková otázka asi napadne každého. A navíc starostovat tak dobře, že jste zvoleni starostou roku? To přece musí nutně zasahovat do rodinného života. Starosta vesnice potřebuje respekt obyvatel a ženy mají v takových funkcích jistě problém s muži, nebo ne? Otázek se zkrátka nabízí hodně, tak jsem si s Vladislavou Moravčíkovou domluvil rozhovor...

Jaké to je pro ženu vést vesnici jako starostka?
Rozhodně je to výzva. Myslím si, že pro každou ženu je to dobrá zkušenost. Nebudeme si zastírat, že nějakou dobu trvalo, než mě začali tady na vesnici muži akceptovat. Bylo to i proto, že mě znali jako malou holku, protože jsem rodačka z Oplan a trávila jsem tady u babičky svoje dětství. Chlapi mi dali silně pocítit, jak všechno vědí nejlépe, jak všemu rozumí, jak ví, jak to dělat líp. Zkrátka... „Co ta ženská zase vymýšlí a chce?“ Učili jsme se hledat kompromisy. Pro svá rozhodnutí musím mít dostatek informací. Na základě nich si dělám názor, který nebyl vždy v souladu s těmi „mužskými“. Teď už je to jinak. Pochopili, že jsem to zase já, kdo nese kůži na trh. Osvědčilo se mi všímat si maličkostí, a ty zveřejnit a ocenit. Na druhé straně vím a vážím si toho, že to nakonec všichni myslí dobře a chtějí to nejlepší.

Jak velká je vlastně samospráva vaší vesnice - jste na všechno sama, nebo vám někdo pomáhá?
Máme sedmičlenné zastupitelstvo, respektive šestičlenné a tři výbory - tříčlenný kontrolní výbor, tříčlenný finanční výbor, tříčlenný výbor pro krizové řízení. To znamená, že mám okolo sebe partu dvanácti lidí, která mi pomáhá. Máme rozdělené kompetence a odpovědnosti. Dále se hodně spoléhám na naše hasiče. Jsou všude tam, kde je třeba vzít za práci. Důležité je, že k veškerému dění berou naše „mláďata“, ta se naprosto přirozeně a nezištně učí dělat něco pro druhé.

Děláte starostování na plný úvazek?
Ne. Jsem tak zvaný neuvolněný starosta. Mám svoji profesi - psychologii, kterou mám ráda a která mě baví. Navíc při mém nástupu do funkce na tom obec nebyla finančně moc dobře, aby si mohla dovolit zaplatit někoho, kdo by to měl jako zaměstnání. Do budoucna si ale myslím, že to bude jinak. Zvyšují se administrativní, legislativní i technické nároky na řízení obce. Pokud si obce, jako je ta naše, budou chtít zachovat samostatnost, měly by počítat s profesionálem schopným a ochotným vzdělávat se. S tím by měli počítat nejen voliči, kteří půjdou na podzim k volbám, ale hlavně ti, co budou kandidovat.

Vladislava Moravčíková

Přibližte mi trochu víc tu práci - co všechno musíte řešit: rozbitou silnici, sousedské spory...?
Řeším všechno, co souvisí s minulým, přítomným i budoucím životem obce. Prostě jsem starosta, tak se starám, abych se mohla v klidu ohlédnout, abych se mohla komukoli podívat do očí a aby ti, co přijdou po mně, měli na co navázat.
Konkrétně je to skutečně od znalosti práce s rozpočtem, abychom měli na zaplacení výdajů za autobusy, školu, školku, činnost úřadu, veřejné osvětlení, odpadů, údržbu lesa i zeleně v obci přes odklízení sněhu, rozbitou silnici, organizaci sportovních a kulturních akcí, shánění peněz na projekty, vytváření pracovních míst, hospodaření s majetkem, svolávání jednání zastupitelstva a vytváření podmínek pro činnost výborů, hasičů a dalších spolků až po poslouchání nekonstruktivního láteření nespokojenců nebo třeba zajišťování sociální či lékařské péče potřebným.

Když jste narazila na to odklízení sněhu. To je letos takové velké téma - jak jste ho řešila u vás?
O silnici třetí třídy, která prochází naší obcí, se vzorně stará SÚS Velké Popovice. Nezažili jsme problém se sjízdností, takže jsme se v pohodě dostávali do práce.
Na zimní údržbu místních komunikací máme smlouvu s firmou Ekoprogres s.r.o. Třeboule, kterou mohu taky jenom chválit.
O úklid, který nezvládne technika, respektive o veškerá prostranství, která se musí uklízet ručně, se starají dva zaměstnanci na veřejně prospěšné práce. Získali jsme na ně ve spolupráci s Úřadem práce Praha-východ dotace ze Strukturálních fondů EU. Kromě toho ještě pomáhají všude tam, kde to občané nezvládnou, mám na mysli hlavně seniory nebo osamělé ženy.

Jak jste k téhle pozici vůbec přišla?
Shodou různorodých zdánlivě spolu nesouvisejících okolností. Hlavní ale bylo to, že nám hrozilo, že obec ztratí svoji samostatnost. S tím, že obec byla ještě s dalšími připojena k tak zvané střediskové obci, jsme neměli dobrou historickou zkušenost. Kandidovala jsem s dalšími nezávislými ve sdružení „Oplany za nezávislost". Nechtěla jsem, aby se o nás psalo v Kronice, že kvůli nám obec přišla o svoji samostatnost.

Jak moc se velká politika odráží na správu vesnice?
Pojem „politika“ znamená správu věcí veřejných. Z mé zkušenosti v malých obcích do 2000 obyvatel jde skutečně o správu věcí veřejných spojenou s odpovědností.
Pojem „velká politika“ je pro mě charakterizován stranickostí, bojem o moc a vliv. Správa věcí veřejných se mi jaksi vytrácí. Odpovědnost je snad lepší v tomto kontextu ani nezmiňovat.

Jste starostka roku 2009 - za co konkrétně vás ocenili?
To není moje ocenění. To je ocenění těch 101 lidí, kteří se podepsali pod mou nominaci do soutěže. Pak je to také ocenění těch, kteří sepsali a poslali přihlášku. Museli si s tím dát hodně práce. Víte a pak, některé věci jsou nesdělitelné. Člověk je musí žít a zažít.

Takže jste o nominaci nevěděla?
O nominaci jsem se dozvěděla těsně před tím, než byla přihláška odeslána. Autoři - iniciátoři - nominující (mluvím v množném čísle, protože to byla skupina lidí) potřebovali některé informace, týkající se dotací, takže museli s barvou ven. Samotnou přihlášku s podpisy jsem viděla vlastně až při předávání Rychtářského práva.

Kolik času vám starostování zabere?
Zabere tolik času, kolik je potřeba. To, co jsem se za období mého starostování naučila, je hospodařit s časem a organizovat si ho. Dělat věci teď a tady.

Jak moc zasahuje starostování do fungování vaší rodiny?
V rodině mám zázemí, podporu a pochopení. Kromě rodiny mám řadu přátel, na které se mohu spolehnout. Každá rada, každý názor je pro mě moc důležitý, protože mi pomáhá při rozhodování.

A stíháte vůbec soukromý život?
Nemyslím si, že bych se vymykala svým životním stylem většině českých žen. Navíc už jsem ve věku, lépe řečeno, v té úžasné životní etapě, kdy si mohu organizovat čas podle svých priorit. Jak se říká: „Doma mi už děti nepláčou".

Reklama