Její maminka, která ji vychovávala sama, byla z války zvyklá šetřit se vším. A šetřila i na propiskách...píše ve svém přípsvěku nadnešní téma čtenářka s nickem eli.emanuela

Dobrý den, posílám příspěvek k dnešnímu tématu.

V naší rodině se s oblibou traduje příběh příbuzné, která musela falšovat rodičovský podpis. Jinou možnost neměla. Její maminka, která ji vychovávala sama, byla z války zvyklá šetřit se vším. A šetřila i na propiskách. Když měla něco napsat, psala to na několikrát, neb jedna propiska přestala psát, tak ji odložila s tím, že se za chvíli zase rozepíše, a vzala další, ta taky přestala psát, tak vzala třetí, ... (Nové propisky odmítala s tím, že ty její „ještě píšou“.)

Nakonec to napsala, ale vypadalo to hrozně - několikrát přepisované, jakoby stínové písmo. Tímto způsobem se podepisovala i do žákovské knížky. Její dítko bylo velmi živé, takže ač dívčího pohlaví, poznámek nosila domů požehnaně. A všechny musela maminka podepsat.

Jenže když dcerka přinesla paní učitelce ukázat podpis, který byl tolikrát přepsaný, obtažený propiskami různých barevných odstínů, paní učitelka se zlobila a dívence nadala, že falšovat podpis je něco strašného. Po dlouhém kázání si předvolala maminku do školy. Nepomohlo ani to, že maminka potvrdila, že toto je opravdu její podpis, paní učitelka si myslela, že ta dobrá žena kryje své nezdárné dítko.

Když se to několikrát zopakovalo, malá slečna to vzdala. Než se hádat s třídní, raději maminčin podpis zfalšovala. A prošlo to! Paní učitelka byla spokojená, že její žákyně dostala rozum. A tak, pro klid ve škole, si slečna všechny poznámky podepisovala sama. :) Tato životní epizoda ji naštěstí nepoznamenala, vyrostla z ní slušná a hodná žena, která podpisy nefalšuje. :)

Holt někdy i falšování podpisu může být k užitku a neublížit, nepoškodit. :)

S přáním pěkného dne

eli.emanuela

To je moc pěkná příhoda a krásná tečka za dnešním tématem

Pozn.red.tento text nebyl redakčně upraven

Reklama