Vztahy

Můj život s nepřítelem

Stala jsem se obětí domácího násilí ani nevím jak. Rozhodně jsem si to neplánovala a kdybych slyšela někoho cizího vyprávět, že se mu děje to, co teď mně, jistě bych říkala: “To já bych tedy nemohla takhle žít, přesně bych věděla co dělat.“ Bohužel jsem na té špatné straně a děje se to přímo mně.

 

Mé dětství nebylo nikterak růžové. Měla jsem příliš mladou a příliš dominantní matku. Nevěděla, co se životem, a vše zlé, co se jí stalo, si odreagovávala na mně. Neustále jsem slyšela, že jsem tlustá, ošklivá slepice a bití bylo na téměř denním pořádku. Vzpomínám si, že jsem celé dětství chodila doma v tlustých teplákách, protože jsem nikdy nevěděla, kdy matka prohlásí, že jsem něco provedla a znovu mě seřeže. Modřiny sice upoutaly ve škole pozornost a chodila je k nám domů řešit sociálka, ale nepomohli mi. Ptali se mě, před matkou (!), jestli mě bije. Kdo by si na mém místě, matce na očích, dovolil říct, že ano?

 

Po několika útěcích a nucených návratech jsem se v den osmnáctých narozenin odstěhovala pryč. Ještě několik let po opuštění domova jsem stále nemohla uvěřit, že už mě matka opravdu nemůže znovu ubližovat.

 

Pak jsem potkala Alexe. Byl úžasná osobnost. Byl krásný, velmi vtipný, společenský, měl peníze, měl postavení a holky po něm šílely. On si vybral právě mě. Byla jsem šťastná, pyšná  na to, že mě má někdo opravdu rád a navíc někdo takový, jako je Alex. Byl o sedm let starší a mně, která díky matčině superpřísnému režimu nevěděla o světě nic, učil a vychovával, jak žít, s kým se přátelit, jak se oblékat a jak se chovat. Líbilo se mi, že mě někdo takový vychovává. Říkal, že jsem pro něho ideální děvče, protože si mě sám přetvořil k obrazu svému a že se mnou navěky zůstane. Připadala jsem si v sedmém nebi a poslouchala jako hodinky.

 

Po čase mi začal být nevěrný. Nijak se tím netajil, věděla to spousta lidí. Vysvětlil mi ale, že já jsem ta nejlepší, že vždycky jenom jednorázově ujede, a zjistí, že nejlepší je to stejně se mnou a rád se ke mně vrací. Nevěr bylo čím dál víc. Někteří naši společní známí mě litovali a mně konečně došlo, že to v pořádku není. Když jsem to Alexovi vyčítala, hádali jsme se, nadával mi, a občas mi dal i facku. Potom mi vždycky vysvětlil, že na mě nechtěl být hrubý, že si za to můžu sama, když ho otravuju. Byla jsem na takové jednání zvyklá od matky, a tak jsem ho omlouvala a vždy našla vinu u sebe.

 

Pak si Alex našel Lídu a odstěhoval se k ní. Řekl, ať si z toho nic nedělám, že budu jeho milenkou. Brečela jsem, až už to nešlo víc, najednou jsem vůbec nevěděla, co se životem. Zachránil mě Roman – náš společný přítel. Roman mě miloval a já jeho. Prožili jsem nádherné tři měsíce a já najednou viděla, jak to má ve vztahu vypadat.

 

S Alexem jsem styky nepřerušila – nebo spíš by bylo namístě říct, že je nepřerušil on se mnou a já čekala na vhodnou chvíli, jak to skončit definitivně a říct mu o Romanovi. Alex už něco tušil a začínal být hodně podrážděný, když jsem nebyla tam, kde si mě zrovna přál mít. Neposlouchal mé námitky, že už žije s někým jiným a že já žiju svůj život.

Bála jsem se scény a řešení situace pořád odkládala. Alex čím dál tím víc trval na tom, abych ho pravdivě informovala o tom, co kdy, kde a s kým dělám a já se s Romanem pořád schovávala a nebyla schopná situaci vyřešit.

 

Situace se vyřešila sama. Odjela jsem s Romanem na krásný víkend. Když jsem se vrátila, volal mi Alex, že jede ke mně domů, ať na něho počkám. Souhlasila jsem a byla skálopevně rozhodnutá, že dnes situaci vyřeším. Alex přijel, byl na první pohled velice podrážděný a ptal se, kde jsem přes víkend byla. Namítala jsem, že to je moje věc, že bydlí s Lídou a já že si tedy můžu dělat co chci. Vůbec mě neposlouchal a neustále se ptal, kde jsem byla.

 

Byla to divná situace a já nechápala, co se děje. Řekla jsem mu tedy radši smyšlenou historku o spolužácích ze školy a víkendu s nimi. Alex najednou vyskočil, převrhl stůl a dal mi pěstí přímo do obličeje. Tekla mi krev, lekla jsem se a spadla na zem. Vláčel mě za vlasy a mlátil pěstmi do obličeje. Kopl mě do břicha a vyrazil mi dech. Ležela jsem na zemi, sípala, z obličeje mi cákala krev a snažila se dostat ke dveřím. Když mě táhl za vlasy zpět, zoufale jsem volala o pomoc v naději, že mě uslyší někdo ze sousedů. Nikdo mě neslyšel, ale Alexe to rozběsnilo k nepříčetnosti. Hrůzou mi cvakaly zuby, když říkal, že to je jenom začátek, že mám raději skočit z okna, protože on mě zabije, ale ještě před tím mi zláme ruce a nohy. Vážně jsem přemýšlela, že to udělám. Šel si umýt ruce, které měl od mojí krve.

 

V koupelně si uvědomil, že jsem z něj „udělala vola“ před „všemi našimi přáteli“, vrátil se a znovu mě ztloukl. Mezi vzlyky jsem se ho snažila přesvědčit, že to tak není, že ho miluju a vůbec jsem říkala všechno, co jsem si myslela, že by chtěl slyšet. Nakonec se mi podařilo ho uklidnit pod podmínkou, že se umyju, obléknu a pojedeme za Romanem, k našim přátelům a že budu souhlasit úplně se vším, co řekne. Dojeli jsme tam a Alex všem, a Romanovi zvlášť, vyprávěl, jaká jsem naivní husička, že mi řekl, ať se vyspím třeba s Romanem a já šla a udělala to. Roman na mě nevěřícně zíral a čekal (jak jsem se později dozvěděla), že mu budu důvěřovat, že mě ochrání, že vstanu a hrdě se přiznám k naší lásce. Nedokázala jsem to strachy udělat.

 

Druhý den jsem mu chtěla říct, co se stalo, ale přestal se mnou komunikovat, nechtěl slyšet nic. Až po dvou letech, když jsem ho náhodou potkala mi řekl, co vlastně ode mě tehdy čekal.

 

Alex se ke mně vrátil a já s ním žiju už sedm let. Od té doby mě bije kdykoliv není po jeho, kdykoliv se mu něco nezdá. Už se ani nebráním a snažím se mu ve všem vyhovět.

Naposledy, když  jsem se s ním chtěla rozejít, se opil a zamknul se se mnou do své malé kanceláře. Znovu mi rozbil obličej, až mi tekla krev a pak mířil nabitou a odjištěnou pistolí na mé koleno a řval, že se rozejdeme teprve, až on bude chtít. Ještě před tím, než mě praštil zavřenou pěstí do obličeje, jsem souhlasila.

 

Nevím, co dál. Alex je psychopat a bojím se, že jednou, až mě bude zase mlátit, neodhadne míru a zabije mě. Na policii se bojím jít. Za prvé tam má spoustu známých, lehce by jim vysvětlil, že přeháním a za druhé – i kdyby ho zavřeli, až by se odtamtud dostal, a bylo by to brzy, nedokážu si představit, co by mi udělal za to, že jsem ho udala.

 

Podle vyprávění čtenářky Julie zpracovala

   
21.04.2004 - Láska a vztahy - autor: Michaela Veselá

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [75] ad.astra [*]

    Denča: ano, musí se na to připravit, nejde utíkat v noci v noční košilce... chce to plán

    superkarma: 0 21.04.2004, 23:36:32
  2. avatar
    [74] Denča [*]

    no, to je teda síla. Je mi jí líto. Co je to za člověka, že se zná s policií. To se znám i já a kdybych někoho takhle týrala, tak by mě snad potrestali, ne? Vždyť má důkazy, ať zajde na pohotovost, do nemocnice, klidně za tři dny, jestli nemůže hned. Má monřiny, rány pěstí do obličeje udělají své. A pak ať valí do azylového domu. Měla by mít vždy po ruce připravené doklady a peníze, třeba schované někde u baičky, nebo kamarátky kteou on nezná. Nějaké oblečení a pak opravdu utéct. Nebo se zabije sama, protože tohle se nedá vydržet!
    Moc ji přeji, aby v sobě našla zbyteček síly a odvahy a šla.

    superkarma: 0 21.04.2004, 23:30:32
  3. avatar
    [69] Dudlajlama [*]

    ..."ona".....

    superkarma: 0 21.04.2004, 20:18:55
  4. avatar
    [68] Dudlajlama [*]

    Kruci, to melo byt k vedlejsimu clanku, ony jsou si ale ta temata tak podobna....

    superkarma: 0 21.04.2004, 20:18:03
  5. avatar
    [67] Dudlajlama [*]

    Pripomnel mi to dalsi knihu Fieldingove "Dej mamce pusu". Tam jsou dialogy "manipulatora" rozvedene az k absurdnosti, ja sama zacala az pochybovat o tom, ze to neni trochu jeji vina(nebyla ), jak se ma potom citit ta skutecne promasirovavana a "argumenty" ubita zenska?

    superkarma: 0 21.04.2004, 20:16:54
  6. avatar
    [66] Léthé [*]

    21.4. 2004 - Anonym;pokud jsi autorka článku,zajímalo by mě,jestli máš v současné době nějaký nový a klidnější vztah.Anebo jsi po této zkušenosti úplně zanevřela na "muže"?

    superkarma: 0 21.04.2004, 20:06:01
  7. avatar
    [65] Dudlajlama [*]

    Exu, tedy krajet petrzel na prkynku na zemi, to sis dovolila dost . Nikdy by me nenapadlo odsuzovat podobne zenske, uz jen proto, ze jsem tim sama proslo. Po ctyrech letech chozeni uz jsem mohla vedet dost a presto jsem si HO vzala. Panacek byl velice inteligentni a mistr manipulace. Zezacatku laska prevelika, jak uz tu bylo nekolikrat popisovano, pak zacaly padat facky, pr. ...meli jsme rande na Vaclavaku, ja tam cekala zapichnuta hodinu, kdo zna Vaclavak, pochopi, ze holka stojici takovou dobu na jednom fleku, nutne vypada jako lovena a o nabidky nebyla nouze . Po hodine jsem se sebrala a odjela za nim na kolej, kde nebyl. Dorazil asi hodinu po mne a pekne me profackoval, ze jsem na nej necekala, jedno jak dlouho, kdyz proste rekl, ze prijde, tak jsem mela cekat. Kdo nezazil, neuveri. Proste se vzdycky nasel duvod, jak me proplesknout. Po par letech letech jsem se naucila branit alespon tim, ze jsem mu pri exekuci ulisne vjela do obliceje a poskrabala do krve. Jasne, ze by me prepral, jenze mu nebyly prijemne ty stopy na ciferniku, ktere nekorespondovaly s jeho povesti slusne pomocne vedecke dily na fakulte. Vdavala jsem se tehotna a po narozeni synka jsem se otocila o 180 stupnu a brzy pozadala o rozvod.
    MisaVe#17. No, kdyby mne slo skutecne o zivot, tak bych ho po te palici vzala "hodne", nasledky nenasledky, kdyz jsi zastrelena, je na jakoukoliv akci pozde, kdyby jeste navic kdokoliv ohrozoval zivot meho ditete, to uz by tedy nerozchodil. Tim neradim ostatnim, co maji delat, pisu, co bych udelala ja.

    superkarma: 0 21.04.2004, 19:44:36
  8. avatar
    [62] Suzanne [*]

    exupery: přesně, taky mě napadlo, jak to, že nikdo z jejích "přátel" nepoznal, že je uřvaná a zbitá!?!?!

    superkarma: 0 21.04.2004, 18:37:04
  9. avatar
    [61] Léthé [*]

    Ani já neměla růžové dětství a počátek mého manželství stál také za starou bačkoru,ale proti tomu co tu popisuje Julie,to byla u mě procházka růžovým sadem .Příběh Julie mi prostě hlava nebere .Jako kdyby si vyfasovala osud oběti.Pane Bože, jak někdo tohle může vydržet,aniž by toho kreténa v sebeobraně zabil? Copak se nenajde v okolí Julie někdo,kdo by jí v její situaci pomohl? A stojí vůbec o pomoc?

    superkarma: 0 21.04.2004, 17:56:25
  10. avatar
    [60] Alousek [*]

    Tenhle pribeh je urcite ten nejsmutnejsi a nejodsouzenihodnejsi, ktery jsem na zena-in cetla.Utec jak nejdal muzes a hlavne necekej na dalsi biti!On uz nezna miru a jednou to spatne skonci Holka vem nohy na ramena!

    superkarma: 0 21.04.2004, 17:26:35
  11. avatar
    [59] Exupery [*]

    medved: NORMÁLNÍ stav to jistě není. Tady jsou všichni trochu přecitlivělý, ne že bych to nechápala, a slovíčkaří. Taky se mi nelíbí, že se tu občas některá vymlouvá, že nemůže odejít, protože se bojí, že si ji najde, ale myslím, že skutečnost je jiná, kdyby opravdu chtěla, tak ji nenajde, že ji prostě nepochopitelně, ale stejně pořád k tomu člověku něco táhne. Až teď jsem si něco uvědomila. Já jsem kdysi chodila s člověkem, co ho měli všichni rádi, kromě jeho bejvalý, hrozně hrr, se ke mě nastěhoval nastěhoval, tedy jako zčistajasna, znali jsme se z práce už pár let, a začal prudit už po týdnu. jak jsme ten byt předělávali podle jeho představ (byl to výtvarní a designer, takže jsem samozřejmě se vším souhlasila), vyházeli jsme moje věci. Pak přestal chtít chodit večer na pivo, vadilo mu, že krájím petržel na prkýnku na zemi a ne v kuchyni... Takový blbosti... Ale jak to tu čtu, tak bych řekla, že mezi ty debily taky patří. Po dvou měsících šel sám s tím, že mu vadí různý maličkosti, který před tím neviděl, jako to krájení tý petržele. jsem se smála jako že to nemyslí vážně, že kvůli tomu se balí, a on, že je těch maličkostí víc. Tenkrát mi moc do smíchu nebylo, vím, že bych se určitě snažila nějak podvolit, kdyby nešel. Nevím jak daleko by to došlo, ale naštěstí šel. Asi mu bylo jasný, že mě asi moc neovládne. Teď chodí s holkou o který jsme si vždycky říkali, jak je namyšlená až hrůza, sebejistá, v práci vždycky nejlepší a ta si stěžuje, že jí sráží sebevědomí. Jestli se mu to daří i u týhle osoby, tak to asi fakt umí, blbec.
    Jinak konkrétně u tohoto článku je mi divný, že ji zmlácenou takhle drsně, ještě k tomu dvakrát, i do obličeje, že řvala o pomoc, pak přivedl mezi kamarády, kde byl notabene její novej frajer, a nikdo to nepoznal, že je zmydlená a nezastal se jí? Roman jí pak vysvětlil na co čekal? To by mě teda taky zajímalo

    superkarma: 0 21.04.2004, 17:19:53
  12. avatar
    [58] ad.astra [*]

    medved: ano, potřebují podporu, aby nalezly samy sebe. A právě proto, že jejich sebevědomí je na nule, proto nedokáží jednat, nebo jim to trvá dost dlouho než něco udělají, protože se bojí, bojí se o děti, o sebe o holý život. Dobrá je rada, vyhledat psychologa, ale co ta žena, která nesmí ani na krok z domu a zná jen cestu do krámu a zpátky?? pokud má internet, a má alespon chvíli, kdy tyran není doma, pokouší se najít na natu rady, jak si pomoct. nebo jak to udělaly jiné ženy.

    superkarma: 0 21.04.2004, 17:04:02
  13. avatar
    [56] medved [*]

    ad.astra: ono nenormalni je asi chapane jako hanlive slovo, ale ja myslim to, ze jsou proste psychicky narusene a vydeptane do te miry, ze potrebuji psychologickou pomoc...aby se vratily do normalu, tedy normalniho psychickeho stavu

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:42:08
  14. avatar
    [55] danca79 [*]

    Bič a pryč! A pokud není Julie teď schopna odejít, tak alespoň po každém bití zajít k lékaři nebo na Policii nebo radši obojí - vím že to může situaci zhoršit, ale kdyby se pak jednou nedejbože začla bránit a nějak tomu hajzlovi "ublížila" (vzala ho pánví po hlavě a tak) tak jsou záznamy o tom, že to nebylo plánované, naopak že se bránila poté, co on ji x-krát zmlátil. Ale fakt nejlepší by bylo sebrat všechny zbytky sil a odejít od něj, začít úplně znova (i když mě se to kecá, když v té situaci nejsem).

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:13:25
  15. [54] xenie [*]

    ROSA
    Podolská 25
    147 00 Praha 4

    tel./fax: 00420-241 432 466 (po, út 15 - 18)
    tel: 602 246 102
    e-mail: rosa@telecom.cz


    La Strada ČR - prevence a pomoc obětem obchodu se ženami a s ním spojeného násilí na ženách, zajištění sociální, právní, psychologické a lékařské pomoci. Info a SOS linka tel.: 222 717 171. V provozu út a čt 10.00 - 16.00 hod., st 12.00 - 20.00 hod. Pro písemný kontakt: P.O.BOX 305, 111 21 Praha 1, tel./fax.: 222 721 810 - nutno se předem objednat telefonicky.


    Církevní organizace poskytující především azylovou pomoc - ubytování v krizi - hlavně matky s dětmi
    Charita ČR ( Česká katolická Charita, Vladislavova 12, Praha 1, 111 37, tel. 296 243 330), www.charita.cz , provozuje větší počet azylových domů pro matky s dětmi v nouzi po celé ČR. Neustále se otvírají další azylové domy, seznam provozovaných zařízení bude průběžně doplňován.
    1. Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni, Aš
    Klicperova 4, 352 01 Aš
    tel.: 354528800 fax, zázn.: 354 528 968

    2. Centrum pro matku a dítě, Blansko
    Sladkovského 2b, 678 01 Blansko
    tel.: 516 411 400 fax: 516 417 351

    3. Domov pro matky s dětmi v tísni, Boskovice
    Kpt. Jaroše 28, 680 01 Boskovice
    tel.: 516 452 943

    4. Domov sv. Markéty pro matky s dětmi,
    Staňkova 47, 612 00, Brno
    tel., zázn.: 541 240 087-8 fax:541 240 089

    5. Domov pro matku a dítě, Český Těšín
    Třanovského 6, 737 01 Český Těšín
    tel.: 558 711 704

    6. Domov pro matku a dítě v nouzi s buňkou napůl cesty, Domažlice
    Havlovice 5, 344 00 Domažlice - Havlovice
    tel.: 379 776 388

    7. Charitní domov pro matky s dětmi, Havlíčkův Brod
    Boženy Němcové 188, 580 01 Havlíčkův Brod
    tel., zázn., fax.: 569 426 070

    8. Domov sv. Magdaleny, Jiřetín pod Jedlovou
    407 56 Jiřetín pod Jedlovou
    tel.: 412 379 211

    9. Domov pro matku a dítě, Karlovy Vary
    Svobodova 348/14, 360 17 Karlovy Vary


    10. Charitní dům pro matky s dětmi, Kroměříž
    Havlíčkova 2995, 727 01 Kroměříž
    tel.: 573 335 528

    11. Charitní domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi, Ostrava-Zábřeh
    Kapitolní 14, 704 00 Ostrava - Zábřeh
    tel.: 596 787 411 fax: 596 621 094

    12. Domov pro matku v tísni, Otrokovice
    Hlavní 1229, 765 02 Otrokovice
    tel.: 577 932 388

    13. Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni,
    Plzeň Čermákova 29, 320 14 Plzeň
    tel.: 377 420 459, 377 423 159

    14. Domov pro matku a dítě, Prachatice
    Sokolovská 408, 224 27 Prachatice
    tel.: 388 310 274

    15. Charitní domov pro matky s dětmi v tísni, Třebíč
    Manž. Curierových 604, 674 01 Třebíč


    16. Charitní domov sv. Alžběty pro matky s děmi, Veselíčko
    Veselíčko 22, 398 42 Veselíčko u Milevska
    tel.: 382 589 108

    17. Charitní domov pro matky s dětmi, Zlín
    Česká 4789, 760 05 Zlín
    tel.: 577 241 352

    18. Domov pro matky v tísni, Znojmo
    Mašovická 10, 669 02 Znojmo
    tel.: 515 220 755 fax: 515 220 768

    19. Dům pro matky s dětmi (pouze matky s dětmi)
    Dvořákova 21, 736 01 Havířov
    tel.: 596 813 342

    20. Azylový dům (ženy a matky s dětmi)
    Čs.arnády 837 bcd, 794 01 Krnov
    tel.: 554 612 296

    21. Azylový dům (ženy a matky s dětmi)
    U nových válcoven 9, 709 00 Ostrava - Mar.Hory
    tel.: 554 612 296

    22. Azylový dům (ženy)
    Mlýnská 25, Brno
    tel.: 543 212 530

    23. Azylový dům (ženy)
    Nákladní 7, 360 05 Karlovy Vary
    tel.: 353 569 179

    24. Azylový dům (ženy)
    Tusarova 60, 170 00 Praha 7
    tel.: 266 710 477

    25. Armáda spásy (ústředí)
    Petržílkova 2565/23, 158 00 Praha 5
    tel./fax: 251 611 229
    http://www.armadaspasy.cz

    Kongregace sester dobrého pastýře-Dům sv. Eufrasie,Ostrava-Ludgeřovice
    Markvartovická 22, 747 14 Ostrava - Ludgeřovice
    tel., fax: 595 052 885


    Diakonie České církve evangelické - provozuje linku důvěry ve všech krizových situacích včetně domácího násilí a azylový dům pro ženy s dětmi v krizové situaci. Adresa pro styk: Belgická 22, Praha 2 120 00, tel.: 222 521 912, http://sos.diakoniecce.cz

    Slezská diakonie - poradna ELPIS - provozuje pobočky ve dvou severomoravských městech v Karviné a v Havířově.
    V Havířově se klientky mohou obracet na: tel./fax 596 812 764, e-mail: elpis_ha@quick.cz, adresa: Opletalova 4, PSČ 736 01, poradna má otevřeno v pondělí a ve středu: 8.00 - 16.00, v pátek 8.00 - 12.00, v úterý a ve čtvrtek od 8.00 do 15.00 - pouze pro předem objednané
    Karviná - adresa: Fryštátská 168, PSČ 733 01, tel.: 596 323 032, fax: 596 323 031 - provoz poradny je stejný jako v Havířově.

    Násilí na dětech
    Linka bezpečí, Nadace Naše dítě - anonymní poradenství 24 hodin, odborné poradenství a terapie v Krizovém centru po předchozí dohodě, krátkodobá krizová lůžka - Adresa: Ústavní 91/95, Praha 8, 181 00, tel.: 800/155 555, www.nasedite.cz rodičovská linka: 283 852 222, krizové centrum pro děti a mládež: 233 544 117 lb@linkabezpeci.cz

    Linka důvěry Dětského krizového centra - V Zápolí 1250/21, Praha 4, 140 00, tel./fax: 241 480 511, NON-STOP telefon Linky důvěry: 241 484 149 provozuje i internetovou linku důvěry na e-mail adrese: dkc@ditekrize.cz, další informace o nabídce pomoci pro klienty lze získat na: www.ditekrize.cz
    Růžová linka - poradenství pro děti v krizi - provozuje Čs. společnost na ochranu dětí při 3. lékařské fakultě UK - tel. 272 736 263, Adresa: Ruská 87, Praha 10, 100 00

    Uvedená pracoviště jsou schopna zajistit kontakty na místní odborníky na území Čech.

    Centrum rodinné terapie, Dětská psychiatrická klinika FN Motol, V úvalu 84, 150 06 Praha 5 tel. 224 433 478

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:12:46
  16. [53] xenie [*]

    A teď něco konkrétního :

    PORADNY BÍLÉHO KRUHU BEZPEČÍ V ČESKÉ REPUBLICE

    Praha :
    Duškova 20, 150 00 Praha 5
    úterý, středa: 17-20 hodin
    čtvrtek: pro objednané 18-20 hodin
    tel.: 25731 7100
    fax : 25731 7110

    Olomouc :
    Na vozovce 26, 770 00 Olomouc
    každé úterý: 16-18 hodin
    tel: 685416 533

    Ostrava :
    Husova 7, 702 00 Ostrava
    každé úterý: 17-19 hodin
    tel./fax: 696115 822, linka 182

    Brno :
    Slovinská 41, 612 00 Brno - Královo Pole
    každé úterý: 17-19.30 hodin
    tel.: 54121 8122

    Plzeň :
    Americká 42, 301 35 Plzeň
    (v budově Právnické fakulty ZČU)
    každé úterý: 16-18 hodin
    tel.: 019 / 718 41 74
    Pardubice :
    Pospíšilovo nám. 1693, 530 03 Pardubice 3
    každé úterý: 17-19 hodin
    tel.: 040 / 6265 264

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:10:09
  17. avatar
    [52] ad.astra [*]

    medved:když tedy nejsou normální, jaké teda jsou??
    Co takhle pud sebezáchovy, proč to asi dělají? protože jim strach nedovolí otevřeně něco podniknout, potřebují návod, jak na to, proto snad nemusím o nich říkat, že nejsou neormální...

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:06:14
  18. avatar
    [51] ad.astra [*]

    Toniniella: přesně tak, právě tohle jsem popsala vedle, obět nepotřebuje slyšet, že si za to může sama, to ji ostatně říká ten její tyran pořád, proč by ji jinak bil, jedině proto¨, že si to zaslouží?? Tak to né, potřebuje ukázat cestu, jak má postupovat, třeba krůček po krůčku a vymanit se z tohoto vztahu. Rozhodně nedělat krůčky k usmíření, protože tím mu dá za pravdu, že ona je ta špatná. Napište sem vy ženy, které jste tyranii zvládly a dokázaly odejít, jak jste to udělaly.... tomu říkám pomoc!!

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:04:02
  19. avatar
    [50] medved [*]

    Toniniella: tyrani si nezaslouzi NIKDO...to je snad bez debat...a podle me ty zeny NEJSOU normalni...protoze kdyby byly, tak by si to nemohly nechat libit...potrebuji pomoc, aby se normalnima staly
    a jinak ja se nezlobim, to by tak jeste schazelo, abych se rozcilovala nad zenouin vim, ze Jenny je fajn holka, ktere se bohuzel tohle tema osobne tyka a proto je takova citliva...nicmene ani tak nema pravo psat takove prispevky, coz jsem ji taky soukromne napsala

    superkarma: 0 21.04.2004, 16:00:48
  20. avatar
    [49] Toniniella [*]

    medved: Medi, tak se nezlob, Jenny má teď fakt dost problémů. nemusíš odcházet a nikdo nechce, abys klepala obětem po zádech a litovala, naopak! Poradit, říct svůj názor na ŘEŠENÍ, ale neříkej,prosím, že by se Ti to nikdy nemohlo stát. To oběti fakt nepomůže, protože první co ji napadne, že je blbá a neschopná a že ten její diktátor má vlastně pravdu. Oběť potřebuje naopak najít jistotu, že JE normální a že si týrání NEZASLOUŽÍ! Věř, že to všechno není tak jednoduché, jak to vypadá.

    superkarma: 0 21.04.2004, 15:50:16

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [48] SARI [*]

    Julie, jestli něco neuděláš, tak tě stejně jednou zabije a udělají z toho nešťastnou náhodu.Měla jsi možnost, ale nevyužila jsi ji.Teď to bude hodně těžké.A dokud si necháš ubližovat, bude to dělat dál.Rozhodně to chce taky odbornou pomoc. Krizové centrum a tak.Nedávno byl v tv taky pořad na podobné téma, a jedna žena, mimochodem hodně sympatická, 6 týdnů po vysílání spáchala sebevraždu.Bylo mi jí tak strašně líto ...I tobě se to může stát.Vím, že je to peklo na zemi, ale jenom ty to můžeš vyřešit.A na závěr si trochu ulevím:takovej hajzl tady zbytečně dýchá kyslík!!!!

    superkarma: 0 21.04.2004, 15:37:11
  2. avatar
    [47] *Kotě* [*]

    medved: tak se neurážej, ode mě jsi to rozhodně neslyšela... Vždyť se snažím jen normálně debatovat a ukázat ti trochu jiný pohled na věc!

    superkarma: 0 21.04.2004, 15:32:26
  3. avatar
    [46] medved [*]

    *Kotě*: je mi lito, ale uz nemuzu nic psat, protoze Jenny mi vedle vysvetlila, ze tyhle clanky jsou pouze pro postizene a koncime s tim, ze kazdy napise co si mysli...odtedka uz pise jen ten, ktery chce obetem klepat na rameno, utesovat je a rikat jim, jak je hrozne lituje...nehodlam Jenny privodit dalsi zachvat

    superkarma: 0 21.04.2004, 15:25:45
  4. avatar
    [45] *Kotě* [*]

    medved: no jistě... přece píše, že ze začátku byl úžasný, milý, vtipný... pak si ji začal "vychovávat" (to je taky horor a je to buď předstupeň týrání nebo už týrání samotné), říkal jí, jak se má chovat a oblékat, pak jí byl nevěrný a pak ji začal mlátit... zdá se ti to náhlé a nečekané?

    superkarma: 0 21.04.2004, 15:14:52
  5. avatar
    [44] medved [*]

    *Kotě*: a mas dojem , ze vyse popsany pribeh je tebou popsany pripad ? zarlivy, agresivni, chronicky nevernik mi neprijde jako pliziva forma

    superkarma: 0 21.04.2004, 15:06:53
  6. avatar
    [43] Toniniella [*]

    *Kotě*: A nejenom, že jsou to prkotiny, které nestojí za to řešit, ale kolikrát se tyran tváří, jako že je strašně milý a tolerantní a že Ti vlastně pomáhá, abys to příště udělala dobře! Tam je těžko rozpoznat,protože to fakt může být dobrý člověk, který Ti chce pomoct a Ty si vděčná !!! za tu pomoc. A ono je to krok po kroku do ......
    A pak najednou zjistíš, jak tu dneska bylo řečeno - asi jinde - že jsi na něm závislá, že ho nenávidíš a přece ho nemůžeš opustit. Nevím proč, prostě jsi ochotna připustit jakoukoliv vinu na své straně a omluvit ho za cokoliv. Je to záhada, ale těžko říct, jestli je někdo k manipulaci zcela imunní.
    Rozpoznat demagogii není vždycky lehké. Dneska už to snad dokážu, ale trvalo to zatra dlouho!

    superkarma: 0 21.04.2004, 14:58:09
  7. avatar
    [42] *Kotě* [*]

    medved: mně se zdá, že buď to tu bylo nedostatečně zdůrazněno, nebo ty sis to z toho nevybrala, ale hlavní faktor týrání a toho, proč týraná žena tyrana neopustí, je to, že týrání začíná pomalu, pomaličku. Četla jsem toho hodně o domácím násilí a scénář je téměř vždycky stejný. Začne to drobounkými ústrky a útoky na tvé pozice, které ty si třeba ani neuvědomíš, protože ti to přijde tak malicherné, že nestojí za to to řešit. Ale protivník získal kus území, které předtím patřilo tobě. Většinou ty ženy začnou vnímat, že něco není v pořádku, až když už mají totálně narušené sebevědomí a sebehodnocení. Partner jim vnutí, že jeho chování je JEJICH vina. Je to velice rafinovaná psychologická manipulace, která se projevuje pozlehounka pozvolna. Proto je tak těžké si to uvědomit a něco s tím dělat. Takže proto se mi zdá tvůj jednoznačný závěr, že si za to týrané ženy mohou samy, špatný. Často to tak nebývá.

    superkarma: 0 21.04.2004, 14:25:56
  8. avatar
    [41] mamina [*]

    medved: Medy, asi máš v životě velkou kliku, že ses narodila s tou povahou jakou máš. Já si o sobě nikdy nemyslela, že jsem nějaká padavka a bulinka, ale stalo se mi před několika lety, že jsem se v práci stala obětí šikany. Je to sice úplně jiného, ale přeci stejné….Můj kolega a přítel, najednou začal přesvědčovat naše okolí i mě že jsem úplně k ničemu. Takové malé krůčky, kterých si ani nevšimneš…prostě odmávneš rukou…řekneš si ten chlap má asi PMS. Takový člověk po minikrůčcích zabírá tvoje místo, až ti už žádné nezbyle a pak začne tanec svatýho Víta! On měl a má nějak vrozeně zmáknutou psychologii, a snad proto intuitivně ví jak na to… Po nějaké době, a podle mě dost dlouhé, jsem nevěděla která bije….Připadala jsem si jako zahnaná do kouta, a vždycky když jsem chtěla dělat svou práci, nebo prostě něco jiného, tak jako bych dostala přes držku a zahnal mě zpět. A to mne ani fyzicky nenapadl, když nepočítám jeden takový útok ve výtahu. Zvenčí to vypadalo, že jsem to já, kdo působí ty problémy, kdo nic nedělá a jen on chudák sám dře… a v tý době už dřel za čtyři lidi, chudák. A abych nezapomněla, nebyla jsem žádný nezkušený zajoch, v tý době mi táhlo na čtyřicítku :o))
    Medy ty zřejmě víš hned jak se věci mají, já už taky, ale byla to sakra draze zaplacená zkušenost. Tak bych nikdy neodsuzovala tyto ženy, protože ony to znají na vlastní kůži jaké to je, když jim někdo „sebere duši“. V té době, když žijí s tyranem většinou žádnou nemají, a ten zbytek se strachuje „co zas bude“.
    A co se mne osobně a fyzického násilí týká, to by stačila první facka…nebo něco. Už nikdy bych nemohla věřit té ruce. Nikdy bych si nebyla jistá, jestli mne chce zbít nebo hladit…to by skončilo rychle....velmi rychle

    superkarma: 0 21.04.2004, 13:55:44
  9. avatar
    [40] medved [*]

    *Kotě*: nesmiritelna...to je hodne silne slovo...osobne se me to NASTESTI netyka,
    myslim, ze je super, ze se o tom mluvi a pise a ze ty zeny, kterych se to tyka si toho treba vsimnou a treba si vsimnou, ze to co se deje u nich doma neni normalni a ze se to da nejak resit...ale pres to prese vsechno NECHAPU jak je mozne, ze se nekdo dostane tak daleko a nemuzu se zbavit pocitu, ze naproste vetsine pripadu se dalo zabranit v prvopocatku tim, ze se nastavi jasne mantinely, za ktere ten vztah nesmi zajit...jinak receno, ze si za to kazdy v podstate muze sam ...coz ovsem neznamena, ze jim nefandim, aby se vymanili, ze si myslim, ze pomoc moc potrebuji atd...neco jako fetak...taky zacal sam ze svobodne vule, ale bez pomoci se z toho nedostane

    superkarma: 0 21.04.2004, 13:55:34
  10. avatar
    [39] *Kotě* [*]

    medved: proč jsi vůči týraným ženám tak nesmiřitelná? Všímám si toho celou dobu. Tebe se to nějak osobně dotýká?

    superkarma: 0 21.04.2004, 13:49:50
  11. avatar
    [38] zlato [*]

    Xena: Myslim,ze v tomto pripade je ta organizace nejlepsim resenim.Policie neni na pravem miste.

    superkarma: 0 21.04.2004, 13:31:46
  12. avatar
    [37] medved [*]

    Monas: myslim, ze nedostatkem sebevedomi trpi v CR kde kdo...ale tohle uz neni o sebevedomi, ale o totalnim upadku jakekoliv soudnosti...na to, abych vedela, ze muj partner me nesmi triskat a ponizovat nepotrubuju zadne sebevedomi, na to staci obycejny selsky rozum...nebo julie nema ani ten ?

    superkarma: 0 21.04.2004, 13:18:12
  13. avatar
    [33] mamina [*]

    Při první facce, bych ho umlátila litinovou pánví ... to není ze mě, ale citát kámošky, která si taky prošla soukromým peklem s jedním slušňákem

    superkarma: 0 21.04.2004, 11:55:13
  14. avatar
    [28] marta-b [*]

    Chudinka Julie, takových žen je mi vážně líto. Nemůže se přeci nechat takhle trápit a týrat. Taky bych byla pro, aby jí pomohl Roman, který už jí jednou přeci důvěřoval a miloval ji. Třeba by to pochopil a pomohl jí. Možná by se spolu ale museli odstěhovat někam daleko, začít znovu a v klidu. Nechápu taky matku, která dokáže bít svoji dceru . Neumim si to vůbec ani představit. Julie, udělej něco se svým životem, takhle to přeci není k žití ... přeju moc štěstí a držim palce.

    superkarma: 0 21.04.2004, 10:29:42
  15. avatar
    [27] Lentilka [*]

    Brr, otresny pripad, proc se takovy haj...e vubec rodi? Vubec nevi,co bych v takove situaci delala, a Julii se nedivim,ze ma panickou hruzu cokoliv podniknout. S nasi policii? Kde jsou vetsinou sami chlapi a mysli se, ze kazda zenska je hysterka co prehani ?

    superkarma: 0 21.04.2004, 10:22:49
  16. [26] xenie [*]

    také nechápu proč nevyužila šance být s Romanem...?

    superkarma: 0 21.04.2004, 10:19:50
  17. avatar
    [25] medved [*]

    nechapu
    myslim, ze popsany pribeh je presne ten pripad, kdy si reknu, ze si ta zena za to muze sama...julii se omlouvam, ale nemuzu si pomoct
    myslim, ze snad sama musi vedet, ze ten vztah neni v poradku, ze potrebuje pomoc (psychologa minimalne), Alex je pripad pro kriminal, ale kdyz ho bude stale omlouvat a tolerovat, tak se max Julie dostane do blazince

    superkarma: 0 21.04.2004, 10:09:35
  18. avatar
    [22] Ijka [*]

    Problém je v tom,že Julie je zvyklá už od dětství na rány.V dětství se taky nemohla bránit,nenaučila se vážit si sebe.Takže život s fackama se jí zdál být normou.A teď,když si uvědomila,že takový život není to pravé ořechové,neví jak z toho.Proč se asi Alex rozešel s tou Lídou?Protože netrpěla ty jeho nálady.Oni ti psychopati si vybírají ženy,které se dají ovládat,ponižovat,které nemají žádné sebevědomí.Obdivuji každou takovou,která se vzepře a odejde.Je k tomu zapotřebí hodně síly

    superkarma: 0 21.04.2004, 09:27:43
  19. [19] xenie [*]

    nohy na ramena, najít práci s bydlením v jiném městě by bylo první co bych zkusila (třeba hotely a pod.)

    superkarma: 0 21.04.2004, 09:22:25
  20. avatar
    [18] sarobrouk [*]

    Kdo uteče vyhraje.

    superkarma: 0 21.04.2004, 09:15:47
  21. avatar
    [16] pohodarka [*]

    tady je fakt jenom jedna mozna rada. a ackoliv to vetsina z nas vidi jen zvenku, tak utikej, vem nohy na ramena a bez rychle pryc!!!
    melas to udelat uz s Romanem, ale to je ted uz jedno, proste prchej!!!

    superkarma: 0 21.04.2004, 08:54:58
  22. avatar
    [14] Kelly [*]

    Julčo, musíš začít uvažovat tak, jako on - podle a vypočítavě.
    Už tu taková rada jednou byla a já bych to tak asi udělala.
    Našla bych si na druhém konci republiky - někde na horách - práci i s ubytováním a ze dne na den bych zmizela. Nevěřím, že by si Tě jen tak našel. Zas tak jednoduché to není. A přes právníka bych řešila situaci (finanční, popř. rozvod - pokud jste manželé). Pokud nechceš skončit s kudlou v žebrech, tak jednej - ten magor si na Tobě uskutečňuje své sadistické choutky!
    Přeji hodně síly a

    superkarma: 0 21.04.2004, 08:48:30
  23. avatar
    [13] Žábina [*]

    to nemáš žádné kamarády známé kam bys šla na nějakou dobu? a kdo by ti pomohl ?
    budeš raději čekat, až tě jednou umlátí k smrti? nebo až tě tu nabitou pistoli místo ke kolenu přiloží k hlavě ?

    superkarma: 0 21.04.2004, 08:48:19
  24. avatar
    [10] Toniniella [*]

    Víš Julie, všechno, co Ti můžeme říct my, je jenom pohled zvenku. Nemám nikomu za zlé, že nechápe, jak se tohle může stát, co život to originál a já bych zas třeba nepochopila jejich život.
    V každém případě, i když jsi velmi unavená a máš snahu spíš rezignovat, to, že píšeš o svém životě znamená, že ještě nejsi zcela na dně. Proto vyhlededej odborníky!!! Okamžitě!!!
    My Ti můžeme radit jakkoliv, to, co žije vedle Tebe,je psychopat a tam jsou jakékoliv vzorce chování mimo realitu. Zabít ho je sice dost jednoznačné řešení, ale asi bych ho nedoporučila.
    To není vztah, kde jeden zkusí a druhý nepovolí. Psychopat je prostě nemocný člověk a tam standardní řešení selhává.
    Strach je opravdu nejdominantnější determinantou v našem životě, ale zkus se začít bránit systematicky s odbornou péčí. Získáš pocit zázemí a možnosti akutně někam utéct. To není v první fázi k zahození.

    superkarma: 0 21.04.2004, 07:37:12
  25. avatar
    [9] Dudlajlama [*]

    Mila Julie, tak Alex by se vedle me musel bat usnout, protoze bych ho ve stresu ve spanku vzala necim po palici. Zda se, ze nemate deti, takze bych rozhodne radsi byla treba i v kriminale za zabiti v sebeobrane (kdo by dokazal, ze jsem se nebranila?), nez pod plachetkou na patologii.

    superkarma: 0 21.04.2004, 04:16:57
  26. avatar
    [8] jasmina [*]

    Tak tady opravdu jde o zivot.
    Tahle historka mi pripomela pribeh jedne me kamaradky. Chodila s psychopatem. Nahodou se dozvedela, ze pri jednom jeho vystupu zabil svoji prvni manzelku.
    Kamosla vzala nohy na ramena a utekla nejdal jak mohla. od te doby ho nastesti nevidela.

    UTEC!!!!!

    superkarma: 0 21.04.2004, 01:53:41
  27. avatar
    [4] Vivian [*]

    PRYČ od něj, od hajzla. Tady jde přece o život
    Bohužel si uvědomuju, že Julie uvažuje úplně jinak než my, sebevědomé ženy, které podobné problémy znají pouze z vyprávění a "přesně vědí, jak by se zachovaly"... přesto bych Julii přála (nic jiného, myslím, dělat nemůžu), aby v sobě sebrala poslední kousky svého sebevědomí, svého do prachu zadupaného pudu sebezáchovy, a svých sil, a utekla od něho pryč.
    Protože tenhle život se prostě nezmění, pokud ona sama pro to nic neudělá. Buď ji dříve nebo později zabije ten sráč, se kterým žije, a nebo se zabije sama, aby "unikla utrpení".

    Pokud bude mít štěstí (snad bude, snad dobří lidé ještě nevymřeli), najde na nějaký čas útočiště v azyláku (hlavně někde hodně daleko od toho šmejda). Pak by si třeba mohla najít práci s ubytovnou... a časem začít žít normálním životem, najít si přátele...
    Na jejím místě bych se určitě obrátila i na lékaře a pak i na policii. Ale chápu, že ona tohle nejspíš nikdy neudělá.
    Jenže všechno je JEN na ní. To by si měla uvědomit. Pokud chce pomocnou ruku, musí se pro ni taky aspoň trošku natáhnout. Nesedět, nefňukat, konat. No jasně, říká se to snadno... ale co jinýho se na tohle asi tak dá říct???

    superkarma: 0 21.04.2004, 00:58:09
  28. avatar
    [3] brouk [*]

    Julie utíkej co ti nohy stačí. Držím palečky aby to dobře dopadlo

    superkarma: 0 21.04.2004, 00:41:24
  29. avatar
    [2] kubikm [*]

    to je jeden z těch případů, kdy je žena zcela bezmocná...ať udělá, co udělá, nakonec bude škodná ona, a bojím se, že jde skutečně o život....

    superkarma: 0 21.04.2004, 00:24:02
  30. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Proboha, mě úplně mrazí... nějak nemám slov...

    Nevím, jestli je rozhodnutí Julie partnera neudat správné nebo ne - ale rozhodně by měla od něj utéct! Co nejdál! Zrovna včera tu bylo tolik článků o azylových domech - já bych neváhala...

    superkarma: 0 21.04.2004, 00:16:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme