Reklama

Shodou náhod přinášíme aktuální téma, neboť se právě rozhoduje, zda delfíni (nikoliv divocí, ale právě ti cirkusáčtí, o kterých se píše v článku), „připlují“, či „nepřiplují“ do Prahy...

Delfíny miluju od dětství, může za to maminka (asi je taky miluje), a tak jsem si letos splnila konečně svůj sen, plavat s nimi v bazénu, neboť vloni na Mauriciu jsem to v zátoce nezvládla (bojím se hloubek) a z člunu neseskočila. Raději jsem je lovila objektivem, což byl též adrenalin - pohybují se totiž neuvěřitelně rychle.

Kdysi na Kubě už jsme za nimi též měli zamířeno, ale díky vysokým vlnám byl zájezd zrušen. Teď nastala nová příležitost a já se jí nemínila vzdát!

Přijeli jsme taxíkem k aquaparku a na úvod shlédli lachtaní show.

plav

Potom jsem se vyfotila s jedním z nich jako jediná dospělá mezi dětičkami (ale neodolala jsem). Působil staře a otráveně (zřejmě proto, že se musí permanentně objímat s turisty):

voda

Konečně nastal dlouho očekávaný zážitek. Nevím proč, ale vždy jsem si plavání s delfíny představovala úplně jinak. Čekala jsem jakousi zátoku - velký prostor, síť, či cosi podobného, navazující na moře (možná jsem viděla v nějakém filmu?). A tady jsme viděli pouze dva okrouhlé bazény s tribunami okolo, které vypadaly menší než ty naše hotelové. A ihned nás rozdělili: ti, co se nekoupou (můj přítel to nemusel), vlevo, a ti, co ano, vpravo. Vyfasovali jsme vestu a na pokyn organizátorů se posadili na tribunu.

delfin

Já, tradičně jediná Evropanka mezi samými Latinoameričany. Drezér delfínů začal s velmi vážným výrazem s přednáškou, samozřejmě ve španělštině. Propadla jsem strachu, že bez informací zřejmě akci nezvládnu, a přihlásila jsem se, že tuto řeč neumím. Nastal šum, a nakonec se objevila nějaká dívka, která mi začala zákazy a příkazy tlumočit do angličtiny. Můj tlumočník ke mně nesměl, seděl na druhé straně „manéže“ a já si uvědomila, že delfíny či jiná zvířátka jsme na hodinách angličtiny fakt nebrali. Rozuměla jsem stěží asi tak každý druhý pokyn. Strach, že něco zvořu, vzrostl, zvláště když se přednášející začal tvářit hodně přísně. Nakonec jsem pochopila, že nemám strkat delfínovi prsty do očí a další blbiny, které by mě opravdu nenapadly dělat ani ve snu. Ale úplně klidná jsem nebyla, co když mě delfíni utopí?

Poté jsem pochopila, že jde o jeden velký přesně řízený business. Než jsme vskočili do bazénu, museli jsme radostně mávat do objektivu fotografa (erárního - ten „můj“ nesměl na „plac“). Vzápětí bylo jasné, že se stáváme vlastně artisty v rámci přísně řízeného programu, což mi coby hééérečce zas až tolik nevadilo, a tak jsem se předváděla, stejně jako delfíni (tedy ve svých možnostech - skoky nad vodu jsem raději ani nezkoušela).
Nejdříve jsme si delfíny mlaskáním k sobě přivolali, poté hladili:

delfin

A také líbali:

delfin

Posléze nás naučili, jak dokázat zvuky a pokyny delfína „postavit“:

delfin

A nakonec jsme měli za úkol zastavit si svého delfína, zachytit se jeho ploutve a nechat se táhnout:

delfin

Jako hvězda programu se zrovna netvářím - měla jsem co dělat, abych úkol zvládla. Nicméně základy drezury delfínů jsme všichni zvládli na jedničku, včetně mě, nejstarší uchazečky.

Nakonec se delfíni ujali show samostatně. Nás rozestavěli po okruhu bazénu a dali nám za úkol jim tleskat.

delfin

Bohužel jsem nenašla fotku, kdy delfíni v závěrečném defilé lítají 5 metrů nad bazénem, jen video, ale určitě to znáte z filmů. Přiznám se, že pocity jsem měla rozporuplné. Na jednu stranu jsem si užila oblíbených zvířat, na druhou jsem si nebyla jista, zda by jim nebylo lépe v moři.

Co si o podobných atrakcích myslíte a jste pro, či proti, aby se delfíní show předváděla i v Praze? Myslíte, že se delfíni předvádějí rádi, stejně jako se to říká o cirkusových zvířatech? Jde, či nejde při jejich IQ o týrání?

Předešlý díl: