Bulvár

Můj táta je závislák

 

Já mám ke kouření veliký odpor. Ne že bych sama nikdy cigaretu neokusila, ale bylo to jen ze zvědavosti na základce. Když jsme byli na školním výletě, dost vhodná příležitost vyzkoušet zakázané, ale nijak moc mi to nechutnalo, a tak jsem s tím ani nepokračovala.
Začalo se mi to časem až hnusit, protože moji oba rodiče kouří. Mamča ani ne tolik, sice si nedá kafčo bez cigarety, ale nemusí, hned jak ráno vyskočí z postele, zapalovat cigaretu. Byla i doba, že nekouřila vůbec, ale pak si k tomu kafíčku přece jen začala dávat. Zato můj táta, toho snad bez cigarety ani nevidím. Stačí mu jedna sirka ráno a pak zapaluje jednu cigaretu o druhou. A já to nesnáším, bylo to také hlavní příčinou sporů, když jsem ještě bydlela s nimi. Jediné, co jsem vybojovala bylo, že se přestalo kouřit v obýváku a kouřilo se jen v kuchyni, ale stejně... Teď zaplať pánu bohu bydlím už sama, tedy s přítelem, a máme nekuřáckou domácnost.

Nejvíce mi vadilo, že kouřil taťka hned ráno. Oba jsme tzv. skřivani, že nevydržíme ráno dlouho spát. A tak o víkendech, kdy ostatní ještě pochrupovali, jsme se sešli s tátou v kuchyni na snídani a on hnedka pálil jednu za druhou. Já se vždy sebrala a šla se raději najíst do obýváku, ale co když jsme měli návštěvu. Sestra s manželem často jezdili na víkend k našim, a tak švagr spal v obýváku. Tak jsem neměla kam jít, ještěže jsem alespoň v létě mohla jít hned ven a ona zase taková snídaně na terase není špatná. Ale to čoudění mě fakt rozčilovalo.
Odporné bylo, když kouřil na záchodě. Mají záchod bez okýnka, takže se tam nedalo ani vyvětrat a já když jsem šla po něm, připadala jsem si jako v plynové komoře. A to jsem mu nemohla nikdy vysvětlit, jaké to pro mě je. V tom je táta dost sobecký. Naštěstí se trošku umoudřil, když se sestře narodila dcerka, jezdí stále ob víkend k našim, a to na celý víkend. Naši se zařekli, že tam kouřit v té době nebudou, a skutečně chodí ven a nebo do dílničky, kde si táta udělal takovou malou „trucovnu" a chodí tam. Nikdy ani neuvažoval, že by přestal kouřit, natož aby to zkoušel. Vím, že to jde přestat, sice nemám vlastní zkušenosti, ale můj bratr i švagr to dokázali, a to kouřili dost. Ale u závisláka, jako je táta, to nehrozí.
Myslím, že ho k tomu donutí jednou zdravotní problémy. Jako u dědy, ten kouřil 1-2 krabičky denně a až po 2. nebo 3. infarktu přestal ze dne na den. Až to ho donutilo. Tak to bohužel bude i s naším tátou, nepřeji mu nic zlého, a tak jen doufám, že to pro něho nebude mít tragické následky. Já mimochodem nemám ráda ani moc zakouřené hospody, a když jsem někde na zábavě nebo na plese, tak mě z toho vždy pálí oči a jsem toho tak nadýchaná, že si sama připadám, jako bych vyhulila 20. Jenže bohužel pasivnímu kouření se vyhnout nedá. Takže alespoň my dva s přítelem nekouříme a máme doma pěkně čistý vzduch. :-)

Hezký den bez kouře Lenka


Milá Lenko,
já vím, je to těžké, rodiče nás neposlouchají

   
23.02.2007 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] AJENKA [*]

    Mí rodiče to měli "snažší", protože jsme se sestrou od 15 let mohli kouřit doma s nimi a tudíž jsme "NEPRUDILI". Ale ty jsi teda musela v kuřácké domácnosti trpět. KUŘÁCI JSOU ČASTO BEZOHLEDNÍ...TAKY JSEM BYLA!!!

    superkarma: 0 23.02.2007, 14:16:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme