Bulvár

Můj táta byl i máma

Milá redakce,

velmi mě zaujalo dnešní téma. Zatím jsem nikdy nereagovala, ale slovo TÁTA ve mně vyvolává mnoho pocitů, vzpomínek - vlastně celý můj život do  mých 22 let.

Spisovatelka jsem nikdy moc nebyla, tak budu asi stručná, ale možná se budu díky vzpomínkám rozepisovat.

Táta - je pro mě i slovem máma. Člověk, který byl donucen se starat o své dvě dcery, které mu zbyly, když se rozvedl se svojí ženou. Dcery, které byly na boj se životem ještě dost malé, a tak mu nezbylo, než je prostrkat do reality už v jejich nízkém věku. Táta, to je člověk, který byl donucen naučit se vařit, prát, kontrolovat úkoly, ale také pofoukat bolístku a poradit s trápením. Táta, který musel svým hokám radit s klukama, kteří jim oblbovali hlavu. Táta, který uměl být velmi přísný a tvrdý, ale tyto vlastnosti jsem pochopila, až když jsem se stala sama mámou. Táta, který se snažil ze všich sil dát těm svým cácorkám do života co nejvíce.

Povedlo se mu to. Přes všechny milé i nemilé schvilky se z nás stali velcí kamarádi. Sestry syn se mohl radovat z jeho lásky, z jeho vášní k rybám a houbám. Já, ta mladší, jsem se vždy těšila, že i toto zažijí mé děti. Bohužel osud zasáhl jinak, než já chtěla - opět realita. Táta nám začal umírat pod rukama. Stihl mě však ještě odvést k oltáři, a za to jsem šťastná. Přesto moc mě bolí, že už nestihl mé dva kluky. Vždy si přál mít kluky a díky nám by se mu to splnilo. Vím, že by byl šťastný a byl by tím nejleším dědou. Takovým dědou, který mým dětem chybí, dědou, který by už nemusel vařit, prát a uklízet, ale dědou, který by si s nimi hrál, blbnul a vkládal by do nich ideu, o které vždy mluvit.

Co říct závěrem. Mně táta dal, co mohl, jsem mu za to vděčná a pro mě to je opravdu Táta s velkým T. Určitě mě jeho vztah ovlivnil tak, že jsem si našla manžela jemu velmi podobného. Ne vzhledově, ale povahově. Jen škoda, že mu to už nemůžu říct.

Snad jsem v těchto pár řádcích odpověděla na všechny vaše otázky.

Příjemný zbytek dne
přeje Veronika


Děkujeme za nádherný a výstižný příspěvek.

Takovéhu tátu Vám může leckterá dívka jen závidět... Vždycky je bolestné ztratit tak blízkého člověka. Ale vzpomínky nám naštěstí zůstanou. A především zůstane vliv, který na nás měl.

Jaký je nebo byl Váš táta, ženy-in? Byl to taky táta s velkým T? Neby byste ho radši ani nepoznaly? Podělte se s námi o své zážitky a pocity na redakce@zena-in.cz!

   
19.10.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [7] vewa [*]

    děkuji vám všem za odpovědi. až dne jsem náhodou opět narazila na svůj článek. Moc se na tomto severu nevyznám, tak se tu hůř orientuji. těší mě vaše slova

    superkarma: 0 24.10.2006, 15:57:18
  2. avatar
    [6] átéčko [*]

    superkarma: 0 19.10.2006, 12:08:12
  3. avatar
    [5] chrpa [*]

    To je pěkné, taky jsi mě dojala k slzám

    superkarma: 0 19.10.2006, 11:28:29
  4. avatar
    [3] arjev [*]

    Škoda dobrých lidí,že umírají brzy.Můj tatínek měl zlaté srdce i ruce.Vzpomínky zůstávají a ty si nesmíme nechat vzít.Jsou lepší než fotky.

    superkarma: 0 19.10.2006, 10:03:57
  5. avatar
    [2] RenataF [*]

    Pěkný článek, měla jsi moc velké štěstí, že jsi měla takového tátu. Škoda, že dobří lidé odchází ze života tak brzo ...

    superkarma: 0 19.10.2006, 09:52:06
  6. avatar
    [1] xjannickax [*]

    jeje to mě dojalo úplně k slzám..moc krásné..

    superkarma: 0 19.10.2006, 09:42:19

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme