Reklama

Štěpán (11) byl od narození aktivní a bystré dítě. Brzy se naučil mluvit, miloval hudbu, sportoval. Rodiče by ani ve snu nenapadlo, že už brzy bude muset bojovat o svůj sluch.

„Problémy se sluchem jsme začali registrovat v jeho pěti letech. Komolil slova víc než ostatní děti ve školce. Z logopedie nás poslali na první vyšetření na ORL. Tady jsme poprvé vyslechli možnou diagnózu špatného sluchu,“ vypráví Štěpánova maminka Zuzana s tím, že možnou příčinou nedoslýchavosti byly nosní mandle. A tak chlapec podstoupil jejich odstranění. Kýžený výsledek se však nedostavil.

Prý nechce být rušen

„Následovala série dalších vyšetření na foniatrii a ORL, ale vždy se závěrem, že syn slyší dobře. Jen „občasnou“ nedoslýchavostí maskuje svoji roztěkanost a to, že nechce být rušen. Prostě že chce mít svůj klid. Nám to ale nedalo a syna jsme neustále pozorovali a porovnávali s jeho vrstevníky,“ pokračuje Štěpánova maminka, která si nakonec vyžádala důkladnější vyšetření v brněnské nemocnici.

Přišlo zdrcující zjištění

„Hned po prvním provedeném audiogramu nám lékařka sdělila, že syn téměř neslyší. A tak jsme s ním začali navštěvovat foniatrii,“ vzpomíná Zuzana. Jenže sluch jejího syna se i nadále zhoršoval. „Změna k horšímu byla patrná vždy po prodělaném virovém onemocnění, po každé rýmě. V osmi letech přestal slyšet na pravé ucho, takže od té doby nosil naslouchátko jen na levém. Jenže na to přestal o dva roky později slyšet také. A nepomohla mu ani kortikoidová léčba. To zjištění bylo pro nás všechny zdrcující,“ přiznává.

stepan2

Šancí byla operace

Jedinou šanci bylo zavedení kochleárního implantátu. „Nezaváhali jsme ani minutu. Život bez sluchu byl pro nás a hlavně pro syna nepředstavitelný,“ svěřuje se Zuzana. Operace naštěstí proběhla v pořádku, a tak o dva měsíce později už mohla jít se synem na první nastavení kochlíku, jak implantát familiárně nazývají.

„Výsledek byl nad očekávání. Syn slyšel a začal hned i komunikovat. Jenže se mu zdál poslech divný, jiný než s naslouchátky. Vysvětlili jsme mu, že se vše dalším nastavováním postupně upraví, ale on doma procesor přesto vypnul a nechtěl si jej znovu nasadit. Naštěstí si to už navečer rozmyslel a kochlík průběžně testoval, až se s ním třetí den zcela sžil. Asi po týdnu už si vzal do ruky housličky a začal hrát,“ usmívá se jeho maminka.

Zpět mezi spolužáky

Po druhém nastavení už Štěpán slyšet mnohem lépe. Mohl rozlišovat sykavky a používat i vysoké tóny na houslích, poslouchat hudbu, telefonovat. Ve škole nepotřeboval pedagogického asistenta a opět se naplno začlenil mezi své spolužáky. Jen na sport, který miluje, musí nosit ragbyovou helmu, aby se nezranil.

Letos byl Štěpánovi práh poslechu potřetí upraven a rozšířen. Po několika letech tak opět slyší zvuky kolem 5dB a rozumí slovům v úrovni kolem 10dB. „S dalším rozšířením palety zvuků se nyní bude muset chvíli srovnávat. K regulaci hlasitosti začal používat dálkový ovladač, který nosí při sobě. Sám si tak určuje, kdy si zvuk zeslabí, zesílí, kdy je pro něj ruch okolí snesitelný a kdy nepříjemný. Ale to, že syn opět slyší a může se radovat ze všeho jako ostatní děti, je pro nás velký dar,“ raduje se Štěpánova maminka.fotostepan

Zdroj foto: MED-EL

Zeptali jsme se odborníka

Jak poznat, že je se sluchem vašeho dítěte vše v pořádku? Na to nám odpověděl MUDr. Břetislav Gál, PhD., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN u sv. Anny a Lékařská fakulta MU v Brně:

„Porucha sluchu je postižení neviditelné, ale velmi závažné. Závažnou sluchovou vadu dítěte odhalí nejčastěji rodiče kolem desátého měsíce věku.

Na poruchu sluchu je zpravidla upozorní opakované opožděné reakce dítěte na rozmanité sluchové podněty mimo jejich zrakovou kontrolu (zvuk hraček, volání, apod.). Pokud dítě opakovaně na zvukové podněty nereaguje (otočením hlavičky, cuknutím, pláčem), je podezření na sluchovou vadu oprávněné.

Je všeobecně známo, že sluch je rozhodující pro vývoj jazyka a řeči, je základním nástrojem pro komunikaci dítěte, a tím i učení. Při déletrvající poruše sluchu je vývoj jazyka a řeči narušený. Výsledkem může být celkové mentální zaostávání dítěte za jeho slyšícími vrstevníky a spolužáky. 

Čím dříve se v životě ztráta sluchu projeví, tím výraznější je její dopad na vývoj dítěte, na jeho psychiku a mentální vývoj. Pokud rodiče zaznamenají indicie poruchy sluchu, měli by se obrátit na kvalifikovaného odborníka.“

Čtěte také: