Bulvár

Můj syn tančil na českou hymnu

Svátky jsem mívala vždycky ráda.

Jako školačka jsem si užívala volna a svobody, o pár let později, jako správná česká žena, jsem je věnovala vychytávání restů doma, ale ten 1. máj byl přece jenom výjimečný.

Já ho prožívala citově, máj je přece lásky čas! Jako dospívající slečna jsem tedy posedávala venku na lavičce, v ruce nenápadně Máchův Máj a přes okraj knížky jsem pozorovala, jestli na to nějaký ten fešák zabere. Nezabral, nezabral, ti chlapi jsou hrozní... už tehdy bylo romantiků jako šafránu a mně nezbylo, než se seznamovat jinak.

Prvomájové průvody na základní škole byly pro mě ve znamení velkého přemýšlení, jak to narafičit, aby člověk nezmrzl. Nesmějte se, ono mohlo být klidně 8 stupňů a my jsme museli nastoupit v kroji! Tj. v bílé tenké košili, modré sukni a na zahřátí byl povolen tak leda pionýrský šátek kolem krku. Řešili jsme to tím, že jsme pod košili pěchovali svetr.

Nevzpomínám si na žádného hrdinu, který by si dovolil přijít se svetrem PŘES pionýrskou košili. Sešikovali nás, dostali jsme mávátka a šli jsme jásat před tribunu. Takže žádné vylomeniny. O tu se postaral později můj syn. Měli jsme děti předškolního věku, já jsem jim slíbila, že se na průvod půjdeme podívat a že tam bude hrát živá hudba. A že se podíváme na tatínka, jak bude pochodovat se svou továrnou a my pak půjdeme s ním.

Děti byly tak natěšené, že jsem jim pomalu nestačila, a tak jsme dorazili na místo dřív, než všechno začalo. Ulice byla jako vymetená, lemovaly ji špalíry uvědomělých občanů, kteří čekali na zahájení průvodu. Postavili jsme se mezi ně. Á - už je to tady, "Kde domov můj?".  S prvními takty československé státní hymny se mi ale syn, který byl vždycky velmi muzikální, vyškubl a utekl mi doprostřed prázdné vozovky. Tam začal divoce tančit.

Měla jsem tři varianty, jak se zachovat: buď na něj ječet, aby se vrátil. Nebo za ním vběhnout, drapnout ho a strhnout zpátky - hezky na očích všem. Anebo dělat, že ke mně nepatří... ano - c) je správně. Když synáček po pár skocích zjistil, že ho nejen nikdo neobdivuje, ale ani nepostrádá, přiběhl k nám a už dál nezlobil. Byl to úžasný trapas. A stejně si myslím, že to nikomu nevadilo, spíš to rozčeřilo prkennou atmosféru.

Po skončení průvodu se šlo na obligátní párky, koupilo se pár balonků a bylo to docela fajn. Na průvod jsme chodili ještě i za dob mé dospělosti, ale tam už to bylo hodně volné. Sešli jsme se, pověřený pracovník zkontroloval účast, odpochodovali jsme pár metrů a pak se zas vypařili. Mašírovat, to se nám nechtělo, protože bylo daleko zábavnější z chodníku kritizovat účastníky průvodu a zjišťovat, kde a s kým kdo dělá:)

Gerda


Děkujeme za pěkný příspěvek :)

S českou hymnou jsem si vzpomněla, jak se nedávno hrál fotbalový zápas Česko - Slovensklo. Nejdřív se hrála hymna hostů - česká, a pak slovenská. Až na to, že ve slovenské bylo o sloku víc, to bylo úžasně sentimentální. A světe div se, co jsem viděla, zpívali všichni, Češi i Slováci, obě hymny...

Jaké jsou Vaše zážitky ze státních svátků? Napište nám o nich na redakce@zena-in.cz!

   
27.09.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [3] Anai [*]

    PS: Klečeli = rodiče!

    superkarma: 0 27.09.2006, 14:13:45
  2. [2] Anai [*]

    Průvody a socialistické nařízené vítání Remků apod. akce jsem nesnášela, stejně tak jako pionýrský šátek. Jednou, asi v 15 letech, jsem na něčem takovém ztratila vědomí a od té doby jsem byla "osvobozena" ! Byla jsem buřič v tomhle směru od první třídy: babička mě protisocialisticky naočkovala v mladém věku (vyprávěnky o idylce mezi válkami) a já pak dělala problémy. Jednou přede mnou skoro klečeli na kolenou a prosili, abych byla rozumná. Bylo mi asi 9 a prohlásila jsem ve škole, že nechci být pionýrka. Průšvih! Otec tehdy slavný zpěvák, zrovna začínal kariéru i v Německu.... no, chápu...

    superkarma: 0 27.09.2006, 13:59:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme