Která matka nechce pro své dítě jen to nejlepší? Myslím, že každá z nás sní o tom, že se její dítě bude mít dobře, bude mít dobré vzdělání, dobrou rodinu...

 

Přesto že jsem i já chtěla pro svého syna to nejlepší, držela jsem se  názoru, že pokud dítě vyroste v dospělého a slušného člověka, mají se rodiče držet stranou - a to i přes to, že se sny rodičů rozplynou jak letní opar nad městem.

 

Věřte, že jsem Milanovi nijak budoucnost neplánovala. Manžel ho sice stále nutil na studia, ale já si myslela (a myslím dodnes), že děti se mají nasměrovat na tu správnou cestu, ale rozhodně se nemají do ničeho nutit.

 

Ach, kolikrát já se jen s mužem kvůli tomu hádala! On je takový starý paličák a vše musí být po jeho. Když nám Milánek oznámil, že studovat nechce a nepůjde, bylo doma hotové peklo. Tehdy jsem myslela, že muž snad syna i vyhodí z domu. Situace se naštěstí brzy uklidnila a já tenkrát manželovi stále dokola a dokola říkala, ať to dítě nechá žít, ať mu stále nevnucuje své představy a sny.

 

Dnes jsem však sama v situaci, kdy bych synovi nejraději mluvila do života od rána do noci... Milan si totiž našel ženu, která je rozvedená a má dvouleté dítě.

Vím, že to není žádná katastrofa, ale mě to i tak trápí. Nevím, jestli to dokážu přesně popsat, ale zkrátka jsem se těšila na to, jak si Milan najde svobodné děvče, bude mít krásnou veselku... Těšila jsem se na první vnoučátko...

 

Ta žena, se kterou Milan chodí, chce malou, nenápadnou svatbu, a co víc, hrozně se bojím toho, že když už má jedno dítě z prvního manželství, nebude chtít další. (Jednou totiž něco takového nenápadně naznačila).

V noci nespím a stále na to dokola myslím. Mám obavy, že si Milan zkazí život, a bojím se, že nikdy nebudu mít vlastní vnoučátko.

 

Několikrát jsem s Milanem o tom mluvila, ale pokaždé mi řekl, že Ivetu miluje a že si dělám zbytečné obavy. Když jsem se na to samé ptala Ivety, jen se zasmála a řekla, že až čas ukáže, jak se věci budou mít.

Nevím, jak si její odpověď mám vyložit, ale každopádně mě nijak neuklidnila.

 

S Milanem není žádná řeč a myslím, že si vůbec neuvědomuje, co se mi honí hlavou.

Možná jsem sobec, ale Milan je mé jediné dítě a je tudíž jasné, že chci pro něj jen to nejlepší. Vím, že se ne vždy rodičům plní sny o jejich dětech, svatbu bych oželela, ale to, že bych nikdy neměla vlastní vnoučátko, to by mě opravdu mrzelo. Moc mrzelo...

 

S pozdravem

 

 

Reklama