a nikdo ve škole to neřeší. Píše naše čtenářka Libuše a přikládá ukázky rukopisů. Na jednom je jejím rukopisem napsaný pozdrav pro vás, na druhém písmo strýčka (nar. 1912) - nějaké info z cesty (60. léta). Třetí pozdrav od běláska

Milá redakce, milé ženy-in, už se mi ani nevybavuje, kdy jsem začínala tužkou v 1. třídě zpočátku čárky krátké i dlouhé, vlnky, obloučky, kolečka ... Pak začínaly tvary podobné písmenkům. Asi se začínalo hláskami - a. e, i, o, u. Následovaly souhlásky - s, l, p, m. A ve finále slabiky, slova, věty. To však každý ví.

 My jsme zpočátku psali tužkou, pak perem s násadkou - v lavici umístěná skleněná lahvička s inkoustem. Těch kaněk v sešitě, rychlý úprk pro křídu. Pak začala první plnicí pera. Dnes jsou již moderní psací náčiní.

 Ale zpět k tématu. Ještě dnes slyším tatínkova slova: „Píšeš takové kobyly, holka, ty jednou budeš čmárat. „ Po celou dobu školy jsem psala tak, jako jsem byla naučená v první třídě. Dnešní mladí již mají možnost psát svým způsobem. To, že jsem psala tak, jak uvádím, byl tlak ze strany učitelů na úpravu sešitů. Dnes už se úprava jaksi nenosí.

 Můj syn dnes píše hůlkovým písmem, dcera to má smíšené. Je taková doba, musíme se s tím smířit. Doba počítačů, doba rychlého pokroku. Dnes se do škol dostává nový druh písma Comenia Script, jak jsem i četla, rodiče mají zájem, aby se děti tomuto písmu učily. 

 Milé čtenářky, já si dovoluji poslat dva snímky. Na jednom je před chvílí napsaný pozdrav pro vás, na druhém písmo strýčka (nar. 1912) - nějaké info z cesty (60. léta). A třetí snímek je pozdrav od běláska. Mějte všichni hezký, ale chladný den.

libuse

libuse

libuse

Libuše

Milá Libuše, děkujeme za pozdravy. Mimochodem, bělásků prý v přírodě ubývá

Text nebyl redakčně upraven

 

Reklama