Reklama

Tak jsem včera upekla můj historicky první chléb. Nešlo o chléb, který znáte z obchodů, ale o ten bílý, který spíš připomíná veku :-)

Jak asi víte, vyhrála jsem na Ženě-in pekárnu od Panasonicu.
Soutěže jsem se zúčastnila jen tak ze srandy, ani jsem nedoufala, že bych tu bláznovinu mohla vyhrát a - abych byla upřímná- ani jsem po tom příliš netoužila. 

Ale teď měním názor. Ta mašina je fakt úlet. Do včerejška jsem nevěřila, že je to tak jednoduché, jak Panasonic uvádí ve svých promo materiálech.
Věta typu: nasypete suroviny a stisknete tlačítko start u mně vyvolávala spíše usměv.

Když jsem si pekárnu v redakci vyzvedla a dovlekla ji domů, ještě jsem si myslela, že hned něco upeču a pochlubím se vám, ale neměla jsem doma potřebné suroviny. Konkrétně sušené droždí a sušené mléko. Tyto jsem tedy nakoupila až včera a doma oznámila, že jdu na to :-)
V rámci eliminování všech možných katastrof jsem si pro začátek mé kariéry pekařky vybrala ten nejzákladnější recept na bílý chléb. Bedlivě jsem sledovala vymalovaný postup v návodu, abych něco neudělala špatně /teď už vím, že zkazit to, by byl opravdu kumšt:-)/.

Pro ty z vás, kteří jste pekárnu neviděli musím předeslat, že vypadá jako fritéza, s tím rozdílem, že uvnitř je takový kyblík, na jehož dně je asi pěticentimetrová packa sloužící jako míchadlo…
Do tohoto kyblíku jsem nasypala nejdříve odměřené množství sušeného droždí, poté ostatní suché suroviny – to znamená hrubou mouku, trošku soli, trošku cukru, lžíci sušeného mléka a kostičku másla a nakonec jsem to všechno zalila vodou.
Pak už stačí jen zaklapnout víko a tím veškerá „práce“ končí….:)

Zbývalo jen nastavit tmavost kůrky a už to jelo :-)
ve své nedočkavosti jsem zvolila program rychlého pečení, takže moje dílo bylo dokonáno „už“ za 2 hodiny.

Během procesu se z té krabice ozývalo různé cvakání a hučení, to když se z toho všeho dělalo těsto, zřejmě:)
Kynutí a pečení pak probíhalo v naprosté tichosti.

Taková pekárnička /respektive pícka, jak to nazývá výrobce/ má minimálně dvě neoddiskutovatelné výhody.
Tou první je, že neumažete žádné nádobí ani sebe, a tou druhou, a to se hodí hlavně teď v létě, že si při pečení nezatopíte v celé kuchyni, jak se děje při pečení v normální troubě. Úspora času je taky super, zatímco se vám peče chleba nebo buchta nebo cokoliv, vy se můžete věnovat něčemu úplně jinému…..například žehlení nebo nějaké jiné zatím neautomatizované činnosti :)

V nejbližší době chci ještě vyzkoušet časovač, to znamená večer dát do pícky suroviny, nastavit čas a ráno se probudit do vůně čerstvě upečeného chleba….. Každopádně tedy musím říct redakci Ženy-in veliké DĚKUJU ! :-)

 

VAMPIRA