Můj přítel přišel o nohu a odmítá komunikovat

Přítel Zity přišel před rokem a půl po těžké autohavárii o nohu. Dodnes odmítá s kýmkoliv komunikovat a za svůj handicap se stydí.

Život si s námi zahrává jako s figurkami. Stačí vteřina nepozornosti a někomu se jeho dosavadní život obrátí zcela naruby.

přítel

Příběh Honzy a Zity

Honza byl kluk jako každý jiný. Vlastně ne, byl zřejmě o něco hezčí a zajímavější než ti ostatní, protože na něj vždycky letěly holky, už na základce a poté i na střední. Byl prostě neustále obklopen ženami.
Zita se s ním seznámila hned po maturitě, Honza je od ní o sedm let starší. Zatímco on už měl za sebou pár krátkých známostí, ona se dostávala teprve z jednoho rozchodu.
Brzy si padli do noty, protože měli jeden velký společný koníček, a to cestování.
Čím dále, tím lépe, a nejlépe na blind.
Honzovi se líbilo, že se Zita nebojí ani těch nejextrémnějších podmínek a jela by s ním třeba do pekla. Byla jiná než ostatní.

Po čase spolu začali žít a uvažovali, že by si místo svých dvou kol a automobilu v garáži pořídili dvě motorky, aby jejich cestování dostalo ty správné grády. K tomu už ale nedošlo, na zpáteční cestě od Zitiných rodičů, při úplně primitivní dvacetikilometrové vzdálenosti dostali v zatáčce smyk a v plné rychlosti nabourali. Střetu s kamionem nešlo zabránit. Tisíce kilometrů bez úhony a de facto za humny je čekala skoro smrt.
Honzu museli z auta vystříhávat, Zita měla poraněný hrudník.

Zita se z toho všeho dostala jako první, Honzovi museli po několikaměsíční léčbě amputovat levou končetinu a hrozilo, že přijde i o druhou nohu, tu ale naštěstí zachránili.
I tak se Honza musel přizpůsobit dané situaci, následovala zdlouhavá rehabilitace, protéza, invalidní důchod… a invalidní vozík.

I přes veškerou pomoc a snahu rodičů, kamarádů, psychologů i samotné Zity, se začal Honza uzavírat čím dál víc do sebe. Odmítá komunikovat s okolím, odmítá invalidní vozík, protézu háže do kouta, protože mu prý nesedí.
Díky dlouhému pobytu v nemocnici hodně pohubl, vlivem léků mu začaly vypadávat vlasy.
Z kdysi veselého a společenského kluka se stal uzavřený, častokrát až zlostný člověk.
Zita ho miluje a nechce ho opustit, on ale odmítá její přítomnost, je na ni hrubý, když mu navrhne, že by mohli jít alespoň na procházku, nebo se doma zblázní, spustí na ni, že nestojí o soucitné pohledy.

Jeho život se odehrává pouze mezi postelí a televizí. Odmítá i pomoc psychologů, prý co mu chtějí radit, když sami mají dvě zdravé nohy.
Čím déle je to od oné osudné bouračky, tím je Honzův stav jakoby horší. Psychika souvisí s fyzikou a i jeho tělo, jako by rezignovalo.
Honza míval kolem sebe nejen okruh žen, ale také kamarádů. Ti mu postupně odpadávají, nemají chuť poslouchat jeho zlostné řeči o tom, jak je celý život v pr…. a že už ho to tu nebaví.

Zita se bojí, aby si Honza nesáhnul na život, třeba nespolykal nějaké prášky. Neví, jak dlouho jeho výbuchy hněvu a nálad ještě strpí. Vždyť bez jedné nohy se dá normálně žít, sportovat, cestovat…, nechce o tom ani slyšet. Prý už si stejně nemůže nikdy obout tenisky a natáhnout šortky.

Možná se Honza se svým stavem vyrovnává tak těžce právě proto, že byl vždycky, zejména u žen, středem pozornosti, ale měl by si uvědomit a být rád, že je živý a že má u sebe Zitu, která se mu snaží pomoci. Ale jak dlouho ta její snaha ještě vydrží, když o ni nestojí?

O odborné vyjádření k tomuto případu jsme požádali sociální pracovnici Petru Novou, pracující s osobami po úraze.

Rok a půl od úrazu je přece už jen nějaká ta doba, ale a psychický stav Honzy, tím pádem ani fyzický, se stále nelepší. Je to normální?
Příběh Honzy ilustruje obtíže, s nimiž se osoby po úraze musejí vypořádat. Psychosociální adaptace na změnu tělesného schématu probíhá u každého člověka jinak. Samozřejmě, čím více úrazem ztrácíme, tím těžší je se s novou situací vyrovnat. Průběh adaptace závisí na osobnostních faktorech, rodině i možnosti seberealizace po úraze. Honza by potřeboval získat pocit, že jeho život neskončil. A popravdě, sice přišel o nohu, stále se ale může pohybovat, může pracovat i věnovat se dále svým koníčkům. Vhodným impulzem v jeho případě by mohla být například výuka jízdy na čtyřkolkách. I lidé na vozíku žijí šťastné a spokojené životy, stačí jen chtít. Honza nyní nechce, ale třeba jej někdo s podobným nebo závažnějším postižením inspiruje k práci na sobě.

Petra Nová, sociální pracovnice

Čtěte také:

13.09.2012 - Láska a vztahy - autor: Alexandra Stušková

starší příspěvky » konec >
Stránky: 2 1

[56] Introvertka [*]

opravdu smutný příběh, ale Honza na tom není úplně nejhůře, jsou horší stavy a nemoce, podle mě se z toho dostane, ale bude to chvíli trvat
karma: 0 28.09.2012, 18:59:27
[55] nugyna [*]

clovek se s tim musi poprat sam
karma: 0 15.09.2012, 21:02:14
[54] kapkamore [*]

Je to těžké, ale uvědomit si to, že to jde, musí sám, pokud to v sobě překoná
karma: 0 15.09.2012, 19:26:43
[53] peetrax [*]

gerda — #51 ano, to si řekneme my, zdraví, co nejsme v té situaci. Že se s tím dá žít. Jistě, že jo. Ale člověk v té situaci je úplně na dně, nevidí, neslyši... A přesvědčovat tě může kdo chce jak chce - když sama nechceš... Neříkám, že jsem zažila přímo úraz, ale znám ten stav (týkalo se to zdraví), bohužel až moc dobře a na sobě. A pokud nechceš, nepohne s tebou nic a všichni blízcí a doktoři se třeba můžou rozkrájet. Tak je to.
karma: 0 14.09.2012, 20:01:23
[52] jukl [*]

smutný příběh...
karma: 0 14.09.2012, 19:49:57
[51] gerda [*]

peetrax — #48 nemusí jít přímo k psychologovi. Po úraze jde na specializované oddělení, tak tam by měl dostat i tu psychologickou pomoc a lékař by měl Honzu přesvědčit, aby přestal trucovat a začal žít. Opravdu jsou na tom lidi mnohem hůř. Vždyť může po čase chodit, lidi na protézách běhají o závod!
1. na komentář reaguje peetrax — #53
karma: 0 14.09.2012, 18:40:33
[50] lenig [*]

kdo to sám nezažil, těžko může pochopit myšlenky toho postiženého člověka

Pokud sám poznamenaný nechce s osudem bojovat, je to těžké - pro něho i pro jeho nejbližší okolí
karma: 0 14.09.2012, 06:02:45
[49] saruz [*]

Velmi těžká situace, Honza by měl zatnout zuby a se svým osudem bojovat.
karma: 0 13.09.2012, 23:58:10
[48] peetrax [*]

gerda — #42 myslela jsem to jinak - pokud ten člověk nechce, tak JAK bude k psychologovi chodit? Nátlakem? Násilím? Z vlastních zkušeností vím, že pokud fakt nechce, tak spolupracovat nebude, naopak odbornou pomoc bude ignorovat.
1. na komentář reaguje gerda — #51
karma: 0 13.09.2012, 22:52:08
[47] makahi [*]

Na jednu stranu ho chápu, ale už to přestává být normální a pro jeho okolí snesitelné...možná se jen bojí, že je s ním Zita pouze ze soucitu, tak by třeba pomohlo, kdyby si s ním promluvila a ujistila ho o své lásce, ale je těžké radit a vžít se do Honzy, když nejsme ve stejné situaci...
karma: 0 13.09.2012, 21:47:07
[46] tamarinek [*]

Přečetla jsem si článek a rady lidí,ale mě spíše napadlo,pokud Honza nechce mluvit s lidmi co kdyby Zita našla někoho kdo dělá kanysterapii a vyskoušela takhle Honzu znovu se dívat na svět lepšíma očima?
karma: 0 13.09.2012, 20:49:25
[45] Lydia001 [*]

Taková situace je skutečně velmi těžká. Je složité pohnout s člověkem, který o to nestojí, ale zase je stejně obtížné se vžít do jeho situace! Přeji všem hodně sil!
karma: 0 13.09.2012, 20:05:49
[44] Trefa [*]

Trefa:nebudu o tom psat dlouhy clanek,ale tady musi nastoupit lekar ,aby mu pomohl.zalezi taky jaka je jeho rodina.jestli mu pomaha.
karma: 0 13.09.2012, 19:54:30
[43] carmi [*]

hubajda — #35 Ano, je to hrozně těžké, sama jsem něco podobného zažila. Tak moc jsem chtěla pomoc, ale nevěděla jak. Pak člověku i dochází trpělivost. No - dopadlo to moc špatně
karma: 0 13.09.2012, 17:23:30
[42] gerda [*]

peetrax — #41 no jak...přece musí chodit na kontroly a vždycky se tomu ošetřujícímu lékaři dá třeba telefonicky sdělit, jak na tom marod psychicky je. I když, dobrý doktor by to měl poznat sám.
1. na komentář reaguje peetrax — #48
karma: 0 13.09.2012, 17:12:47
[41] peetrax [*]

Člověk se může psychicky složit i z méně závažných důvodů jako jsou tyhle, takže těžko radit. Každopádně se topí v depresích, není se čemu divit, ale asi by to chtělo začít s terapií. Jak - to je otázka.
1. na komentář reaguje gerda — #42
karma: 0 13.09.2012, 17:08:03
[40] Rikina [*]

Altamora — #38 nejspíš bych nechtěla slyšet nic. Nevím. Ale násilně pozitivní a rádoby povzbudivé řečičky přímo nesnáším. Většinou to člověka ještě víc zdeptá, když je ve srabu.

Z článku tedy nemám dojem, že by mu slečna dělala nějaký servis...
karma: 0 13.09.2012, 16:30:40
[39] delfi.na [*]

ToraToraTora — #20 taky mě po přečtení článku hned napadlo, že bych mu domluvila sedánek s Fanánkem .. aby viděl, že život nekončí
karma: 0 13.09.2012, 16:12:07
[38] Altamora [*]

Rikina — #29 Co bys v takovém případě chtěla slyšet? Že jsi chudinka, mrzák, že nejlépe by bylo zabalit to? Já nevím, co se dá v takovém případě říkat. Já bych od bačkory, která se nechce začít chovat normálně, asi odešla. Proč bych si měla nechat nadávat. Rozhodně bych mu nedělala víc servisu, než je nezbytně nutné. Přišel o nohu, to je smutné, ale neznamená to, že mu to dává právo být hrubý k těm, kdo se mu snaží pomoci. U nás byl jeden muž, který měl protézu místo jedné nohy. Byl ženatý, měl dvě děti, hezkou manželku a byl to hezký muž. Jen tak legračně chodil. Taky se mu to prý stalo za svobodna.
1. na komentář reaguje Rikina — #40
karma: 0 13.09.2012, 16:03:40
[37] gerda [*]

Znám pána, který při havárii přišel o nohu až v kyčli. Protézu nosit nechce, ale normálně žije i tak. V nemocnici se seznámil s nynější manželkou, a protože je jinak chlap se vším všudy, založil s ní rodinu a mají dvě dcery. Se svým handicapem sjíždí automobilové soutěže a sbírá ceny, dokáže vymalovat místnost - prostě zaťal zuby a uvědomil se, že neztratil život, ale "jen" nohu. Chce to přestat se litovat. I když chápu, že je mu těžko.
karma: 0 13.09.2012, 15:38:51
[36] 1021965 [*]

Je to hodně těžké a snad to chce nějaký čas, aby se z toho Honza dostal. Možná i odbornou pomoc.
karma: 0 13.09.2012, 13:15:48
[35] hubajda [*]

carmi — #32 Je to dost tezke jak pro nej tak pro ni ale on ani nechce ji to usnadnit .Je tezke videt milujiciho cloveka jak se sam nici potrebuje odbornou pomoc ale kdyz ji neprijme tak skonci zle
1. na komentář reaguje carmi — #43
karma: 0 13.09.2012, 13:15:37
[34] hubajda [*]

ToraToraTora — #30 to je pravda
karma: 0 13.09.2012, 13:12:15
[33] ladouch [*]

To si musí vybojovat on sám a asi na nějaké rady jen tak nedá, chce to odbornou pomoc, ale tu asi odmítne.
karma: 0 13.09.2012, 13:05:47
[32] carmi [*]

hubajda — #24 To si myslím, že nejde, je to léčebna, o tu se musí určitě žádat,, na to lest nepomůže. Prostě musí taky trochu chtít on, když nebude, nikdo mu nepomůže. A Zita ho nakonec opustí, to se nedá vydržet věčně.
1. na komentář reaguje hubajda — #35
karma: 0 13.09.2012, 12:44:13
[31] ekleinovka [*]

Ale Honza přišel o jednu nohu, takže by za pomocí francek mohl postupně začít chodit....

Ale on potřebuje především dát do pořádku svoji duši, to chce odborníka, negace se prohlubují, deprese rostou, to není dobré
karma: 0 13.09.2012, 12:19:21

starší příspěvky » konec >
Stránky: 2 1

[30] ToraToraTora [*]

hubajda — #23 To bylo myšleno spíš s nadhledem. Reakce na takovou změnu vychází především z nás samých a okolí to může jen usnadnit nebo zhoršit. Ale dokud sám nebude chtít vylézt, tak s ním přítelkyně ani Fanánek nic nezmůžou. Chlapi jsou ješitní
1. na komentář reaguje hubajda — #34
karma: 0 13.09.2012, 12:03:58
[29] Rikina [*]

Plně toho mládence chápu. Stát se mi něco takového, taky nebudu odvázaná z perspektiv, a kdyby mi do toho někdo vykládal, jak mám být ráda, že žiju a jak si mám uvědomit, jaký že to mám vlastně štěstí, a tahal mě na procházku, měla bych sto chutí ne hodit protézu do kouta, ale bacit s ní dotyčného přes hlavu.
1. na komentář reaguje Altamora — #38
karma: 1 13.09.2012, 12:01:20
[28] hubajda [*]

zzandaa — #25 take obdivuji lidicky ze se nevzdaji a bojuji
karma: 0 13.09.2012, 11:27:38
[27] hubajda [*]

zzandaa — #25 ten klucina by mel jit si popovidat za Honzem aby videl ze se da zit aj s protezou
karma: 0 13.09.2012, 11:26:09
[26] átéčko [*]

Potkala jsem v nemocnici na neurochirurgii paní, které se zmrzačil i manžel. Zatímco ona dělala vše proto,aby obnovila funkce svého těla, její manžel byl v naprosté depresi, odmítá pomoc a paní řekla že pokud to potrvá, rozvede se ním. Prý je hnusný na ni i na děti. Milovala ho celého srdce, ale prý to na ni hrozně moc negativně působí.
karma: 0 13.09.2012, 11:26:05
[25] zzandaa [*]

Musí to být pro člověka strašné. Ale i bez nohy se dá žít a sportovat. Mě se třeba líbí lukostřelba. A kolem baráku mi vždycky chodil ten klučina, co přišel o nohy při vlakové nehodě u Polanky. Měl protézy, kraťasy a turistické hůlky. Vždycky jak jsem ho viděla, obdivovala jsem ho, že to nevzdal a pochopil, že i tak se dá žít. I když ne už tak, jako dřív...
1. na komentář reaguje hubajda — #27
2. na komentář reaguje hubajda — #28
karma: 0 13.09.2012, 10:52:28
[24] hubajda [*]

carmi — #15 to je hezkej napad jen si mylim ze ho tam dostat bude problem mozna kdyby pouzila malou lez ze musi k lekari na kontrolu
1. na komentář reaguje carmi — #32
karma: 0 13.09.2012, 10:43:43
[23] hubajda [*]

ToraToraTora — #20 Myslim ze v tomhle pripade by to nepomohlo mozna kdyby prisel nejaky muz co byl tez bez nohy a popovidal si treba by to pomohlo ,videl by ze se da zit aj bez te nohy.
1. na komentář reaguje ToraToraTora — #30
karma: 0 13.09.2012, 10:40:28
[22] blesksoft [*]

oni chlapi všechno prožívají tak nějak jinak než ženský
karma: 0 13.09.2012, 10:18:47
[21] Saritka [*]

Je to hrozná situace, ale když sám nebude chtít přijmout pomoc, tak se z toho nedostane jen tak.
karma: 0 13.09.2012, 10:14:27
[20] ToraToraTora [*]

Třeba při tom zírání na televizi shlédne paralympiádu nebo záznam kocertu Tří sester
1. na komentář reaguje hubajda — #23
2. na komentář reaguje delfi.na — #39
karma: 3 13.09.2012, 09:56:36
[19] tajnostii [*]

Je to složitá situace,to chce rydy odborníků
karma: 0 13.09.2012, 09:39:50
[18] Jindriska8 [*]

Je to těžká životní situace,ale někdy ani psycholog nepůmůže.Honza se musí rozhlídnout kolem sebe,že jsou na tom lidi daleko hůř než je on a zamyslet se ,co bude dál.
karma: 0 13.09.2012, 09:35:31
[17] Hanula [*]

psychika je velmi křehká zvláště v tomto případu - jak pomoct, když člověk nechce a nedokáže se vyrovnat se situaci - tady je každá rada drahá - chce to trpělivost
karma: 0 13.09.2012, 09:26:20
[16] jithule [*]

poradit se s psychologem
karma: 0 13.09.2012, 08:53:31
[15] carmi [*]

Tohle bez psychologa nezvládnou, jen nevím, jak ho tam dostat. Co ho takhle zkusit dostat do Kladrub? Najde si tam spíš zpřízněné duše a psychologa tam určitě taky mají. A naučili by ho tam i zacházet s protézou.
1. na komentář reaguje hubajda — #24
karma: 0 13.09.2012, 08:52:28
[14] capkova [*]

Bojovat !!!!!!!!
karma: 0 13.09.2012, 08:49:29
[13] kareta [*]

elfka1 — #10 i see...tnx. Z článku to na mě vyznělo tak, že si koupili motorky a najezdili s nima ticíce km...takže si asi měli ty motorky přece jen koupit!
karma: 0 13.09.2012, 08:39:29
[12] step1 [*]

Tady je těžké radit. Je to složitá situace. Člověk sám neví, jak by reagoval. Důležité je, aby Honza nezůstal sám, i když to Zita bude mít těžké. Jednala bych s psychology a snažila bych se najít podobně postiženého, který už je se situací vyrovnaný, aby Honzovi ukázal, že i s tímto postižením se dá prožít aktivní život.
karma: 0 13.09.2012, 08:33:00
[11] musilovahana [*]

Kdo tím neprošel, tak to nemůže pochopit.
karma: 0 13.09.2012, 08:13:09
[10] elfka1 [*]

kareta — #6

Znovu si přečti tutou část:

"Po čase spolu začali žít a uvažovali, že by si místo svých dvou kol a

automobilu v garáži pořídili dvě motorky, aby jejich cestování dostalo

ty správné grády. K tomu už ale nedošlo, ..."
1. na komentář reaguje kareta — #13
karma: 0 13.09.2012, 08:07:58
[9] honzule8 [*]

myslím, že tady by pomohli jen lidé, kteří jsou na tom podobně, aby viděl, že i tak se dá žít.

Ale těžko o tom mluvit, když obě nohy mám
karma: 0 13.09.2012, 08:06:57
[8] kuzle [*]

mozna bych v miste bydliste zkusila najit svaz invalidu a tam poprosit par lidicek, kteri by se mnou za Honzou zasli a ukazali mu, ze zivot lze zit aktivne i s 1 nohou vsak na paralympiade je sportovcu pomalu vic nez na te normalni
karma: 0 13.09.2012, 07:59:30
[7] vmarta [*]

Tu určitě pomůže jenom psycholog, je to těžká situace
karma: 0 13.09.2012, 07:51:26
[6] kareta [*]

koupili motorky a vystřihávali ho z auta..??

Známý na motorce přišel o ruku a dlouho mu chtěli uříznout i tu druhou, zbyl mu polofunkční pahýl. No..změnil se, kdo nezažil, tak nepochopí
1. na komentář reaguje elfka1 — #10
karma: 0 13.09.2012, 07:42:03
[5] margot [*]

psychika nesouvisí s fyzikou

no čím dýl bude sedět zavřený doma, tím hůř se vrátí k "normálu". ztrácí sociální vazby, nějaký režim... v autobuse pravidelně potkávám 25-30let kluka, co protézu má, nijak se jí netají, klidně nahodí i šortky - je veselé mysli a v pohodě. a protézu má kovovou, vypadá jak robot - tu bych chtěla i já, kdyby náhodou
karma: 0 13.09.2012, 07:21:33
[4] Kytinkak [*]

tohle je opravdu smutné a jak se říká každá rada dobrá, ale také se přikládám k pomoci psychologa, bez něj to asi nezvládne, držím vám oběma pěsti
karma: 0 13.09.2012, 07:13:45
[3] Žofie [*]

lidicka — #2 Ne, ne - o protéze se tam píše, že ji hází do kouta, že mu prý nesedí... Ale za sebe už jsem o této situaci někdy přemýšlela, a nevím jak bych se s tím vypořádala, asi by mi to nebylo jedno a možná bych se chovala stejně.
karma: 0 13.09.2012, 07:13:27
[2] lidicka [*]

Asi to chce opravdu delší čas, ne každý je schopen s takovou životním neštěstím se hned vypořádat.Nepíše se v článku, jestli už má ránu zhojenou, že by mohl mít protézu. Možno by mu to pomohlo.
1. na komentář reaguje Žofie — #3
karma: 1 13.09.2012, 06:17:29
[1] babočka12 [*]

tohle je opravdu těžké,a pokud Honza nebude navštěvovat psychologa,obávám se,že se to nezlepší.potřebuje hlavně vypadnout z domu,ven na čerstvý vzduch,mezi podobně postižené lidi (a že jich dnes je víc),aby si uvědomil,že může žít skoro normálně jako ostatní,ale doma se tak nestane.

přeji Zitě hodně trpělivosti a sil,aby to s Honzou překonali a mohli se brzy vydat na nějakou pěknou cestu.Držím pěsti.
karma: 0 13.09.2012, 05:39:50