Už sice odrostla dětským hrám, ale našla spřízněnou duši ve svém příteli. To je přece báječné, co říkáte? Přečtěte si příspěvek od čtenářky s nickem Antara, za který děkujeme.

Zdravím ženy-in a všechny v redakci. Hry to je moje. S tímhle tématem jste mi kápli do noty, protoože jsem odmalička taková hračička a hraju si ráda na cokoliv a s čímkoliv :) Vyrůstala jsem téměř na vesnici, takže přijít odpoledne ze školy, hodit tašku do kouta a vyrazit ven a hrát si na indiány, policajty a zloděje nebo třeba na želvy Ninja :), bylo normální.

A za deštivých dnů u nás doma frčely stolní hry - od Člověče nezlob se přes Kamionem po Evropě či Fantoma staré Prahy až po naše nejoblíbenější Sázky a dostihy. Těch hodin co jsme u nich s bráchou strávili... milovali jsme nakupování koní, každý z nás měl oblíbenou stáj a běda, když mu ji ten druhý zabral :)

No a léta plynula já si hrála tak nějak míň, až jsem před 3 lety poznala svého přítele a zjistila, že je stejný hračička jako já. Takže jsme se pustili do sbírání a hraní stolní her. Už ji máme 47 -

hry

přikládám foto PF, které jsme letos rozesílali. Pořídili jsme si na ně speciální "pirátskou" truhlu a ještě regál. A teď pořádáme herní odpoledne pro přátele. Dobré jídlo, pití, hry a dobří přátelé, co si víc si člověk může přát, líp se odpoledne, zvlášť deštivé nebo chladné nedá snad ani strávit

S pozdravem Antara

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Možná se některá čtenářka bude inspirovat vaším příkladem a zkusí partnera přesvědčit, aby si místo novin nebo televize zahrál nějakou hru.

Co vy na to, milé ženy-in? Hrajete nějaké stolní hry se svými partnery? A se svými dětmi? Jaké jsou vaše oblíbené?

Napište nám na: redakce@zena-in.cz

 

 

 

 

Reklama