Každé zaměstnání má své klady a zápory. Některá povolání obdivujeme, jiných si vážíme, jsou ale i taková, kterým se vysmíváme. Například policistům. Ale je ten výsměch oprávněný?

officer

Přezdívkami guma, fízl, benga, těmi všemi častujeme policisty. Většinou se jedná o strážníky městské nebo státní policie, ke kriminalistům ještě chováme jakousi úctu a respekt.

Ale proč obyčejným policistům nadáváme a vysmíváme se jim? No protože někteří se opravdu jako ta benga chovají. Povýšeně a arogantně, a jejich heslo pomáhat a chránit ztrácí na významu ve chvíli, když se jich nemůžeme dočkat tam, kde je nejvíc potřebujeme, a naopak na ně natrefíme na místech, kde jsou zbyteční.

Podívejme se na toto povolání ale i očima druhé strany, ne rovnou policisty, ale jeho přítelkyně. Jana žije s policistou osm let. Bydlí na pražském Proseku, ale přítel pracuje na oddělení Státní policie pro Prahu 2.

Dál už vypráví Jana

Na jednu stranu se říká, že policistů je málo, a na druhou stranu se pořád snižují stavy. Přítel nikdy neví, kdy za ním přijdou, že mají nadstav a bude se propouštět. Hlavně že se pořád přibírá nahoru do kanceláří. Také si chtěl zvýšit kvalifikaci, ale řekli mu, ať ještě počká, že teď na to není příznivý čas. Čeká už dva roky. Plat má stejný jako před osmi lety, když nastupoval. Slíbili mu příplatky za služby o víkendech a za noční, ale zůstalo jen u slibů.

Neumíte si představit, jaký mám o něho strach, když mají třeba v noci výjezd k nějakému případu, kde se chlapi porvali, nebo když mají hlášku o opilých bezdomovcích. O feťácích ani nemluvím. Přítel se nejednou málem napíchl na injekční stříkačku, když nějaké takové zfetované lidi musel uklidnit.
Pořád jim jen někdo nadává, ale i oni toho mají někdy plné zuby. Ať si někdo zkusí za pár drobných udržet třeba pořádek mezi komunitami.

Přítel dělá thai box, tak má celkem figuru, ale i přesto dostal už mockrát nakládačku, o slovních urážkách ani nemluvím. Nedávno nám někdo hodil do okna kámen, kdybychom tam měli postel, tak jsme to dostali do hlavy.

Několikrát jsem mu říkala, ať toho nechá, že se o něho bojím, ale práce policisty ho baví, vždycky to chtěl dělat už jako malý kluk, jen ho mrzí, jak se k nim lidi chovají a že je hážou všechny do jednoho pytle. Třeba s městskými, kteří dávají za auta parkovací lístky. Ale i to musí někdo dělat.

Přítelův sen je být kriminalistou, jenže tam je plno, už několikrát to zkoušel. Když mi však vypráví o případech, které se třeba právě v Praze „každou noc“ dějí, až mě z toho mrazí. Dokonce přemýšlím, jestli vůbec do tohoto světa přivést děti.
Policie nemá žádnou pravomoc a lumpům a darebákům se daří.

Čtěte také:

Reklama