„Myslel jsem, že v televizi takové ty intimní partie zakrývají,“ řekl mi Martin Hranáč, jeden z nejkontroverznějších VyVolených. „Proto jsem se v klidu koupal nahý. A když jsem vyšel z Vily, zjistil jsem, že můj penis viděla celá Česká republika. Ale co, aspoň se teď nemusím stydět svlíkat se na koupališti,“ dodal s pro něj charakteristickým humorem.

Dobročinnost ala Martin
Martin Hranáč je možná exhibicionista a „magor“, ale jinak príma kluk. Svou slávu nechce využívat pro sebe, ale na pomoc potřebným - tentokrát to byly neslyšící děti z Radlické školy (viz tento článek). Na dobročinném bazaru, organizovaném na jejich podporu, se Martin okamžitě stal centrem pozornosti. Pozdravil neslyšící ve znakové řeči, i když se přiznal, že se špatně učí nové věci a trvalo mu dost dlouho si tohle gesto nacvičit. Všude rozdával úsměvy a autogramy a ochotně odpovídal na otázky.
„Já jsem měl Tonyho rád,“ řekl ke svému vztahu s taťkou z Vily, „dokud byl čestným a zásadovým mužem. Teď se s ním nevídám, ani s ostatními VyVolenými. Ono když s někým strávíte takovou dobu zavřený na malém prostoru, tak se s ním pak nějakou dobu vidět nemusíte. Já se teď nejvíc scházím s Marcy, a přitom s tou jsem si ve Vile vůbec nerozuměl."

Myš, homosexuál, housenka a motýl
Martin přišel podpořit bazar výrobků neslyšících dětí z Radlické školy a sbírku na dataprojektor, který děti, odkázané jen na zrak, k výuce potřebují. Byla to, jak nám potvrdil, jeho první osobní zkušenost s neslyšícími. „Ale rád jsem koukal na takové ty pořady na ČT2 tlumočené do znakové řeči,“ přiznal. „Rád bych se ji naučil, ale moc mi to nejde,“ dodal, a pokusil se pochlubit znakem pro myš, ale rázem byl neslyšícími opraven. „Takhle se neřekne myš?“ divil se a hned se učil správný znak.
„Ne, nevím, jak se ve znakovce řekne homosexuál,“ odpověděl mi se smíchem. „Ale aspoň jste mi připomněla, na co se musím zeptat.“ Za chvíli mi z okna restaurace Tingl Tangl, na zahradě které se bazar konal, předváděl, že už homosexuála „umí“.
Během bazaru zvládl ještě „děkuji“, ale pak už se šel raději podívat na divadelní vystoupení Housenka nebo motýl v podání neslyšících dětí.
„Snažím se pomáhat lidem s handicapem,“ vysvětloval Martin svou účast na akci. „Obdivuju je, já bych třeba s takovým handicapem jako neslyšící žít nedokázal, já jsem strašně neschopný, o mě se furt někdo musí starat i když nejsem handicapovaný.“

Travestishow pro neslyšící
Nejen Martin Hranáč, ale i další lidé, od kterých by to leckterý moralista nikdy neočekával, pomohli ve středu neslyšícím dětem. Z počátku vypadala celá akce dost beznadějně. „Poslal jsem kolem tří set pozvánek a všichni ti lidé mi říkali, že přijdou. A vidíte je tady někde?“ posteskl si hlavní organizátor a autor projektu, učitel Radlické školy pro neslyšící, Olda Kouřimský. Z počátku byl dost nešťastný. „No co, aspoň že si to děti užily,“ utěšoval se, když už se stmívalo a na stole ještě pořád zbývala řada neprodaných výrobků a kasička zela prázdnotou. Personál Tingl Tanglu a především aktéři travestishow, která se v něm pravidelně ve večerních hodinách odehrává, se však rozhodli nenechat Oldu a neslyšící děti na holičkách. Na závěr travestishow, po vystoupení „Abby“, „Madony“, „Helenky Vondráčkové“ a dalších star vynesly ,,Kočky", jak si takhle taneční skupina mužů převlékajících se za ženy říká, na pódium kasičku s příspěvky na dataprojektor a vybídli diváky ke sbírce. A i když by to možná málokdo čekal, peníze se jenom hrnuly! Přispěli i sami účastníci show, jak jinak než stylově, bankovkami ze záňadří a zpoza podvazků, a celý den tak měl nakonec nečekaný, ale dobrý konec, za což nezbývá než všem zúčastněným poděkovat…

Dívala jste se na VyVolené? Co si myslíte o Martinovi? Byla jste někdy na travestishow? Víte, co to je? Nebo takovou „zábavu“ spíše odsuzujete? Myslíte si, že je sbírka pro handicapované děti při takové příležitosti dobrý nápad, nebo holý nevkus a cosi zcela nevhodného?

Reklama