Bulvár

Můj největší výkon

Mé dobré kamarádce se nedávno povedlo překonat celoživotní fobii z koní a vyškrábat se do sedla huculského valáška. A nejen to, dokonce s námi i jela na vyjížďku.
„Byl to můj životní výkon,“ řekla mi potom.
A tak jsem se zamyslela (ano, občas to dělám), jestli mám taky nějaký ten životní výkon. Nějaké to nej. Tak třeba: Dostudovala jsem vysokou školu, i když mě poslední tři roky strašlivě nudila. Jenže to není žádný výkon – mně šlo učení vždycky snadno. Nebo: Zhubla jsem šestnáct kilo. I když, ještě deset bych shodit potřebovala, a to už mi nějak nejde, takže o hubnutí radši pomlčme.

Zbývají nějaké ty výhry – na koňském hřbetě, v plavání, v soutěžích se psy, v šermu nebo třeba v literárních soutěžích. Jenže ani jedno z toho mě nestálo žádné specifické úsilí, takže jakýpak je to výkon. Když to vezmu kolem a kolem, asi nikdy jsem neuspěla v oblasti, která by vyžadovala přílišné úsilí. Vyhýbala jsem se vrcholovému sportu, nepustila jsem se do vědecké práce, nevydala se na výpravu, kterou bych mohla nezvládnout. V lepším případě se dá říct, že nejsem ctižádostivá. V horším, že jsem líná jak veš.

Pravda asi bude někde uprostřed. Občas je pro mě vskutku životním výkonem vstát z postele – obzvláště v zimních měsících a v mých depresivních obdobích. Nebo odejít z hospody, když se společnost skvěle baví a mě čeká jenom práce. Nebo jít vyvenčit psa, když mám čtyřicítky horečky a svět se se mnou houpe a točí. Jenže dramatičnost těchhle výkonů tak nějak snižuje fakt, že jsou to věci, které chtě nechtě udělat musím.

Ačkoliv, přece jen mám jeden naprosto nečekaný životní triumf – i když ani na něm asi nemám nijak velkou zásluhu. Vyhrála jsem pěveckou soutěž. Ono to možná nezní jako kdovíjaké terno, jenže já zpívám hrozně ráda – a především to první. Ve škole v hudební výchově jsem dostávala jedničku za to, že jsem mlčela. Učitelka v „lidušce“, do které se mě rodiče pokusili přihlásit – chtěla jsem se naučit hrát na kytaru – mi povolila zpívat pouze v sebeobraně. A tak jsem na snahu naučit se zpívat rezignovala...

Až jednoho dne na jisté akci vyhlásili soutěž, kdo složí a zazpívá nejlepší baladu o průběhu akce. S vědomím toho, že legrace být musí, šašci jsou taky ceněni a poslední místo nemůže zůstat neobsazeno, jsem se pustila do práce... A vyhrála jsem. Pravda, mohl za to spíš text než prostinká melodie, kterou jsem navíc nedokázala dvakrát zazpívat stejně, ale přece jen... Já vyhrála v pěvecké soutěži!

A tak jsem se rozhodla, že přece jen podám nějaký ten životní výkon – opravdický, navzdory zjevnému antitalentu a navzdory tomu, že nemusím. Chci se naučit zpívat. Tak mi držte palce a litujte moji učitelku :).

Jaký největší životní výkon jste zvládla?
Jak se Vám to povedlo?
Nebo Vás ten nej výkon ještě čeká?
Máte nej výkonů víc? Čeho se týkají?
Vztahů, sportu, umění, sexu nebo něčeho jiného?
Pochlubte se, dnes můžete :)!
Pište mi na
redekce@zena-in.cz, a ten nej příspěvkový výkon odměním!

   
24.07.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [12] Alienorka [*]

    Teda, ja zhubnuti 16 kg povazuji za uctyhodny vykon. Ja budu hubnout po porodu a vubec se na to netesim, protoze je to fakt drina, pokud to ma byt trvale. Takze vam patri muj obdiv, i kdyz vam ke spokojenosti jeste 10 kg chybi

    superkarma: 0 24.07.2007, 22:01:33
  2. avatar
    [11] Kassy [*]

    ivana.kuglerova: Rumunsko :-)

    superkarma: 0 24.07.2007, 16:29:07
  3. avatar
    [10] Japina [*]

    ivana.kuglerova: kuš s učitelkou, "loutnu" už máte, tak teď už to chce jen prince Miroslava

    superkarma: 0 24.07.2007, 14:14:54
  4. avatar
    [9] femme.fatale [*]

    Můj zatím největší výkon je poměrně čerstvý. Na kole jsem vyšlapala Großglockner Hochalpenstraße. 1600m převýšení

    superkarma: 0 24.07.2007, 14:12:26
  5. avatar
    [8] Modré z nebe [*]

    Můj největší výkon byla asi naštípaná hromada dříví. Byla tak obrovská, vedra k tomu ... a já jí zmákla. A přitom zůstala má podkolení celá ... jinak se v životě, coby nesportující Pražák maje sedavé zaměstnání příliš nepředřu.

    superkarma: 0 24.07.2007, 14:09:07
  6. [7] Seema [*]

    Pochopitelne, ze kazdy, kdo se snazi prekonat sam sebe a dosahnout nekam, kam si nesahne kazdy, je hlupak, to vi prece kazdy, ze ano? Ono, bahnit se ve svem prumeru je prece taaak faaajn...kazdemu, co jeho jest..ja mam za sebou vykonu dost a jsem na ne hrda, i kdyz jsou jen moje a treba male..

    superkarma: 0 24.07.2007, 13:40:23
  7. [6] boon [*]

    když o tom tak přemýšlím asi řidičák šíleně jsem se bala jezdit a ted aby mě od volantu trhaly
    řekla jsem si musím prostě musím, přece nebudu závislá pořad na utobusech a jných lidech
    nic jinýho mě nenapadá

    superkarma: 0 24.07.2007, 13:28:44
  8. avatar
    [5] Marije [*]

    Za mých mladých let jsem vyhrála pár krajských přeborů v hodu diskem, pořád mám schovanou krabici medailí, zata teď mám figuru spíše zápasnickou - ne-li přímo na sumo

    superkarma: 0 24.07.2007, 12:58:09
  9. avatar
    [3] ivana.kuglerova [*]

    Kassy: Jsem naprostá lama - kde to je?

    superkarma: 0 24.07.2007, 12:11:24
  10. avatar
    [2] Kassy [*]

    Tak momentálně mám pocit, že mým největším životním výkonem byl týdenní přechod Šureanu, Lotru a Cindrelu, ze kterého jsem se vrátila v neděli v noci. Ale nejspíš je to tím, že mám ještě nohy plné puchýřů a stále jsem nedospaná. Za pár dní už mi to bude připadat jako pohodovka :-)

    superkarma: 0 24.07.2007, 12:07:21

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme