Tento příběh se mi stal před 29 lety. Byla jsem vdaná za svého prvního manžela a měli jsme 3 a půl letého syna. V červenci jsem byla těhotná 6 měsíců, když si manžel našel milenku. Jak již to bývá, lidé mají radost z bolesti druhých, tak jsem se to velice brzy dozvěděla.
S manželem jsme se rozešli.

Termín porodu jsem měla 3. 10. a manžel měl mít 10. 10. narozeniny. Nevím, zda jsem si to vsugerovala, ale já jsem porodila až toho 10. 10. a ještě ke všemu dceru, po které manžel tolik toužil. (Už když jsem byla těhotná prvně, a chtěl Katku).
Po našem rozchodu jsem ale od Katky ustoupila a chtěla jsem dceru pojmenovat Michaela, jak si to přál můj synek. To byl ale kámen úrazu, po příchodu z porodnice mi manžel nepodepsal rodný list, protože chtěl Katku. Šla jsem tedy kvůli jménu žádat soudně, a než byl soud, tak dcera neměla jméno ani rodný list a já samozřejmě porodné a další finance.

Soud rozhodl o jméně Michaela, a tak jsem čekala na to, až rozsudek nabude právní moci. Nejkrásnější dárek jsem dostala 23. 12. a byl to rodný list mé dcery a druhý dárek jsem dostala hned na Silvestra, kdy jsem se poznala s mým nynějším manželem.
Tento dárek byl vlastně dárkem i pro mé děti, které dostaly vlastně nového tatínka. Dcera do svých 12 let vůbec nevěděla, že to není jejich otec, a do dneška by jiného otce nepřijala.
Korina 1
Milá Korino 1,
jsem ráda, že to nakonec takhle dobře dopadlo. Doufám, že jste už těch 29 let spokojená.
A k vaší větší spokojenosti přidávám 500 bodů do VVS.
Reklama