Čtenářka Kuty má díky dědovi pozitivní vztah ke zvěřině a ve věčném dilematu mezi zelím a šípkovou má jasno. Díky Kuty za příspěvek. O těch nadívaných veverkách jsem už také slyšel… že by, onehdá jsem jich na jednom hřbitově viděl docela hodně…

Hezký den
Můj vztah ke zvěřině je velmi kladný, vlastně můj vztah k jakémukoliv jídlu je kladný.
Už náš staříček zvěřinu miloval, sice ji na talíři neměl často, jen když ji „dostal“, jak říkal on,(zbytek rodiny se jen uculoval, protože každý věděl že „dostal“, znamená, upytlačil).

Občas nepohrdl ani mladou veverkou, prý jedl i vrány...no co co. Občas se nám ztratila i nějaká kočka........,ale o tom až někdy jindy :-)).

I my občas nějakou tu divočinu dostaneme, ale opravdu dostaneme.

j

Před časem můj muž donesl domů kus divočáka. Druhý den se zavřel na několik hodin do kuchyně a vznikla z toho taková nádhera.

Kančí maso se šípkovou omáčkou a s mandlovými kroketami. Bylo to vynikající, chuťové pohárky tleskaly..

Takže když se mě někdo zeptá jestli se zelím nebo se šípkovou, bez váhání řeknu „se šípkovou“

2

Krásný zvěřivový den přeje

KUTY
Text nebyl redakčně upraven


Pomalu končí téma: Jaký je váš vztah ke zvěřině a myslivectví…

Jednu z vás dnes v 16 hodin za příspěvek, který mi poslala do mailu odměním. A čím? To bude překvapení!

Reklama